Dům sochaře Jarnuszkiewicze
Vypadá jako velká ptačí budka. Možná proto tento dům nenásilně splývá se svým okolím – vzrostlým lesem. Přísné ostré linie v kontrastu přirozených linií jehličnatých stromů a zemité tóny fasády si vzájemně hrají do noty.
Dům sochaře Jaceka Jarnuszkiewicze není pouhým výsledkem, ale přímo zosobněním společné práce klienta – sochaře a architekta. Výjimečnost stavby netkví pouze ve tvaru a umístění, přispívá k ní i způsob realizace.
Dům vznikl metodou surrealismu, nazývanou „exquisite corpse“, tedy systémem společného sestavování – každý přispěvatel navazuje na dílo předchozího spolupracovníka a přidává další, osobitý kousek skládanky.
Objekt, v tomto případě dům, je navíc po vzoru surrealismu umístěn do pro něj neobvyklého prostředí, a tím vzniká napětí, evokující představivost. Spojením zdánlivě nesourodých skutečností je docilováno zvláštní tajemnosti.
Velmi blízké tvoření
Každé sochařské vyjádření bylo předem projednáváno všemi zúčastněnými tvůrci. Hlavní koncepcí se stala vertikalita stavby jako silný a jasný výraz dané krajinné esence. Dům se nachází na rozsáhlém převisu jezera Trousers v kanadském Québecu a je obklopen šerosvitným jehličnatým lesem.
Jakmile byla stanovena pravidla, týkající se kompozice, přecházel postupně projekt od jednoho tvůrce ke druhému, od obsahu až po plán, od manipulace s materiály a hmotami až po růst vnitřních prostor.
Panta rei…
Rozdělení hmot, kombinace dvou druhů dřeva – světlého a tmavého, neprůhlednost a průhlednost strukturálních her, vše je navrženo tak, aby se dům propojil s přírodou a příroda se integrovala do interiéru domu.
Otevřený plán vnitřku stavby nabízí přirozenou plynulost a kontinuitu mezi úrovní lesního terénu a přízemím domu, mezi interiérem a exteriérem. Žádné bariéry, žádné uzavřené prostory, ale neukončené stěny, velké prosklené plochy, aby mohly plynout světlo, zvuk, čas…
Svislá a vodorovná symbióza
Zážitky, které poskytuje mezaninový salonek v posledním patře, jsou umocněny rozsáhlou krytou terasou, jež se stává observatoří pro pozorování divoké zvěře a nabízí panoramatický výhled, otevřený do hor a na zmíněné nedaleké jezero.
Výrazná vertikální kompozice stavby koresponduje se vzrostlými stromy, obklopujícími dům, a zároveň lesní velikány též připomíná. Velké skleněné průčelí, procházející přes tři podlaží, otevírá dům dennímu světlu a majestátní scenérii lesa.
Základní parametry:
Rozloha: 158 m2
Designový tým: Marie-Claude Hamelin, architekt, Jacek Jarnuszkiewicz, sochař, Loukas Yiacouvakis, architekt www.yh2architecture.com
Stavební tým: Jacek Jarnuszkiewicz, sochař, Loukas Yiacouvakis, architekt, Odile Nachbauer, interiérový architekt, Rafik Matta, stavební inženýr
Foto: Francis Pelletier
Text: Daniela Bartošová
