Život hendikepovaných osob v inteligentním domě
V souvislosti s bytovou výstavbou se v současnosti věnuje velká pozornost řešením, která přispívají k minimalizaci zatěžování životního prostředí provozem obytného domu. Další, mimořádně aktuální aspekt projektování domu, je inteligentní řešení domu. V současnosti stále častěji slýcháme o inteligentních domech a inteligentních budovách. Takovéto domy nabízejí pro hendikepované osoby značné možnosti usnadnění jejich běžného života.
Existuje mnoho definic inteligentních domů (definice v USA, Evropě, Singapuru, Číně, japonská a hongkongská definice, slovenská definice atp.). Každá definice se snaží zabezpečit obyvateli inteligentního domu určitý komfort. Velký problém při získávání optimálního komfortu vzniká při vytváření hierarchické struktury inteligentního domu. Pod hierarchickou strukturou rozumíme správné využití komunikačních standardů, sběrnicových systémů a navržení komunikačních standardů s využitím řídicích systémů. Dalším významným problémem při vytváření inteligentních domů je to, aby projektant spolu s architektem, investorem a programátorem integrovali technologie, které by nezatížily obyvatele, a aby nenastal žádný z druhů diskomfortu (obr. 1) pro obyvatele inteligentního domu.
V oblasti inteligentních domů a budov se často zapomíná na hendikepované obyvatele. Ve Slovenské republice bylo za rok 2011 evidovaných více než 216 tisíc hendikepovaných lidí. Nejčastěji vyskytované druhy hendikepů jsou: tělesné, mentální, duševní, sluchové, zrakové, řečové hendikepy, civilizační choroby a kombinovaná postižení. Výhodou inteligentních domů je to, že umožňují bez zásahu obyvatele řídit více funkcí, automatizovat potřebné funkce nebo sledovat bezpečnost svého obydlí. Protože hendikepovaní obyvatelé potřebují specifické systémy více než zdraví obyvatelé, je třeba si uvědomit, že každý hendikepovaný obyvatel používá svou specifickou část inteligentního systému. Příklady si uvedeme dále.
Postižení obyvatelé inteligentního domu
Tělesně postižení
Takoví lidé využívají systémy pro usnadnění pohybu nejen po inteligentním domě, ale také pro pohyb po dvoře, vstávání z postele a další různé systémy (plošina pro vozíčkáře, domovní výtah, centrální ovládání inteligentního domu, bezbariérový přístup).
Mentálně a duševně postižení
Systémy pro mentálně a duševně postižené obyvatele inteligentního systému jsou velmi specifické, a to tím, že pro každou osobu musí být speciálně upravený software pro rozeznávání specifických příkazů a identifikaci stavu postižené osoby.
Sluchově postižení
Protože obyvatelé s tímto postižením nereagují na zvuk, je třeba se zaměřovat a navrhovat vizualizační systém jednotlivých stavů v inteligentním domě, jako je například zvonění telefonu nebo zvuk zvonku.
Zrakově postižení
U zrakově postižených obyvatel je nejčastější problém navrhnout systém pro komunikaci se zrakově postiženým pomocí zvukového ovládání.
Řečově postižení
Řečový software, který na základě pohybů končetin nebo psaného textu přes reproduktory reprodukuje hlasové povely obyvatele inteligentního domu, může usnadnit takovému člověku život.
Alzheimerova choroba spojená s demencí
V současné době existuje mnoho zařízení orientovaných na ubytování hendikepovaných lidí. Tato zařízení jsou přizpůsobena pro život těchto osob. Ale jak bylo uvedeno výše, každý hendikepovaný má svým způsobem specifický hendikep, a tomu už nejsou zařízení přizpůsobena. Podle kategorizace funkcí inteligentního domu [2] je pro architekta a investora mnohem snazší přizpůsobit inteligentní dům hendikepované osobě. Před samostatným návrhem inteligentního domu je třeba si uvědomit, kdo bude jeho obyvatelem. Obyvatelé s hendikepem mají velké problémy si zvykat na nová prostředí. Jako příklad uvedu obyvatele inteligentního domu s Alzheimerovou chorobou spojenou s demencí (Frontotemporal dementia).
Alzheimerova choroba spojená s demencí (ALDM) začíná nenápadně a pozvolna, nepřetržitě se rozvíjí v průběhu několika let. Mezi první varovné signály tohoto onemocnění patří zhoršování paměti, zapomínání nedávných událostí, jmen, neschopnost rozpoznávat známá místa a neschopnost orientovat se v čase. Tyto první příznaky nemoci připisují postižení nebo příbuzní stárnutí, stresu či depresi. Podle vyhlášení Světové zdravotnické organizace je ALDM jedním z desíti hlavních smrtelných onemocnění lidstva. Podle statistik je v současnosti na světě 24 miliónů lidí postižených ALDM, přičemž každoroční přírůstek je kolem čtyř a půl milionu nových případů. Ve vyspělých zemích vzroste počet nemocných do roku 2040 o 100 procent.
V rozvojových dokonce až o 300 procent. Výskyt onemocnění narůstá s věkem, výzkumy však potvrzují, že tato nemoc v některých případech začíná kolem třicátého roku života. [3]
Zabezpečení na základě analýzy pohybů
Jedním ze znaků ALDM je neudržení koordinace pohybu těla. Při pohybování se v domě je důležité, aby měl člověk správnou koordinaci pohybů. Proto je potřebné v inteligentním domě kontrolovat pohybový systém člověka. Pohybový systém člověka je určován v závislosti na čase. Abychom mohli určit pohybové ústrojí a správnou koordinaci pohybů, je nutné určit těžiště člověka. Zajímavé na této nemoci je to, že lidé nepadají na bok a už vůbec ne tváří k zemi. Před tím, než člověk s touto chorobou začne padat, nejprve začne po krůčcích couvat a následně po pár krocích padá dozadu pomalu na zem (obr. 2). Při pádu dozadu je nejčastěji zranitelná oblast pánve, zad, loktů a hlava. Pomalé couvání dozadu způsobí přenesení těžiště do zadní části těla člověka, proto nedokáže udržet vzpřímenou polohu.
Obr. 2 Ukázka pádu vzad [4]
Obr. 3 Postoj těla člověka trpícího ALDM a) poloha těla, b) segmentové zobrazení v ose x, c) segmentové zobrazení v ose y |
Na začátku je nutné provést důkladnou analýzu těla (obr. 3), kde jsou nejdůležitějšími údaji výška, váha, pohlaví a postoj. Na základě těchto hodnot je možné určit přesné těžiště. Těžiště je ovlivněno pohyby segmentů lidského těla. Důkladnou analýzou postoje člověka trpícího ALDM se zjistilo, že tělo je mírně shrbeno, pravá ruka je mírně natažená a hlava mírně skloněná směrem dopředu.
U tohoto postoje se těžiště člověka nachází mírně posunuto v ose y. Jak lze vidět na obr. 4, těžiště člověka s ALDM je posunuto o 3,7 cm ve směru osy y (dopředu).
Obr. 4 Poloha těžiště člověka a) těžiště člověka s ALDM, b) těžiště vzpřímeného člověka |
Na základě výpočtu polohy těžiště je třeba určit hraniční podmínky těžiště, v němž bude tělo člověka ve stabilní poloze. Hraniční podmínky pro stabilitu je možné přirovnat k délce a šířce rozestupu chodidel.
Těžiště se nachází v oblasti spojení pátého bederního obratle a prvního segmentu křížové kosti, čili se nachází v břišní dutině těsně nad pupkem. Poloha těžiště se při normálním postoji pohybuje a je ovlivněna rozvojem svalstva, množstvím a rozložením tuku, délkou končetin, trupu apod. V našem případě jde o muže, který měří 177 cm a váží 76 kg; okrajové podmínky při základním postoji tedy představují:
- posun dopředu 18,1 cm,
- posun dozadu 8,8 cm,
- posun doprava 11,4 cm,
- posun doleva 11,4 cm.
Na základě těchto parametrů umíme dále posoudit a navrhnout systém pro zabezpečení ochrany a určitého komfortu pro obyvatele s tímto hendikepem.
Závěr
Jak je vidět, inteligentní domy pomáhají nejen zdravým osobám udržet si určitý komfort, ale mohou pomáhat i hendikepovaným osobám, které taktéž potřebují pro svůj život určitý komfort. Jako příklad byly uvedeny osoby s Alzheimerovou chorobou spojenou s demencí, které tvoří velkou část obyvatel.
Ing. Peter Hamerník
Obrázky: archiv autora
Použitá literatura
1. Puškár, B.: Optimálna miera inteligencie a vznik diskomfortu v inteligentných budovách. [online]. Dostupné na internetu: http://img.dashofer.sk/cif/dashofer/ukazky/ ONGIB.pdf.
2. Hamerník, Peter – Tanuška, Pavol – Mudrončík, Dušan: Classification of Functions in Smart Home. In: International Journal of Information and Education Technology. ISSN 2010-3689. Vol. 2, No. 2, 2012, s. 149–15.
3. ALZHEIMER [online]. Dostupné na internetu: www.alzheimer.sk.
4. Biomechanika: Forenzní biomechanika [online]. Dostupné na internetu: http://www.fsps.muni.cz/inovace-SEBS-ASEBS/elearning/biomechanika/forenzni-biomechanika.
Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.