Nízkoenergetický standard je dnes už nutností

26. června 2009

Partneři sekce:

„Dům se staví alespoň na 50 let a je dobré si spočítat, jestli budu schopen jeho náklady na provoz pokrýt i v důchodovém věku,“ říká Michal Navrátil, spolumajitel stavební firmy RIGI a jeden z tvůrců projektu Sluneční ulice, se kterým jsme si popovídali nejen o tomto projektu, ale i obecně o výhodách a úskalích nízkoenergetické výstavby v České republice.

Jste spolumajitelem stavební firmy, která se mj. zabývá výstavbou nízkoenergetických domů. Kdy a proč jste se tímto směrem začali ubírat?
Před šesti lety jsme se společně s mým otcem rozhodli vytvořit lokalitu Sluneční ulice. Ve fázi urbanistické studie se nás projektantka zeptala, jestli nechceme v této lokalitě postavit nějaký dům v nízkoenergetickém standardu. Tato myšlenka mě zaujala a po návštěvě podobných domů v Rakousku a Německu mi bylo jasné, že se pokusím v této lokalitě umístit pouze nízkoenergetické a pasivní domy.

Máme období ekonomické krize, si za dané situace dovolit stavět investičně nákladnější nízkoenergetické stavby s prvky obnovitelných zdrojů energie?
Stavět nové domy v minimálně nízkoenergetickém standardu pokládám za nutnost. Vícenáklady jsou zanedbatelné vzhledem k celkovému objemu stavby. Do roku 2009 nebyl zájem o nízkoenergetické domy nijak velký. Zajímali se o ně především lidé, kteří se snažili myslet na budoucnost. Dům se staví alespoň na 50 let a je dobré si spočítat, jestli budu schopen jeho náklady na provoz pokrýt i v důchodovém věku.

V současné době se tedy u nás trend nízkoenergetického bydlení dostává do popředí zájmu, myslíte si, že v budoucnu už budeme stavět pouze takovéto domy?
Každý, kdo trochu vnímá, co se děje kolem nás, musí konstatovat, že jiná cesta není. Takřka polovina veškeré spotřebovávané energie je použita na vytápění a provoz domů. Na druhé místo se řadí doprava.

Zdroje surovin jsou omezené, lidí přibývá a všichni chtějí bydlet. Buď se tedy budeme muset všichni uskromnit, nebo vymyslet domy, které budou komfortnější a přitom spotřebují minimum energie na svůj provoz. Energetické úspory takovýchto domů jsou významné, u pasivních domů se uvádí úspory až 90 %. Je rozdíl, jestli u domku o ploše 100 m² zaplatíte za vytápění 25 000 Kč nebo 3 000 Kč za rok.

Zmínil jste pasivní domy, mluví se i o tzv. nulových domech. Jsou v našich klimatických podmínkách vhodnou volbou? Nejsou náklady na nulový dům neúměrně vysoké v porovnání s úsporami?
Říká se, že nízkoenergetický dům je jen špatně provedený pasivní dům. V zásadě je to pravda. Pokud si člověk staví nový dům, je dobré uvažovat hned od počátku o pasivním domě, náklady se totiž nemusí tak výrazně lišit. Stačí pouze přidat pár centimetrů tepelné izolace a použít lepší tepelněizolační skla. Nulový dům je spíše budoucností. Tyto domy nespotřebují v celoroční bilanci žádnou energii a některé jí dokonce vyrobí více, než samy spotřebují. Těmto domům se říká plusové domy. Jsou vybaveny především fotovoltaikou, která zajišťuje výrobu potřebné elektrické energie. Tu v letních měsících dodávají do elektrické sítě, aby si ji mohly v zimě odebrat zpět.

Náklady na nulové a plusové domy jsou zatím stále neúměrně vysoké. Jsou stavěny spíše jako testovací domy, ze sousedních zemí uveďme například Rakousko a Německo. V jednom takovém domě jsem se byl podívat. Dům byl vybaven veškerou nejnovější technikou, dokonce i protiatomovým krytem. Což je mimochodem velmi oblíbený doplněk nových domů v severním Rakousku.

V souvislosti s nízkoenergetickými a ekologicky šetrnými budovami se zmiňuje celá řada jejich vlastností. Jaké jsou podle Vašeho názoru nejdůležitější rysy nízkoenergetického domu? Izolace, nucené větrání s rekuperací, orientace stěn a oken, stínění…?
Aby byl z běžného domu vytvořen dům nízkoenergetický, tak v zásadě postačí dobré zateplení, okna s lepšími tepelněizolačními vlastnostmi, rekuperační jednotka a celý dům dobře utěsnit. Poloha domu, velikost prosklených stěn a jejich orientace hraje také důležitou roli, a to především u pasivních domů.

Od 22. 4. 2009 běží nový program podpor energetických úspor Zelená úsporám. Myslíte si, že tento projekt bude plnit svůj účel a poslání?
Díky programu Zelená úsporám se zásadním způsobem zvýšil zájem o úspory energií a výstavbu pasivních domů. V tomto směru je program velmi dobře, cíleně nastaven a svůj účel zcela jistě splní.

Jedním z hlavních trendů současné výstavby rodinných domů jsou dřevostavby. Je to rozumná volba a slučují se tyto stavby s energeticky úsporným bydlením? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?
Dřevostavby jsou v reklamách často spojovány s přírodou a zdravím. To samozřejmě platí u srubových staveb, ale mám výhrady k současným tzv. moderním dřevostavbám. U nich je použito tolik chemických látek a lepidel, že o ideji zdravého bydlení nemůže být ani řeč. Naštěstí se najdou firmy, které si to uvědomují a snaží se nabízet rozumnější alternativy.

Dřevostavby se velmi dobře hodí do dnešní uspěchané doby. Jejich výstavba je velmi rychlá a efektivní, jinými slovy tedy i levná. Navíc u nich není problém vypořádat se s většími tloušťkami izolace, které se u pasivního domu pohybují kolem 40 cm. V souvislosti s dřevostavbami se začaly objevovat i nové stavební materiály jako třeba hliněné omítky.

Proč právě hliněné omítky? Mají nějaké výjimečné užitné či estetické vlastnosti?
Hliněné omítky mají schopnost regulovat mikroklima v interiérech domů. Dokážou zvýšenou vlhkost okamžitě pojmout a v případě potřeby ji zase vrátit zpět do interiéru. Hlína dokáže absorbovat až 300 g vody/m² za 48 hodin.

Druhý důvod je akumulace tepla. Dům má dobrou setrvačnost a nedochází zde k rychlému střídání teplot. Hliněné omítky také velmi dobře působí na psychiku. Mají velmi příjemný vzhled a člověka přímo magicky přitahují a nutí ho se jich dotýkat. Některé omítky dokonce obsahují drcené bylinky, které při aplikaci provoní celý byt.

Jste jedním z tvůrců projektu Sluneční ulice, který běží od roku 2003; jaké jsou Vaše dosavadní zkušenosti s tímto projektem? Jak se novým majitelům líbí nízkoenergetické bydlení?
Pro mě to byla velká škola. Říká se, že pokud si člověk z chyb vezme ponaučení, tak to není chyba, ale zkušenost. Takže dnes je ze mě velmi zkušený člověk. V současné době se ve Sluneční ulici nachází jeden zkolaudovaný pasivní dům, čtyři domy jsou rozestavěné. Majitel pasivního domu je s bydlením velmi spokojený. Přibližně jeden rok mu ale trvalo, než se s domem sžil. Do domu se nastěhoval v zimním měsíci.

Na rekuperaci tepla si velmi rychle zvykl a v prvním roce ji používal i v letních měsících, kdy téměř vůbec neotvíral okna. Problém nastal při déletrvajícím horkém období, kdy se v domě začala zvyšovat teplota nad únosnou mez a chlazení vzduchu přes zemní výměník tepla příliš nepomáhalo (v domě nejsou instalovány předokenní žaluzie, které přispívají ke snížení vnitřní zátěže).

V následujícím roce majitel v období velkých veder začal v noci otevírat okna a využíval tak nočního chlazení přirozeným větráním. Problém s přehříváním se tímto vyřešil. Dále majitel omezil provoz rekuperační jednotky na zimní období a v ostatních měsících během roku začal více větrat okny. Na domě jsou instalovány tři solární panely a s jejich provozem je majitel nadmíru spokojen. Když mu dnes položíte otázku, jestli by tento dům vyměnil za standardní, odpoví razantně ne.

Vy sám plánujete stavbu nízkoenergetického domu, či bydlení v takovémto domě? Je to nejen ekologická, ale i pohodlná volba?
Jestliže si postavíte pasivní dům z polystyrenu, železa a betonu, máte ekologičtější dům, než když ho postavíte celý z přírodních materiálů a bude mít velké tepelné ztráty. Pokud se vám podaří skloubit tyto dva extrémy dohromady, pak je to ideální stav.

S manželkou jsme se rozhodli pro stavbu nízkoenergetického přírodního domu. Dům je postaven ze slámy, hlíny a stromů. Záměrně nehovořím o dřevě, ale o stromech, protože jsme z lesa dovezli stromy, ze kterých se pouze odstranila kůra a postavila se z nich nosná konstrukce domu. Takový dům se pak nestaví, ale modeluje. Chtěli jsme dům, který bude naším obrazem, a myslím, že se nám to povedlo.

U domu máme kořenovou čistírnu, ze které jde výtok přímo do našeho jezera (v domě jsou instalovány no mix toalety a decentralizovaný systém odvodu, takže nevytváříme tzv. černou vodu). Tím pádem máme i zpětnou vazbu na naše chování – nedovolíme si cokoli škodlivého nalít do odpadu. Je to velmi poučné nejen pro nás, ale především pro naše děti.