Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Když se řekne rekonstrukce, může se jednat o drobné úpravy interiéru nebo i kompletní renovaci celého domu. Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Více v článku Rekonstrukce staré stodoly svépomocí
Dřevo jako obnovitelná surovina má velký potenciál pro udržitelnou výstavbu a je obzvláště pozoruhodným stavebním materiálem díky svému všestrannému architektonickému využití. Když se plánování objektu propojí navíc s projektováním v BIM, běží celý proces projekce i výstavby velmi hladce a rychle.
Rekonstrukce z roku 2018 od studia Fuertes-Penedo Arquitectos ve španělském přímořském městě Muros v okrese Muraflores netradičně kombinuje beton a kámen.
Architektonická kancelář Mar Plus Ask navrhla na jednom z horských kopců Mallorky dvojici olivových domků s velmi specifickým využitím - jako offline oázu klidu pro umělce.
Na velkorysé zahradě ve Vajnorech vytvořili architekti z bratislavského studia Totalstudio rekreační objekt, který formálně odkazuje na kempinkové bydlení, ale také na tradiční architekturu Vajnor.
Je neopomenutelnou a dobře známou skutečností, že autenticita a hodnota času jsou architektonické komodity, které nelze synteticky získat ani nahradit. Nominaci na cenu CE ZA AR 2021 v kategorii rodinných domů a architektonických fenoménů udělila porota netradičnímu rodinnému domu, v němž mají tyto vlastnosti hlavní slovo.
Na první pohled křičí řadové domy v této ulici na Praze 6: „Jsme čisté devadesátky!“ Jsou reliktem doby, kdy do Česka dorazil kapitalismus a namísto šumperáku z pokoutně sehnaných cihel se začaly stavět domy s nádechem do té doby nepoznaného Západu, což se projevovalo třeba pseudomansardovými střechami. Samotné dispoziční řešení však bylo velmi tristní a nedostačující, pokud jde o moderní bydlení.
Než se pustil tým ze studia FRIS architekti do práce na novostavbě rodinného domu na Brněnsku, vedla k tomu cesta nejen skrze různá přání investora, ale i snaha vyhovět přísným požadavkům CHKO Moravský kras, v němž se dům nachází. Rozhodli se, že celý požadovaný objem rozdělí do několika drobnějších pavilonků, společně provozně propojených.
Areál někdejší cihelny v Čachticích na Slovensku, který bezpochyby mistrně revitalizoval architekt Pavol Paňák, získal novou přístavbu. Zapadá do mozaiky pozoruhodných objektů, z nichž byl dosud výrazný zejména ateliér – revitalizované ruiny vesnické cihlářské pece.
Budovy mají paměť a nenápadná dřevem roubená chalupa, stojící jako jeden z posledních domů za Horní Polubným v Jizerských horách, má rozhodně na co vzpomínat. Však už jí je přes 130 let. Mjölk architekti se postarali o to, aby své příběhy mohla předávat dalším generacím obyvatel.
Touha za každou cenu už bydlet ve vlastním často zvítězí nad rozumem. Proto se tak výtečně daří produkci v místě často naprosto nelogických domů na klíč, unifikovaným projektům z katalogů. Pro pořizovatele je to nejsnazší řešení. Jen zajistí hypotéku, vyplatí sumu a vyplaví endorfiny, než je dílo hotové k předání. Jde to vůbec jinak?
Vloni dokončená rekonverze starého větrného mlýna v Lublinském vojvodství na východě Polska okouzlí člověka na první pohled. Dvojice architektů zde totiž na přání investora vytvořila mimořádně působivý rodinný dům, který si zachovává tradiční prvky polské venkovské architektury a přitom svým obyvatelům nabízí veškerý komfort moderního bydlení.
Polootevřený a přesto ve svých rysech kompaktní, kryjící se zelenou střechou k nenápadnosti a přitom nepopiratelně objemný. Každá snaha podchytit Flow House, autorský projekt architektů z ateliéru Platforma Architekti, nějakým zobecňujícím popisem, zkrátka proteče mezi prsty. Nestaví se proti proudu, jen zvolna plyne. Stéká ze svahu a svým tokem rámuje obraz pohody.
Není to dům, jaký by byl v Česku běžně k vidění. Už provedením své čelní fasády evokuje dojem spíše nějaké překomponované přístavby, translucentní dvougaráže stojící vedle rodinných domů v řadové zástavbě. A přece je samostatným a plnocenným domem. Důvod atypičnosti je prostý: jeho majitel si totiž cení trochu jiných věcí.
Reagovat na pobídku cestovního ruchu kompletní přestavbou starého domku na vesnici je záměr, kterému z podnikatelského hlediska není co vytknout. S proměněným charakterem takové vesnice je to pak ale většinou horší. Rekreační objekt v Bukovanech si naštěstí díky invenci architektů zachoval původní tvarosloví.
Jen kousek pod pásem polárního kruhu ležící Skellefteå patří k sídlům, kde má dřevěná architektura předlouhou historii. Projekt kulturního centra a hotelu Sara z této tradice vychází, ale upíná se k budoucnosti, kdy dřevo znovu doceníme jako materiál vhodný pro ty nejnáročnější konstrukce.
