Stanou se dřevostavby trendem?
Je dřevo stavebním materiálem budoucnosti? Jaké jsou výhody a nevýhody dřevěných konstrukcí? Vyplatí se developerům investovat do dřevostaveb? Kdy bude dřevěná výstavba dotována? Na tyto a další otázky odpovídali oborníci z řad architektů, developerů i stavebníků v rámci diskuze Vícepodlažní dřevostavby. Tu připravila společnost Envi A, podporující vývoj a realizace environmentálně vyspělých staveb a udržitelného rozvoje lidských sídel.
Diskuze uskutečněné minulý týden se zúčastnili se svými příspěvky Vladimír Bílek, Milan Paukert, Jan Krňanský, Lubomír Krov z Českého vysokého učení technického v Praze a Pavel Šmelhaus z Atelieru ARS, který teoretické příspěvky doplnil o příklad realizované dřevostavby – mateřské školy v Mrači u Benešova, nedávno oceněné titulem Nízkoenergetická a pasívní stavba roku.Vladimír Bílek přiblížil typy dřevěných konstrukcí na pozadí historického vývoje. Představil několik příkladů projektů vícepodlažních dřevěných staveb, mezi nimiž nechyběl nejvyšší bytový dům s dřevěnou konstrukcí v Evropě, který byl dokončen letos v Londýně podle projektu či sedmnáctipodlažní kancelářské budovy ve Vídni. Oproti tomu v České republice panuje podle něj nedůvěra k dřevěným konstrukcím a předsudky. „U nás se podíl dřeva k ostatním materiálům ve výstavbě rovná pouhým 3 %. Oproti vyspělé západní Evropě je to několikanásobně méně,“ říká Vladimír Bílek.
V příspěvcích dále zaznělo srovnání dřevostaveb a jiných alternativ ve vztahu k ekologickým, ekonomickým i bezpečnostním vlastnostem. Energeticko – ekologickému srovnání věnoval několik slov Lubomír Krov. Z podrobné analýzy a výzkumu, na němž se podílí, mohl potvrdit výhody ve prospěch dřevostaveb.
Difúzně otevřeným konstrukcím věnoval přednášku Jan Krňanský, jeden z autorů certifikovaného konstrukčního systému Diffuwall. Ten shledává potenciál dřeva především v subkonstrukčních prvcích: „Developeři mají zájem hlavně o dřevěné subsystémy, jako jsou dělící kostrukce, obvodové pláště nebo stavba posledního podlaží. Zde vidím ohromný potenciál. Problém je v tom, že konkurenceschopná řešení, která by kompletně nahradila silikát, nejsou hotová.
Zatímco v mnoha západních zemích obliba dřevostaveb, jako ekologických i ekonomicky výhodných alternativ roste, v Česku panuje spíše nedůvěra. Může za to jednak odkaz tradice, která vyvrcholila v padesátých letech minulého století zákazem uplatnění dřeva ve stavbách. Ten byl zmírněn až normou platnou v letech 1976 až 1996, která povolovala dřevo aspoň pro rodinné domy s podkrovím.
Všichni debatující se však i přesto shodli, že dřevo je budoucnost.
Kateřina Kotalová
Foto: Will Pryce (devítipodlažní dřevostavba v Londýně)