Nová legislativa o energetické náročnosti budov v ČR
Nová legislativa o energetické náročnosti budov v ČR bude připravena ještě letos a právní moci nabude již v roce 2012. Jaký je vývoj přípravných prací před jejím zavedením?
Povinnosti vyplývající z této směrnice se již převádějí do české legislativy. V tomto roce se připravuje nová legislativa, která bude ještě v roce 2011 představena veřejnosti a návrh zákona projedná poslanecká sněmovna. Právní moci nabude nová legislativa v roce 2012.
Novela 2010/31/EU
Členským státům EU se touto novelou ukládá výrazně snížit spotřebu energie v budovách. Jednotlivé státy mají tohoto snížení dosáhnout mimo jiné zavedením minimálních požadavků na energetickou náročnost pro novou výstavbu – ve směrnici je požadován přechod k budovám s téměř nulovou spotřebou energie a se značným využitím obnovitelných zdrojů energie. Dalšími kroky bude uplatnění požadavků na energetickou náročnost také při rekonstrukcích budov a motivace trhu, aby se rozšířily a zveřejňovaly energetické průkazy budov. Správná funkčnost energetického vybavení budov se bude pravidelně kontrolovat.
Cílové termíny
Ve směrnici 2010/31/EU jsou uvedeny cílové termíny pro jednotlivé kroky jejího naplnění.
- Do 31. prosince 2018 musejí členské státy zajistit, aby nové budovy, jejichž uživateli a vlastníky jsou orgány veřejné moci, byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a ve značné míře využívaly obnovitelné zdroje.
- Do 31. prosince 2020 se budou nároky na téměř nulovou spotřebu energie a na významné využití obnovitelných zdrojů energie týkat již všech nových budov. Členské státy směrnice zároveň zavazuje do konce roku 2020 stanovit požadavky na energetickou náročnost pro budovy, kde proběhne rekonstrukce.
Všechna klíčová rozhodnutí členských států budou provedena s ohledem na nákladově-optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost, a to požadavků jak na nové, tak i na rekonstruované budovy. Tato nákladově optimální úroveň se musí stát minimálním požadavkem na budovy již od data platnosti nové legislativy, zřejmě od roku 2013.
Postup prací
Jak se převod povinností ze směrnice do české legislativy uskuteční, je uvedeno níže.
V letošním roce bude nová legislativa připravena a představena veřejnosti a návrh zákona předán k projednání do Poslanecké sněmovny. V následujícím roce tato nová legislativa nabude právní moci.
Přijaté změny se budou zavádět během několika let. Za přípravu převedení povinností z evropské směrnice do české legislativy zodpovídá Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
Na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR se tímto úkolem zabývá nová pracovní skupina vedená Ing. Pavlem Jiráskem. Novelizace vyhlášky o energetické náročnosti budov (148/2007 Sb.) a zákon o hospodaření energií (405/2000 Sb.), což je nejrozsáhlejší část nové legislativy, je již připravována a její druhá verze prochází dalším kolem připomínek pracovní skupiny. Při přípravě nové legislativy jsou zohledňovány připomínky podnikatelů − Hospodářská komora je jedním z partnerů v pracovní skupině MPO. Vzhledem ke složitosti problematiky se před mezirezortním připomínkovým řízením očekává ještě několik dalších verzí novelizace této legislativy.
Stav projednávání
Všechny nové budovy budou muset plnit velmi přísné požadavky, dosáhnout vysokého standardu tepelnětechnických vlastností včetně nucené výměny vzduchu se zpětným získáváním tepla (rekuperací). V jak velkém rozsahu bude energie potřebná k provozu takové budovy pokryta z obnovitelných zdrojů, je nyní předmětem diskusí.
Nejasnosti stále panují kolem rekonstrukcí budov. Jde především o to, zda budou ve vyhlášce určeny technologické vlastnosti jednotlivých konstrukčních prvků, anebo se bude hodnotit celková energetická náročnost rekonstruované budovy. Během přípravných prací se také stanoví, zda nucená výměna vzduchu s rekuperací bude pro tyto budovy povinná, nebo pouze doporučená.
Energetický průkaz budov
Při koupi nebo nájmu se zákazník bude moci orientovat podle energetického průkazu budovy, kterým budou vybaveny nové i rekonstruované budovy po celé Evropské unii. Tento průkaz bude obdobou dokladu, který občané České republiky již znají – energetických štítků spotřebičů.
V energetickém průkazu budovy jsou obsaženy mimo jiné informace o celkové roční spotřebě energie dodané do budovy, o vyvolané spotřebě prvotních energetických zdrojů a o emisích, výsledek porovnání s tzv. referenční budovou a kvantifikace rozdílu oproti této budově a údaje o tepelnětechnické kvalitě obalové konstrukce budovy.
Tento energetický průkaz bude nutno předložit nejen v případě nové či rekonstruované budovy, ale také při prodeji nebo pronájmu nemovitosti. Tato povinnost se nebude týkat pouze nemovitostí s celkovou plochou do 50 m2 nebo těch, které jsou využívány jen omezenou dobu v roce (chaty).
Co můžeme očekávat
Důsledek uplatnění směrnice EU o energetické náročnosti budov bude minimálně pětinásobné snížení spotřeby energie na vytápění proti stavu ještě před deseti lety. Jestliže se u nás na přelomu tisíciletí stavěly budovy s průměrnou spotřebou energie na vytápění kolem 150 kWh/m2 za rok, již dnes se díky zpřísnění norem pohybujeme téměř o třetinu níž – mezi 100 až 120 kWh/m2.
Budoucí potenciál je však výrazně vyšší: od roku 2020 se začnou stavět pouze tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou energie, jejichž potřeba energie na vytápění bude dosahovat pouhých 10 či 20 kWh/m2, téměř jistě nepřekročí hranici 30kWh/m2. Současné technologie umožňují takové budovy postavit již dnes, a to bez výrazného nárůstu investičních nákladů.
V tomto desetiletí budeme tedy svědky skutečné technologické revoluce v budovách. Pokles potřeby energie na vytápění pro nové budovy bude násobně rychlejší než kdykoliv v minulosti. A v následujícím desetiletí se projeví hlavní přínosy: energie (a tím i platby) za vytápění obytných budov se postupně násobně sníží. V rodinných rozpočtech tak téměř vymizí jedna z nejdiskutovanějších položek v minulosti.
TEXT: Ing. Jaroslav Maroušek, CSc.
FOTO: Mikael Kristensen Grimmig,
Autor je jednatelem společnosti SEVEn Energy, s. r. o.
Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.
