Ze stodoly třípokojová dřevostavba
Když se někdo zamiluje do tradiční alpské země, nezbývá mu nic jiného, jen si vybrat správný srub, který by mu posloužil jako ochrana proti nepřízni počasí. Staré sruby či stodoly však už dávno neplní jen příležitostnou ochrannou funkci. Postupně se mění na útulné celoročně obyvatelné domy.
Sarreyer je jednou z nejtypičtějších a okouzlujících vesnic ležících na slunné straně svahu Valley of Bagnes ve francouzském kantonu Valais, který se rozprostírá v alpské oblasti jihozápadního Švýcarska. Tato oblast je plná nádherných přírodních kontrastů.
Na půli cesty mezi vesničkou Verbier charakteristickou lyžařskou hektikou a údolím izolovaným betonovou přehradou Mauvoisin Dam lze nalézt bezpočet stodol, které zde místní postavili ještě v 18. století. Sarreyer je příjemným místem pro život se spoustou příkladů tradiční alpské architektury. Historie tohoto místa je úzce propojena se zemědělstvím.
Důkazem zájmu o toto místo a jeho atraktivitu je množství stodol, které se každoročně zrenovují na trvalé nebo dočasné bydlení. Kompetentní se samozřejmě snaží, aby byl zachován jejich přirozený a autentický vzhled. Architekti jsou tak postaveni před otázku, jak vhodně zkombinovat respekt k tradičním srubovým konstrukcím a ornamentům s funkčním designem současnosti.
Platné regulativy vztahující se na tyto stavby kladou velký důraz na zachování stávající hmoty a otevřených fasádních poměrů i na příslušnou opatrnost při vytváření otvorů, zachování lehké střešní konstrukce a výběr použitých materiálů, které respektují výraz země a její historii. Nejstarší stavby pocházejí z roku 1792 a byly přístřeškem pro krávy během zimy, sloužily i k sušení slámy a obilí.
Mladý pár, který se zamiloval do tohoto místa, se rozhodl pro koupi jedné z nich. Téměř 200letá stavba tak dostala šanci na nový začátek. Architekti ji změnili na útulný třípokojový dům o rozloze 75 čtverečních metrů. Rekonstrukci předcházelo přesné zaměření původní stavby. Každou jednu fošnu očísloval tesař, aby mohla být později uložena na místo, kde se nacházela před demolicí. Základy a suterén se vybetonovaly a jednotlivé fošny tvořící svislé konstrukce se reparovaly v tesařské dílně.
Následně se přivezly na staveniště a uložily na původní místo. Poloha oken zůstala rovněž zachována, až na jedno na severní fasádě, které je určeno pro osvětlení schodiště vedoucího na nejvyšší podlaží. Velká pozornost byla věnována i střeše. Vzhledem k její malé tloušťce byla jako vyhovující technické řešení nakonec zvolena rámová konstrukce, která se realizovala z interiérové strany, čímž se zabránilo navýšení tloušťky střechy a jejímu přesahu z exteriérové strany.
Zvýšená pozornost se zároveň věnovala i zařízení. Znovu se použily různé původní kousky, které majitelé citlivě zkombinovali s novými, moderními.
Název projektu: d’un Mazot
Místo realizace: Sarreyer, Valley of Bagnes, Valais, Švýcarsko
Rok realizace: 2013 až 2014
Architekti: Alp’Architecture Sàrl, Sacha Martin – Laurent Berset – Romain Pellissier
Konstrukční řešení: LBI Lattion Bruchez ingénieurs SA, Grégoire Bruchez
Zastavěná plocha: 22 m2
Celková užitková plocha: 65 m2
Půdorysná plocha: 75 m2
TEXT: Alp’Architecture Sàrl, wad
FOTO: Christophe voisin
