Jak dnes můžeme chatařit

2. července 2018

Partneři sekce:

Češi, národ chalupářů, jak si někdy říkáme, jsou mistři improvizace a kutilství považují za přednost. Na tom, že výsledek je někdy diskutabilní, už pak ne vždy záleží. Malé „chaty“ ale mohou vypadat i jinak a jedním takovým příkladem je bouda Černá Voda v Horní Malé Úpě, kterou navrhlo studio ADR ve spolupráci s mar.s architects.

Ano, je třeba předem říci, že ve své podstatě se nejedná o chatu, ale jakýsi specifický pokoj pro hosty. Majitel horské boudy Tereza, která stojí nedaleko, si přál místo, kde by mohl ubytovávat své osobní hosty. Dům tedy nemá jednoho stálého uživatele. Přes toto mírné specifikum, je zde ale mnoho prvků, které by si víkendové „stavění“ na horách mohlo vzít za příklad a nechat se inspirovat.

Dům nezabere zbytečně moc místa. Naše krajina je limitovaná, i když se při některých pohledech do dálky může zdát nekonečná. Je třeba s ní zacházet rozumně a v horách, kde si ještě dokázala uchovat svou přirozenost, to platí dvojnásob. Stavba využívá prostoru původní vlekařské stanice, kterou nahradila. Zároveň si celý objekt vystačil s půdorysnou plochou zhruba 30 m², což opravdu není moc. Více ale zároveň nepotřebuje.

Dům si na nic nehraje. Má sedlovou střechu, má na sobě dřevo, ale na první pohled poznáte, že je to stavba současná. Nesnaží se napodobovat, nesnaží se přiblížit jakýmkoliv estetickým vzorům. Zmíněné prvky jsou klasické, což napomáhá usazení domu do krajiny a okolní zástavby, ale jsou zpracovány soudobě pokud jde o formu materiálu i detaily. Jen velmi nepravděpodobně by „běžná chata“ měla jen dvě okna. Zde tomu tak je, ovšem velké rohové prolomení fasády zajišťuje dostatečné množství světla, výhledu i kontaktu s rozměrnou terasou venku.

Dům je dřevostavbou z hlediska konstrukce i estetiky. Nemaskuje svou podstatu. Založen je na betonových sloupcích, střecha a boční fasády jsou překryty černým hliníkovým plechem. Štítové fasády jsou pak obloženy dřevěnými prvky a natřeny jak jinak než na černo. Interiér je obložen světlým dřevem, které nemaskuje použité stavební principy. Funkční prvky jsou černé – kuchyňská linka, krb, osvětlení, kliky a madla. Výsledkem je jednoduchá kombinace, nic násilného.

Dům využívá minimum na maximum. Zastavěná plocha i celkový objem stavby není vůbec velký, přesto je interiér dostatečně prostorný i dostatečně působivý. Na vstupní chodbu navazuje kuchyňský kout, v rohu je malá, ale funkční koupelna. Druhá polovina domu je jedním propojeným prostorem. Hned u okna je k dispozici jídelní stůl a k večeři se tak servíruje i nádherný výhled. Klidně až na Sněžku. Příkré schody tvořené kuchyňskou linkou vedou do patra, které je umístěno nad funkčními místnostmi. Bezpečí zajišťuje oddělení sítí, efekt a komfort otevření prostoru až do krovu. I přes malé půdorysné dimenze je tak vnitřek boudy až překvapivě prostorný.

Líbila by se bouda českému chalupáři? Asi ne! Každému by něco vadilo – byla by moc malá, měla moc tmavý exteriér a nebo nedostatek úložných prostor pro to české kutilství. Klientovi v Horní Malé Úpě to tak ale vyhovuje. A jako příklad, jako pomyslný důkaz, že i chaty mohou být kusem dobré architektury, funguje stavba skvěle. Patří ji za to dík a náležitá pozornost. Nominace na Českou cenu za architekturu je toho důkazem.