Aktivní dům uprostřed slovenské přírody – Slamák

I na nevelké mapě Slovenska se ještě dají najít místa, kde má příroda převahu nad civilizací. Patří k nim i Melčická dolina v západní části Bílých Karpat, která vytvořila vhodný rámec pro dům v pasivním standardu ze slámy a dřeva na okraji civilizace. Byla to klasická architektonická výzva, která motivuje své tvůrce.

Je to pozemek v doslova panenské přírodě – na jedné straně lemován potůčkem s hustě zarostlými břehy a na druhé straně velkým lesem. A právě ten se stal jednou z hlavních překážek – slunce totiž zapadá přímo za ním a v nejchladnějším období s nejkratšími dny v roce už dokonce v pravé poledne. Se stínicím handicapem si ale architekti ze slovenského architektonického ateliéru Oximoron (Boris Meluš, Martin Šichman) poradili. „Navrhli jsme atypický dům, ve kterém světlo a teplo slunečních paprsků hrají hlavní roli. Každý úhel stěny a každé okno tu má své opodstatnění,“ vysvětluje Martin Šichman z Oximoronu.

Klíčové je denní světlo

Výzva hmotově-prostorového řešení spočívala v požadavku na dům v pasivním standardu a nedostatku slunce na pozemku pro pasivní zisky zasklenými plochami. Řešení minimalizací zasklených ploch bylo z psychologického a hygienického hlediska nepřípustné pro obyvatelnost interiéru. Další výzvou byla i investorčina touha po zimní zahradě. Ta byla použita jako základ vzniku teplo-technicky odděleného prostoru uvnitř primární teplo-technické obálky. Zbytek interiéru je od zimní zahrady oddělen skleněnými stěnami s izolačním dvojsklem. Tento přístup zase umožňuje použití větších zasklených ploch ve vhodnější pozici, přičemž je zachována schopnost budovy zadržovat teplo.

 V zimě je teplota v zimní zahradě přibližně 16 stupňů. (foto: Pavel Meluš)

„V zimě je teplota v zimní zahradě přibližně 16 stupňů, a tím se tepelný tok přes primární teplo-technickou obálku výrazně snižuje navzdory použití šestnácti kusů střešních oken,“ přibližuje Martin Šichman. „Střešní okna zároveň výborně prosvětlují interiér za skleněnými stěnami. Toto řešení zároveň umožnilo přesunout obytné místnosti na severní fasádu, čímž se vzdálily od stínění vegetací na jižní straně pozemku a místnosti tak získávají přímé slunce a pasivní solární zisky i v zimních měsících.“

 Dopad slunečních paprsků během léta a zimy

I v létě je zimní zahrada využívána jako nárazníkový prostor, v tom období se zvýšenou teplotou. Prostor je odvětraný komínovým efektem a odvětraný vzduch je nahrazen vzduchem nasávaným okny na jižní fasádě v nejnižším podlaží. Jižní fasáda směřuje k lesu na severním svahu, z něhož proudí tzv. katabatickým (svahovým) prouděním ochlazený vzduch směrem k budově.

Tvarování objektu

Tento koncept šetření energie v zimě a větrání v létě vedl i k optimalizaci při tvarování budovy. K prosvětlení, výhle­dům, větrání a propojenosti interiéru byl použit systém vertikálního dělení budovy po půlpodlažích. „Potřeba minimalizace poměru teplo-technické obálky k obytné ploše spolu s přírodními vztahy – s pohybem slunce a orientací na světové strany – nás vedla k volbě šestiúhelníkového půdorysu,“ vysvětluje Martin Šichman.

  Každý úhel stěny a každé okno tu má své opodstatnění. (foto: Pavel Meluš)

Proslunění interiéru v zimě pomáhá i zakládání na sloupcích, které zvedlo budovu přibližně o metr. Toto řešení bylo primárně vybráno kvůli zabezpečení před vlhkostí a rozvodněným potokem, které jsou pro slaměnou stavbu kritické. Tvarování budovy bylo během celého procesu navrhování ovlivněno fyzikálními ději, mezi nimiž dominovaly změny směru přicházejícího slunečního záření, pohyb vzduchu a šíření tepla.

Zasklená střecha jako symbol stavby

Zasklený prostor patří k ústředním architektonickým prvkům celého projektu. Pod ním vzniklo vnitřní atrium, které opticky zvětšuje prostor, prosvětluje interiér a zdůrazňuje komfort bydlení. Sestava střešních oken dodává ústřední místnosti domu dostatek denního světla, zásobuje teplem prostřednictvím solárních zisků a zajišťuje přirozenou ventilaci. Velká zasklená plocha by mohla být problémem hlavně v letních měsících, ale aby nedošlo k přehřívání prostoru, architekti využili systémové řešení od výrobce střešních oken VELUX a opatřili ho vnějším stíněním – markýzami se zabudovaným solárním panelem, které brání prostupu tepla do interiéru.

 Použitá střešní okna mají pro středoevropský region netypické rozměry 1 140 × 1 400 mm, je to však standardní velikost používaná v projektech aktivních domů. (foto: Pavel Meluš)

Okna jsou otevíratelná různými způsoby. Ve spodní řadě jsou umístěna výklopná střešní okna, která umožňují panoramatický výhled, a jedno elektricky ovládané střešní okno sloužící k automatickému otevírání. Ostatní okna jsou výkyvná s mechanickým nebo elektrickým ovládáním. Použitá střešní okna mají pro středoevropský region netypické rozměry 1 140 × 1 400 mm, je to však standardní velikost používaná v projektech aktivních domů.

Při osazování střešních oken byl kladen důraz na co nejmenší vzdálenost mezi rámy oken, návaznost na přiznané krokve a co nejlepší zateplení okolí oken. Dbalo se na každý detail, včetně úpravy středových žlabů mezi okny.

Finální stavba

Neortogonální tvarování stavby, snaha používat přírodní materiály a požadavek stavebníků na použití slámy jako izolačního materiálu vedly k použití dřevěné sloupkové nosné konstrukce. Ekologicky založené tvarování přírodními silami vedlo ke složitějšímu tvaru, který se dá ekonomicky efektivně postavit jen ze dřeva jako ekologického materiálu.

Skladba stěnové tepelněizolační obálky

• interiér
• nepálená cihla mezi sloupky
• OSB desky
• slaměná izolace v dřevěném roštu
• dřevovláknitá hustá deska s hydrofobní úpravou
• odvětrávaný rošt
• dřevěný obklad
• exteriér

(U střechy a podlahy byla místo slámy použita foukaná celulóza.)

 Skladba příčky

V budově je instalována rekuperace, která se používá v zimě, v létě se komínový efekt ukázal jako účinnější. Vytápění je řešeno stěnovým vytápěním, tepelným čerpadlem 5 kW země-voda. V budově je příprava pro krb, fotovoltaické a fototermické články. V současnosti je napojena na veřejnou elektrickou síť a investoři čekají na zlevnění a zefektivnění fotovoltaické technologie.

Budova používá kořenovou a bakteriální čističku odpadních vod. Zásobování vodou je kombinované – studnou a sběrem dešťové vody. Kombinace byla nutná pro minerální vlastnosti vody ve studni a náročnost její filtrace. Dešťová voda je sbírána ze střešní konstrukce do podzemní nádrže a následně filtrována.

 Ekologicky založené tvarování přírodními silami vedlo ke složitějšímu tvaru, který se dá ekonomicky efektivně postavit jen ze dřeva jako ekologického materiálu. (foto: Oximoron)

Střešní krytina je z titanzinkových plechů bez povrchové úpravy. Reflexní vlastnosti povrchu pomáhají snižovat teplotu v odvětrané mezeře, což prodlužuje životnost pojistné hydroizolace a pojiva použitého v OSB deskách. Z ekologického hlediska je výroba titanzinku náročná, vyvažuje se ale jeho životností.

Aktivní dům uprostřed slovenské přírody je unikátní projekt, u nějž majitelé i architekti kladli důraz na každý detail. Výsledkem je moderní dům, který překonává zažité standardy bydlení. Dům, který uspokojí potřeby majitelů a zároveň je plně samostatný a ohleduplný k životnímu prostředí.

Rodinný dům Slamák

Klient: soukromá osoba
Architekti: Oximoron Boris Meluš, Martin Šichman
Místo: Melčická Dolina, část obce Melčice-Lieskové, okr. Trenčín, Slovensko
Realizace: 2011 – 2013
Plocha pozemku: 5 000 m²
Zastavěná plocha: 142 m²
Užitková plocha: 181 m²

Půdorys přízemí	Půdorys poschodí

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB SPECIÁL/2017.

MELČICKÁ DOLINA, Slovensko TEXT: ĽUDOVÍT PETRÁNSKY