Centrum Veronica (2. část) – Pasivní topení a větrání

29. dubna 2014

Partneři sekce:

Z hlediska tepelných ztrát jsou nejslabším článkem v plášti objektů prosklené plochy, měla by jim proto být vždy věnována zvláštní pozornost, v případě pasivních budov musí navíc splňovat odpovídající standard. Důležité je také kvalitní vyřešení větrání s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám.

V Centru Veronica pomáhají většinu objemu tepla pro vytápění pokrýt odpovídající okna, v teplých měsících jsou pak tyto zisky regulovány vhodným stíněním – okna sálu, kanceláře a střešní okna jsou vybavena venkovními žaluziemi. V komplexu jsou podle potřeby použita okna otevíravá a neotevíravá s fixním zasklením. Otevíravá okna jsou vyplněna izolačními trojskly s výplní krypton, v rámu okna je vložena tepelná izolace, vnější část rámu je překryta hliníkem.

Čerstvý vzduch a teplo

Vzhledem k použitým typům oken a pasivnímu standardu je dům vybaven také řízeným větráním s rekuperací tepla. V pasivních domech obvykle stačí topení čerstvým ohřátým vzduchem, ovšem zde muselo být větrání a topení řešeno s přihlédnutím k proměnnému počtu osob. V zimních měsících totiž bývá menší obsazenost, provádí se různé udržovací práce a podobně, ubytovací část tak může být týden či dva prázdná a využívány jsou jen kanceláře. A protože se v pasivním domě počítá i s pasivními zisky tepla vyzařovaného lidmi, je ho v tomto období méně. Pro případ nezbytného temperování bez požadavků větrání (v době, kdy je místnost prázdná), jsou v sále také malé radiátory, napojené na teplo z obecní výtopny a na solární systém.

Pomocí protiproudého výměníku s až 85 % účinností předává vydýchaný vzduch své teplo čerstvému vzduchu, který vstupuje dovnitř. Ten je díky tomu i v zimním období pouze o několik stupňů chladnější, než je teplota v interiéru. Na potřebnou teplotu ho lze pak ohřívat ve vzduchotechnické rekuperační jednotce teplem ze solárního systému nebo z obecní výtopny. Dvě vzduchotechnické jednotky pro sál a kuchyni jsou umístěny v technické místnosti v suterénu. V ubytovací části se větracím vzduchem netopí vůbec, zadní trakt není připojen na společný ventilační systém. Větrací jednotka s rekuperací je zde společná vždy pro dva pokoje a je ovládána manuálně. Pro dotápění pokojů jsou také využívány radiátory, napojené na teplo z výtopny a solárního systému.

Z důvodu větší efektivity a úspor je v centru zajištěna možnost dostatečného samotížného nočního provětrávání budovy současným otevřením horních oken, přízemních klapek ve foyer. Dalším zajímavým prvkem je i nucená cirkulace vzduchu mezi podkrovní kanceláří a sálem. Díky tomu bude možné využít nemalé solární zisky z kanceláře, sál se prohřeje a prostředí v podkroví bude příjemnější.

Osvětlení úsporně

Z úsporných důvodů využívá centrum také v maximální možné míře osvětlení vnitřních prostor denním světlem. Tam, kde okna nejsou – například v kuchyni či v chodbě ubytovny – vložil architekt světlíky. Umělé osvětlení interiéru – zejména seminárního sálu – navečer a v noci je navrženo a provedeno s důrazem na maximální energetickou účinnost. V sále jsou zářivky s elektronickým stmíváním

Architektura: Architekt Prof. DI. Georg W. Reinberg, M. Arch. A jeho projekční kancelář
Atelier Zlámal a Stolek
Projektant: Ing. Ivo Stolek
Projekt vytápění a vzduchotechniky: Ing. Michal Havlíček
Investor, zadavatel, spolutvůrce: ZO ČSOP VERONICA – Ekologický institut, Brno
Dodavatel stavby: Skanska CZ, a.s., Divize Technologie
Datum realizace: 2006

Investiční náklady:
Celkový rozpočet stavby: 23,3 mil. Kč
Seminární objekt – stavební náklady z výběrového řízení: 15,6 mil. Kč
Zdroje: (pokrývají díky programu SROP i část inženýrských služeb a vybavení Centra):
– SROP 13,2 mil. Kč (80 %)
– ČR 1,65 mil. Kč (10 %)
– vlastní (dary, granty) 1,65 mil. Kč (10 %)
Ubytovací objekt – stavební náklady z výběrového řízení: 7,7 mil. Kč
Zdroje:
– SFŽP 5,4 mil. Kč (70 %)
Vlastní 2,3 mil. Kč (30 %)

Potřeba tepla na vytápění: 16,5 kWh/(m²a) – dle měření v prvním roce provozu
Netěsnost: n₅₀ = 0,7 h^‑1
Součinitel prostupu tepla U: