Pasivně, sociálně, ekologicky…

PassivHaus architekta Pascala Gontiera, který vyrostl v revitalizované ekologické čtvrti Fréquel-Fontarabi, je prvním pasivním bytovým domem v Paříži. Nabízí 17 bytů sociálního charakteru, což ho posouvá do úplně jiné roviny. Nájemní byty pro mladé rodiny nebo stárnoucí obyvatelstvo v pasivním standardu by měly být prioritou každé samosprávy.

Dvě budovy s fasádami pokrytými modřínem jsou inspirovány zemědělskými objekty. Připomínají hlavně stodoly a dřevěné sklady, tak časté v zahradách na vesnici.

Pařížská čtvrť Fréquel-Fontarabie se vyvíjela pod vedením architektky Evy Samuel a správcovské a realitní společnosti SIEMP. Pod dozorem francouzského ministerstva ekologie se při projektování této části města kladl důraz na environmentální kvalitu budov, jejich ekologickou stopu, spotřebu primární energie, jakož i celkovou kvalitu vyhotovení. Pascal Gontier se přidržuje zásad trvale udržitelného rozvoje výstavby a dokazuje, že nemusí být omezující, pokud jde o architekturu, a naopak.

Negativní startovací dispozice
Hlavní fasády budovy jsou nepříznivě orientovány na severovýchod a severozápad, což snižuje pasivní solární zisky. Jediná fasáda otočená na jih je v zimě zakrytá stínem protilehlé budovy. Okenní otvory jsou velké, což vytváří dostatečný světelný komfort, ale nepříznivé tepelné ztráty v zimě. Přes tyto zdánlivě negativní faktory v porovnání s klasickým konceptem pasivních budov má však budova nízkou spotřebu energie. Zdá se, že jediným plusem budovy v energetickém konceptu je pouze její velká tvarová kompaktnost a jednoduchost.

Důraz na detail
V roce 2006, v době konání architektonické soutěže, byl požadavek maximální spotřeby energie na vytápění 50 kWh/(m² . rok). Francouzsko-švýcarský architekt Pascal Gontier však měl ambicióznější cíl: chtěl dosáhnout hodnoty pasivního domu (spotřeba energie na vytápění 15 kWh/(m² . rok)). Prokazatelná spotřeba energie je 13 kWh/(m² . rok), a tak se podařilo dosáhnout stanovený cíl. Je to hlavně díky kvalitnímu studiu detailů už od fáze návrhu a důslednému eliminování tepelných mostů: venkovní izolace (betonová konstrukce je zateplena skleněnou nebo čedičovou vatou o tloušťce až 26 cm, plášť je z modřínových desek na dřevěné konstrukci), parapety a podzemní podlaží jsou zatepleny extrudovaným polystyrenem. V rozích budovy se kladl důraz na kompaktnost vyhotovení, aby se vyloučily tepelné mosty.

Výplně otvorů nemusí být defektem
Okna s izolačním trojsklem plněná argonem jsou zapuštěna v izolaci, aby se minimalizovaly jejich povrchy. Rozhodně nejsou úskalím z hlediska tepelných úniků obvodovým pláštěm. Jejich velikost navrhli pomocí počítačových simulací, aby se vybralo nejvhodnější řešení. Mezi oknem a venkovní hranou obkladu je prostor na žaluzie.

Můstky, které spojují dvě budovy, jsou striktně odděleny od nosné konstrukce budovy, aby se zabránilo vzniku tepelných mostů. Blower Door test vykonaný in situ, prokázal hodnotu 0,50 m³/(h . m²), takže budova splňuje pasivní standard (0,60 m³/(h . m²)). Pařížská čtvrť se tedy dočkala městského komfortu v podobě nájemních bytů. Ohřev vody zabezpečují sluneční kolektory (umístěné nad šestipodlažní částí), větrání výměníky vzduchu se zpětnou rekuperací tepla.

Celkově pohodovou atmosféru doplňuje zelená střecha nad dvoupodlažní částí, která hlavně v létě pozitivně ovlivňuje tepelnou bilanci budovy, zadržuje dešťovou vodu a dostatečně zvlhčuje okolí v horkých dnech.Investor: SIEMP Société immobilière d`économie mixte de la ville de Paris http://www.siemp.fr/index.php

Architekti: Pascal Gontier, architekt Frédéric Maire
Environmentální koncept: Ateliér Pascal Gontier
Hlavní projektant: Cabinet MTC
Generální dodavatel: Francilia
Užitková plocha: 1 640 m²
Cena stavby: 3,30 milionu € bez DPH

Ing. Alena Benešová

Foto: Stéphan Lucas