Příjemné místo k životu se ve světových metropolích hledá stále obtížněji. Ne vždy je možné najít bydlení v klidných okrajových čtvrtích města, tak, jak to stále ještě umožňuje v relativní dosahové vzdálenosti třeba Praha. Ve větších zahraničních městech je situace zcela odlišná, a když už se najde vhodný pozemek, je obvykle třeba řešit více architektonických rovin, než pouze vzhled domu a dispozice.

Před tímto úkolem stáli také architekti Marek Obtulovič a Mai Lan Chi Obtulovičová ze studia ODDO architects, když pro mladé manžele se dvěma dětmi navrhli na pozemku o rozloze 65 m² dům, který skýtá v hustě zastavěné a obydlené metropoli Severního Vietnamu, trpící jinak všemi neduhy velkých měst – dopravními zácpami počínaje a znečištěným ovzduším a nedostatkem zeleně konče – klidné a harmonické místo.

Důraz na kvalitu místa a tradic

Dalo by se říci, že „malá parcela byla pro architekty cestou a příležitostí k novým řešením“. Ovšem pravdou je, že jiné, než neobvyklé řešení zde nebylo možné, pokud měl vzniknout přívětivý a otevřený prostor k životu rodiny s dětmi.

Původně byl pozemek využíván jako zahrada s ovocnými stromy a zeleninovými záhonky. Protože při tak malé ploše nemohlo být na klasickou zahradu ani pomyšlení, rozhodli se autoři návrhu aplikovat maximální množství zeleně jak v interiéru, tak i venku.

Koncepce domu je inspirována tradičním tunelovým obchodnickým domem – jde zpravidla o stavbu s velmi úzkou a hlubokou dispozicí, volná je pouze čelní fasáda a zbylé tři strany jsou v těsném kontaktu se sousedními domy, a tedy bez oken.

Platí, že čím širší je čelní uliční fasáda, tím dražší je pozemek. Tyto obchodnické domy byly proto navrhovány s otevřenými dvory uprostřed dispozice, které umožňovaly přirozené proudění vzduchu v celém domě a denní světlo v každé místnosti i v zadní části domu.

„Bohužel dnes investoři opomíjejí důležitost provětrání domu a obvykle upřednostňují co největší využití a zastavěnost pozemku s maximálním počtem místností před komfortem prostoru,“ vysvětluje situaci Marek Obtulovič.

„Stavby bez otevřených prostor, světlíků a okenních otvorů pak trpí nedostatkem či dokonce absencí denního světla, nedostatečné provětrání domu vede k problémům s vysokou vlhkostí a plísněmi. Stísněný, tmavý a nedýchatelný prostor má celkově negativní dopad na fyzickou i duševní stránku obyvatel domu.“

VH house je proto navržen v souladu se zásadami koncepce stavby v subtropickém prostředí. Je vzdušný, vstup denního světla a současně i větrání zajišťují světlíky, prosklené stěny a okna. Hlavním stavebním materiálem je cihla, velký podíl zde má také pohledový beton, pochůzné plochy tvoří teraco. Prostory proteplují posuvné dveře, vyrobené z lokálně dostupného bambusu.

Harmonie stavby s klimatem a místní kulturou

První podlaží je hlavní společenskou částí domu s obývacím pokojem, kuchyní, jídelnou a dětským pokojem. Celý prostor je otevřený, optické členění zajišťuje zeleň. Přední a zadní fasáda tohoto podlaží ustupuje dovnitř, ve vzniklém prostoru jsou venkovní zahrady. Různé stropní výšky budí spolu se světlíky dojem vzdušnosti a velkorysosti i v hluboké dispozici prostoru.

Druhé podlaží je výrazně rozděleno na tři samostatné objemy, propojené mosty. Mezi těmito třemi boxy jsou navržené dva skleněné světlíky, které propouští přirozené denní osvětlení do všech místností prvního podlaží. Během poledne prostupují skrze tyto světlíky sluneční paprsky a spolu se zelení vytvářejí zajímavou hru světla a stínu.

V tomto podlaží jsou zahrady a rodičovská ložnice. Se spodním prostorem je propojeno vnitřním přímým a venkovním točitým schodištěm. Rodičovská ložnice nabízí patřičné soukromí a také přímý průhled a výstup do ovocné zahrady. Zeleninová zahrada je pak přímo propojena přes točité venkovní schodiště s obývacím pokojem.

Vnitřní klima domu je velmi příjemné během všech čtyř ročních dob – přirozená ventilace nejen zabraňuje problémům s vlhkostí v monzunovém období, ale snižuje také míru užívání klimatizace v letních dnech. Současně není třeba ve dne svítit, nižší je i spotřeba energie.

Zahrada kam se podíváš

Důležitým estetickým i funkčním prvkem je zeleň. Vnitřní zeleni se daří pod skleněnými světlíky, kde má zároveň funkci vizuálního oddělení jednotlivých místností a nahrazuje tak pevné stěny. Exteriérové zahrady čelní a zadní fasády v prvním podlaží omezují prostup hluku a prachu z ulice do domu.

Dvě střešní zahrady s rozlohou 25 m² byly navrženy jako funkční zeleninová a ovocná zahrada, jež zároveň slouží pro posezení a odpočinek. Rodina zde může pěstovat vlastní čistou zeleninu a ovoce, zároveň tyto zahrady poskytují bezpečné prostranství na hraní pro děti a prostor pro relaxaci.

Mají navíc nezastupitelnou tepelněizolační funkci (stín a silná vrstva zeminy chrání dům proti přehřívání subtropickým sluncem) a v neposlední řadě napomáhají zkvalitnění okolního prostředí a zachování plochy zeleně v oblasti. Tak jako ve všech domech ve Vietnamu, i zde je na střeše rezervoár na vodu. Pomocí elektrické pumpy je čas od času nutné vodu přečerpat z distribuční sítě do nádrže.

Názor architektů:

Záměrem návrhu bylo nalézt prostorovou harmonii mezi tradičním domem, místním klimatem a současnými potřebami pro rodinný život. Dům je příkladem toho, jak je možné stavět v Hanoji s ohledem na místní aspekty – klima a vietnamskou kulturu.

Rozpočet byl výrazně omezený na sumu 35.000 USD, což je i na místní podmínky nízká částka pro stavbu takového domu. Dům byl postaven z místních lehce dostupných materiálů. Cihla jakožto dominantní pohledový materiál byla aplikovaná jako režné zdivo druhého podlaží. Ovšem nebylo jednoduché stavbu dozorovat, neboť vyžadovala patřičnou dovednost a přesnost práce, která zde není samozřejmostí.

VH house získal již dvě architektonické ceny – první cenu v soutěži Asia SPEC Go Green 2017 a v soutěži Green architecture award Vietnam 2018.