Netradičně tradiční dům

7. března 2018

Partneři sekce:

V Chráněné krajinné oblasti Jizerských hor stála stará zchátralá stavba. Na jejím místě v obci Šumburk nad Desnou postavil architekt Stanislav Fiala nový dům. Vznikla Leopoldova bouda, na první pohled možná nenápadná, při tom druhém ale plně poutající pozornost.

Projekty Stanislava Fialy jsou vždy osobité, jeho rukopis je patrný. Nikoliv přehnaně, nikoliv ustrnule, ale je zřejmé, že osvědčené tvůrce nemění, ale citlivě přizpůsobuje. Rozměrné skleněné plochy, dřevo v maximálně přirozené podobě, beton – vše zkombinované tak, že výsledek působí citlivě, trochu organicky a trochu efektně.

Nejinak je tomu i v případě této boudy. Architekt sám říká, že „charakter chalupy vychází z tvarosloví tradičních staveb v této oblasti a použití především přírodních materiálů z místních zdrojů, jako je dřevo a kámen“, a je to tvrzení velmi správné. Především slovo „vychází“ je použito trefně. Naznačuje totiž, že architektura domu jde dál. A to ne málo!

Třípodlažní objekt lichoběžníkového půdorysu zakončuje „velkolepá“ střecha vytvořená křížením dvou sedlových. Klasické štíty nesou surovým svislým obkladem maskovaná okna. Štít příčné střechy je pak na straně do zahrady prosklený kompletně, na opačném konci vybíhá a tvoří krytí vstupu. Ano, do tohoto domu se vchází z půdy. Je zde ještě relaxační zóna a pokoje pro hosty.

Vnitřkem betonového jádra domu, které tvůrce přezdívá „golem“, lze sejít do hlavního obytného podlaží. Po jeho straně jsou umístěny tři ložnice, celá podélná stěna je prosklená a propojuje prostor s terasou, která běží po celé délce domu. Ještě níže je pak suterén se zázemím a úložnými prostory.

Zmínil jsem, že tvůrce zašel od ryze tradičního předobrazu mnohem dále a výčet rozdílů to myslím potvrzuje. Lichoběžníkový půdorys, skloněný hřeben střechy, prosklení štítů, vstup z půdy, masivní prosklení obvodových zdí, kontakt se zahradou, vnitřní uspořádání. To vše je jiné a svým způsobem netradiční. Výsledek ale funguje!

Nepůsobí přeplácaným dojmem, neruší krajinu a nepopírá svou inspiraci. Přidává soudobost – použité technologie, přístup k materiálům. Ve finále tedy Fialova práce vlastně není žádným překvapením. Je citlivý, trochu organický a trochu efektní. Architekt nezklamal, a přitom držet laťku, kterou si sám sobě nastavuje, není vůbec jednoduché!