Workshop ukázal kreativní postupy práce se dřevem

12. listopadu 2013

Partneři sekce:

Letos v červnu se ve francouzském Épinalu konal 9. ročník již etablované akce nazvané Les Défis du Bois - workshopu pro odborníky a studenty z řad architektů a stavebních a dřevařských inženýrů. Cílem akce je seznámit studenty i veřejnost s možnostmi využití dřeva pro stavby, s jeho výhodami i nevýhodami i s jeho krásou.

Aktuální snahy o uplatňování přírodních materiálů ve většině oblastí lidských činností se rok od roku stupňují, přičemž dřevařský průmysl a stavebnictví nejsou žádnou výjimkou. Kompozitní materiály na bázi dřeva obsahují různé chemické látky, jejichž omezování je stále více vyžadováno uživateli i legislativou. Dřevěné konstrukce se jako stále populárnější typ výstavby dostávají do zorného pole potencionálních uživatelů, stavebních firem a v neposlední řadě i odborných škol. Vysokoškolské instituce na celém světě zaměřené na zpracování dřeva, stavební konstrukce a architekturu rozšiřují své studijní programy nejrůznějšími formami tak, aby naplnily podmínky udržitelné výstavby, zdravého bydlení a nezbytných inovací.

1 obr. Práce týmů na realizaci projektů v roce 2011

2 obr. Břeh Moselly před akcí v roce 2013

Týmová spolupráce
Zajímavou cestou kreativního rozvoje dřevěných konstrukcí je mezinárodní workshop staveb ze dřeva Les défis du bois. Tato akce se každé jaro odehrává ve městě Épinal, pod záštitou mnoha státních i soukromých institucí, mezi nimiž hlavní roli hrají vysoké školy École Nationale Supérieure des Technologies et Industries du Bois (ENSTIB – zaměřená na dřevostavby a dřevařství) a École Nationale Supérieure d´Achitecture de Nancy (ENSAN – zaměřená na architekturu). Původně akce započala na ENSTIBu již na přelomu tisíciletí, a to ve formě intenzivních setkání firem a nejrůznějších organizací, zabývajících se využitím dřeva a jeho propagací. Postupem času a se vzrůstající poptávkou po dřevěných výrobcích se setkání studentů, jejich kantorů a průmyslových partnerů na tomto workshopu stalo tradicí, se širokým zájmem a podporou veřejnosti i médií. S rozvojem Les Défis du Bois souvisí také odborná patronace nad akcí, kterou svou osobní angažovaností vyjádřili profesionálové v oboru jako Dominique Gauzin-Müller, autorka mnoha knih o dřevostavbách a vedoucí časopisu EkologiK; Françoise-Hélène Jourda, francouzská architektka zabývající se ekologickou architekurou a nyní působící na Technische Universität ve Vídni; Pekka Heikkinen, finský architekt a vedoucí dřevařského oboru na University of Helsinki nebo Jana Revedin, německá architektka, profesorka architektury a designu na Blekinge Institute of Technology ve Švédsku, zakladatelka Global Award for Sustainable Architecture.

3 obr. Noční práce studentů na týmových projektech „Caravelele“ (blíže) a „Ame vagabonde“ ( 2013)

4 obr. Zkouška pevnosti projektu „Upside down“ (2013)

V letošním roce zaštítil akci Dominique Calvi, profesor z ENSTIB, s celoživotními zkušenostmi s dřevěnými konstrukcemi, který v nedávné době například stál u zrodu Centre Pompidou v Metz (od architekta Shigeru Ban a Jeana de Gastines) a v současnosti se podílí na zastřešení velkého stadionu v Nice (architektonického týmu Wilmotte-Vinci). Mimo kreativního rozvoje dřevostaveb je cílem akce i seznámení studentů s praxí a s aspekty mezinárodní týmové spolupráce. Každoročně se mění téma workshopu, vstupní materiál a možnosti jeho spojování. Za osm dní musí deset týmů složených z inženýrů a architektů zvládnout svůj projekt nejen navrhnout, ale i prakticky realizovat ve zvolené lokalitě města. Každodenní program začíná brzy ráno a končí v pozdních hodinách, v závislosti na způsobu komunikace a postupu prací členů týmu. Od vývoje filozofie návrhu, jednotného stanovení koncepce, přes skici, modely, výpočty dimenzí a studie detailů až po finální provedení dřevěné konstrukce (obr. 1). Bezpečnost práce, nové kreativní postupy práce a mezioborová synergie oborů jsou zde více než samozřejmé. Kromě českých studentů z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (letos Pavlíny Lyerové a Jiřího Jaroše) jsou pravidelně zváni i zástupci z Německa, Rakouska, Řecka, Belgie, Brazílie a Kanady.

5 obr. Vítězný projekt 2013 „Torii-pass“

6 obr. Rhizomacic Jetty – výsledek letošního Les Défis du Bois, ve středu projekt skupiny “Smoke on the water“ (mlha na vodě)

Konstrukce i umění
Letos měli studenti za úkol postavit molo na břehu řeky Moselle (obr. 2). Každá z deseti skupin vytvářela jednu část vybíhající ze břehu nad řeku a tyto různorodé konstrukce pak byly propojeny lávkami do jedné pobřežní promenády připomínající kořeny stromu. Toto „Rhizomatic Jetty“ (tak zněl anglický název zadání) mělo symbolizovat nejen přírodní řád, který často působí velmi chaoticky, ale také propojení a prolínání národů, kultur, vztahů apod. (obr. 6). Základy mola tvořily čtyři piloty zaražené přibližně pět metrů od břehu a jedna paleta na straně druhé. K tomu omezené množství bukového řeziva poměrně malých dimenzí a mnoho vrutů a svorníků. Molo mělo začínat na paletě, na piloty být ukotveno minimálně ve výšce 90 cm nad zemí a sahat až nad vodu.

7 obr. Důkazem širokých možností uplatnění dřeva a materiálů na bázi dřeva jsou i četné příklady projektů z minulých let. Návrh Coulée-tissée z roku 2010, realizovaný v prostředí ruin hradu v centru města, znázorňuje projekt využívající elasticitu dřeva v kontrastu s kamennou strukturou.

8obr. Konstrukce z roku 2011 nazvaná autory Planches vagabondes je samonosnou konstrukcí sestavenou z desek a závitových tyčí.

O tom, že výsledek není jen líbivá architektonická studie, ale seriózní konstrukce, vypovídá i předepsaná zkouška pevnosti: před porotou musí na konec mola nad řekou vystoupit dva členové týmu a tomuto zatížení musí konstrukce odolat s maximálním průhybem 10 cm (obr. 4). Vítězným projektem letošního ročníku se stal „Torii-pass“ (obr. 5), který jako by byl japonským posvátným místem propojujícím fyzický a duchovní svět. Ocenění si nakonec vysloužily všechny konstrukce, a to např. za nejlepší statické, originální, odvážné nebo poetické řešení. Je zřejmé, že myšlenku rozšíření spolupráce architektů s inženýry je třeba dále podporovat, stejně jako používání dřeva pro konstrukce v co největší míře. Závěrem nelze než konstatovat, že tato akce plní tento cíl nade všechny představy a na mezinárodní úrovni.

9 obr. Nejlepší projekt roku 2012 byl zkonstruován z odřezků tyčoviny a stavební překližky, přičemž množství nezbytných řezů bylo minimalizováno z důvodu omezení tvorby dalšího odpadu.