Malý dům z Krásné si zaslouží velkou pozornost

Nestrhuje k sobě pozornost, svou modrošedou kovovou fasádou se v podhorské krajině spíše anonymizuje. Nevyniká rozmáchlostí, je kompaktní, účelně řešený a navenek skromný. A právě tím dům v Krásné mile překvapuje.

S pozemkem o rozloze 2438 metrů čtverečních se už dají dělat hodně zajímavé věci. Zvlášť, když takhle štědře disponovaná parcela stojí ve svahu jednoho z beskydských údolí. Klienti studia BARAAK architekti, manželský pár s neposednými psy, ale dali raději přednost tomu, aby jejich obydlí nabývalo spíše skromnějších parametrů. Proč?

Lépe tím uchovali stavební lokalitu v přírodním duchu, a udrželi ji v širší vizuální návaznosti s okolním lesem i vnitřním tkanivem malebné vesnice pod nimi. Vědomé rozhodnutí chtít méně, než kolik je možné, se jim pak bohatě vrátilo v podobě prostorné zahrady, ale především rodinného domu, který harmonicky ladí s okolní krajinou.

Hloubka i výška kompaktního prostoru

Zastavěná plocha vlastního domu je tak pětatřicetkrát menší, než okolní svažitý palouk, a obydlí svou hmotou, vyjádřenou objemem obestavěného prostoru 761 metrů krychlových, neruší a nedominuje. Je jen jakýmsi doplňkem toho, co je tu původní a přirozené. Což ale neznamená, že by musel být vnitřně nedostačující a skromný.

Těží totiž ze svého zasazení do svahu a ve svém profilu se táhne do výšky, vstříc scénickým rozhledům. Jako přehledně kompaktní objekt má přitom dvě nadzemní podlaží, částečně skrytý suterén podzemního podlaží a k tomu podkroví. Dohromady tedy dost místa pro obyvatele i jejich zájmy, návštěvy.

Projekt zdařile vychází ze zákonitostí správné orientace stavby ke světovým stranám, z podmínek diskrétního odstupu od zšeřelého a stinného lesa, a tím pro sebe vyzískává dostatek světla v interiéru.

Tyto navýsost užitečné pasivní finty pak projekt aktivně zhodnocuje dalším rozvržením a skladbou místností. Vnitřní prostor domu je velkoryse převýšen tak, že propojuje přízemní podlaží přes druhé podlaží až po podkroví, vznikají tak dvě galerie. Ložnicové patro s pracovnou a koupelnou se nachází na první galerii, podkroví sloužící především jako herna na druhé galerii.

V přízemí je umístěn hlavní vstup do objektu i hlavní obytný prostor, který pokračuje venkovní terasou. Život zevnitř tedy může za příhodného počasí volně expandovat ven, ať už do zahrady anebo k lesu, případně na balkon v prvním patře. Suterén je pak samostatný, programově oddělený. Je tu sauna i místo pro hosty, kteří se mohou zrovna tak „napojit“ na exteriér, a to francouzským oknem přímo z prostoru koupelny/sauny.

Vnitřní uspořádání má srozumitelnou logiku, a zdá se až překvapivé, jak takový „malý“ dům může krýt takovou míru přepestré využitelnosti.

Bydlení, které se opravdu povedlo

Ze stavebního hlediska je rodinný dům v Krásné uchopen jako zděný stěnový systém, s vršeným dřevěným trámovým stropem, navazujícím na vaznicový krov. Vzhledem k členité morfologii podloží bylo třeba pevných základů. Plošných, se základovými železobetonovými pasy.

Směrem ven se objekt halí do fasády z profilovaného plechu s metalickou povrchovou úpravou, čímž se v jednotě provazuje se shodně řešenou střešní krytinou. Do budoucnosti se počítá s vytápěním tepelným čerpadlem (s výměníkem voda/vzduch), prozatím se tu topí elektrokotlem.

Obydlí působí ne-přeexponovaným, rozumným dojmem. Je vlastně malé, ale svým obyvatelům plně dostačující, odpovídající. Je moderní stavbou, která v krajině Beskyd dává smysl.

Těžko soudit, jestli se jedná o univerzálně platné pravidlo. Jak dnes vypadají rodinné domy v Řitce, Držkově, Hrobech nebo na Smraďavce, bohužel nevíme. Ale ten, který předloni vyrostl v Krásné, svým zpracováním hrdě dostává své adrese. Je ve svých lidsky přiměřených měřítcích opravdu krásný.