Energeticky efektivní renovace rodinného domu

Rodinný dům v rakouské obci Passail byl zbudován koncem šedesátých let jako masivní cihlová stavba, v té době klasickým způsobem. Prošel generační výměnou uživatelů a mladí stavebníci se rozhodli zrenovovat ho natolik, aby odpovídal co nejširší škále požadavků na moderní bydlení. Mottem jejich prvotních úvah bylo rozšíření domu na přiměřený plošný standard s vysokým stupněm uživatelského komfortu. Přitom však – jak je to v Rakousku velmi časté – mělo jít o stavbu splňující přísná ekologická kritéria se značnou mírou ohleduplnosti k životnímu prostředí.

Velkou výhodou investorů bylo jejich příbuzenství se spolupracovníkem známého architekta Erwina Kalteneggera, který patří v Rakousku k nejuznávanějším odborníkům v oblasti energeticky úsporné stavby. Rodina Zottlerova-Rumplova tedy pověřila mladého architekta Martina Zottlera zpracováním konceptu energetické sanace původního rodinného domu, který měl po přestavbě plně odpovídat kritériím udržitelné výstavby.

Architektonický koncept
Architekt Martin Zottler dokonale využil svých dlouholetých zkušeností s navrhováním energeticky pasivních domů a jeho cílem bylo navrhnout dům s extrémně nízkou spotřebou energie. Protože mělo jít o dvougenerační dům, bylo třeba udělat nástavbu. Jako ideální konstrukční systém s vynikajícími tepelněizolačními vlastnostmi se k její realizaci nabízel lehký materiál na bázi dřeva. Původní podkroví se sedlovou střechou tak nahradila kubusová forma poschodí s plochou střechou. Tato kompaktní stavební forma dodala domu ráz současné moderní architektury.

Výchozí myšlenkou koncepce architektury domu byla snaha orientovat obytné místnosti ke slunci, podobně jako se za sluncem otáčí květ. Pozemek s plochou 830 m² se však nachází na okraji jehličnatého lesa. Jeho zastínění z východu a zčásti i ze strany jižní vyžadovalo vytvoření individuálního solárního konceptu domu, a to tak, aby se v této relativně nevýhodné situaci dalo vytěžit ze slunečního záření maximum. Výsledkem návrhu byla tedy nástavba s cíleně umístěnými a optimálně dimenzovanými prosklenými plochami a s přičleněnou terasou. Celková plocha nástavby byla 20,50 m². Zčásti je položena na sloupech a splňuje funkci klimatické ochrany hlavního vstupu. Druhá polovina hmoty se jakoby lehce vznáší nad původní stavbou. Do poschodí vede samostatné schodiště z exteriéru.

Stavebně-konstrukční řešení
Celé poschodí, tedy nová nástavba, je realizováno v energeticky pasivním standardu. Nosný systém stěn a stropů tvoří dřevěné masivní vrstvené panely. V místě obvodových stěn a podlahy vyčnívající části nástavby jsou na panely uchyceny dvojité dřevěné nosníky. Ty plní sekundární funkci nosiče omítky a jejich vnější opláštění tvoří dřevovláknité desky. Tepelněizolační dutina je vyplněná foukanou celulózou v tloušťce 36 cm.
Střecha je řešena jako plochá s tepelněizolační vrstvou z pěnového polystyrenu ve spádu (střední tloušťka 40 cm) a s krycí štěrkovou vrstvou na fóliové hydroizolaci.

Původní přízemí z cihel prošlo důslednou energetickou sanací – stěny byly zatepleny kontaktním systémem z pěnového polystyrenu s tloušťkou 18 cm a podlaha k suterénu tepelnou izolací s tloušťkou 6 cm (z důvodu omezené výšky podlaží). Na celé stavbě byla vsazena okna vhodná pro pasivní domy, a to na bázi kombinace dřeva a hliníku s tepelněizolačním trojsklem. Kolem stěny v suterénu byla vytvořena drenáž a následně byly stěny až do výšky základové spáry zatepleny extrudovaným polystyrenem s tloušťkou 10 cm. Konečnou povrchovou úpravu přízemí i poschodí tvoří silikátová omítka.

Při tvorbě konstrukčních detailů byl velký důraz kladen na vyloučení vzniku tepelných mostů. Díky správnému návrhu a důslednému pracovnímu postupu během realizace byla zabezpečena i vzduchotěsnost obálky budovy.

Technické řešení
Vzhledem k tomu, že v původním objektu byl instalován otopný systém s kotlem na topný olej a v dané lokalitě zatím není vybudována větev obecného dálkového teplovodu, zůstalo vytápění domu původní. Jako alternativní zdroj tepla se v budoucnosti předpokládá automatický kotel na pelety. Ve studeném ročním období nelze počítat s dostatečným solárním příspěvkem kvůli silnému zastínění fasády ze strany přilehlého lesa. Z tohoto důvodu byl v obytných místnostech navržen systém dohřevu v podobě stěnového vytápění. Standardu téměř energeticky pasivního domu dosáhl renovovaný objekt díky instalaci systému řízeného větrání se zpětným získáváním tepla. Součástí větracího systému je zemní výměník, v němž dochází v zimním období k předehřívání čerstvého vzduchu. Naopak v letním období je efekt opačný – teplý vnější vzduch se předchlazuje. Letnímu přehřátí místností předcházejí automaticky řízené žaluzie z vnější strany zasklených ploch.

Prezentovaný projekt energeticky efektivní sanace staršího rodinného domu je jedním z prvních vzorových příkladů úspěšné renovace existujícího stavebního fondu malých budov v Rakousku. Může se stát zdrojem inspirace a podnětů i v našich podmínkách. Úctyhodná míra snížení energetické náročnosti domu po renovaci na téměř desetinu původní hodnoty je příkladem hodným následování. Investoři a projekční tým se kromě toho snažili v maximální míře upřednostnit stavební materiály a technologie s pozitivní ekologickou bilancí.

Půdorys poschodí a řez navrhovaného řešení   

Ing. arch Eugen Nagy
Foto a obrázky: archiv autora