Pasivní bydlení: úspora a komfort

Zelené technologie ušly za posledních dvacet let dlouhou cestu a dnes vypadají zcela jinak. Při výstavbě bydlení se dnes masivně prosazují také v Čechách. Ekologické už neznamená jen šetřící energii. Snížení spotřeby se často dosahovalo na úkor komfortu a estetiky. Pasivní bydlení v současnosti představuje symbiózu nízké spotřeby, pohodlí a estetiky stavby.

Co si tedy dnes můžeme pod pojmem ekologické technologie v bydlení představit? V prvé řadě nízkoenergetický nebo ideálně pasivní dům či byt, tedy ten, který spotřebovává minimum energie. Základem takové stavby je kvalitní zateplení, které v létě chrání před přehříváním a v zimě před únikem tepla.

Nízkoenergetický dům může mít podlahové topení se separátním nastavováním teploty v každé místnosti. Na střeše tohoto domu obvykle najdeme fotovoltaické panely, se kterými přes den, i při minimálním slunečním svitu, pereme a myjeme de facto zdarma.

Zelenou „vychytávkou“, která bude stále více aktuální kvůli nedostatku vody, jsou podzemní retenční nádrže na zahradě nebo na pozemku, které budou zachycovat dešťovou vodu. V posledních letech se začínají výrazně používat i takzvané rekuperační jednotky – systém průduchů, vedených ve stěnách stavby, který pomocí vzduchotechnického potrubí umožňuje větrat bez nutnosti otevírání oken.

Zelené náklady

Řečeno v kostce, u pasivního domu by nemělo chybět následující: kvalitní zateplení celé obálky budovy a okna s izolačními skly, fotovoltaické panely, podlahové topení (tento typ topení není nutný, ale je vhodný), rekuperace, retenční nádrž na dešťovou vodu – ty sice s pasivitou domu bezprostředně nesouvisí, nicméně hospodárné využívání zdrojů k pasivnímu bydlení také patří.

Bydlení v zeleném domě navíc není investičně nikterak nákladnou záležitostí, rodinné pasivní domy se zahradou je dnes možné pořídit za cenu čtyřpokojového bytu ve velkém městě. Spotřebu energie na bydlení je v takovém domě možno snížit o desítky procent – použité technologie ušetří měsíčně ve srovnání s jiným bydlením minimálně pět tisíc korun.

Podle nové evropské legislativy bude u nás po roce 2020 možné stavět pouze pasivní domy, nebo budovy s velmi podobnými parametry. Domy, které nebudou mít pasivní charakter, budou hůř prodejné a pravděpodobně budou na trhu postupně ztrácet na hodnotě.

Solární energie

Rozhodnete-li se dát solární energii zelenou, můžete se těšit na snížení účtů za elektřinu. Slunce je totiž, řečeno s nadsázkou, od Země příliš vzdálené na to, aby vám posílalo faktury. Instalace fotovoltaické elektrárny sice vyžaduje vstupní investici, která ovšem není tak vysoká, jak se mnoho lidí domnívá. Postupně se bude vracet v podobě poklesu výdajů za elektrickou energii.

Fotovoltaické panely nemusí být pouze zdrojem výroby elektřiny, ale můžete je používat i k vytápění a ohřevu vody. Bonusem, který solární panely znamenají, je energetická soběstačnost a ohleduplnost k životnímu prostředí. Díky fotovoltaice nemusíte být zcela závislí na dodávkách elektřiny ze sítě, protože využíváte vlastní energii.

Fotovoltaika představuje řešení, které je ohleduplné k životnímu prostředí, neboť solární panely kromě slunečního svitu, který je obnovitelným a nevyčerpatelným zdrojem energie, nevyžadují žádné palivo, které by znečišťovalo ovzduší či jinak zatěžovalo přírodu.

Panely mají dlouhou životnost a nízké náklady na údržbu. Výrobci standardně garantují, že křemíkové články vydrží několik desítek let. Fotovoltaika je zdrojem elektřiny, který neobsahuje žádné pohyblivé součásti, proto se jedná o technologii s nízkou poruchovostí. Obsluha panelů je navíc velice nenáročná.

Instalace a servis

Pro instalaci panelů je třeba dostatečně velká plocha, která je správně orientovaná ke slunci, to znamená ideálně na jih, případně východ či západ. Nedílnou součástí fotovoltaiky je i řešení ukládání vyrobené energie. Přes den, kdy svítí slunce a uživatelé domácnosti jsou většinou v práci, je spotřeba energie nižší než v odpoledních či večerních hodinách, kdy jsou všichni doma.

Nejběžnější způsob ukládání energie je ohřev vody v akumulační nádrži, elektrické podlahové topení, díky kterému se teplo akumuluje do podlahové konstrukce. Další možností jsou baterie a v létě je výhodné chladit dům průběžně přes celý den klimatizací, kterou je možné v zimě, pokud je vybavena reverzním chodem, výhodně přitápět.

Typů panelů a systémů je mnoho a každý návrh je potřeba „ušít na míru“ konkrétnímu projektu. Proto je dobré využít firmu, která má dobré reference, a to i v oblasti servisu, který poskytuje. Instalace solárních panelů má delší dobu návratnosti, proto je třeba mít k dispozici solidní servis s dostupnými náhradními díly. Pokud pro financování fotovoltaiky zažádáte o dotaci, je potřeba, aby byl dodavatel registrovaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů pro dotace.

Panely vyrobí elektřinu i v zimě, je ale třeba počítat s tím, že v našich klimatických podmínkách je během zimního období slunečního svitu méně než v létě a má menší intenzitu. Přibližný výkon v zimním období dokáže kvalifikovaná firma vypočítat.

Podlahové vytápění

Elektrické podlahové topení je komfortním zdrojem tepla, který je navíc úsporný. Díky velké vytápěné ploše a nízké povrchové teplotě se do tepelné pohody dostanete při nižší teplotě prostoru než u běžných topení. Neškodí zdraví, nevíří prach a hodí se proto i pro alergiky. Instalace je přitom jednoduchá a samotný provoz je pak absolutně bezúdržbový. Výhodou podlahového vytápění je přesná regulace v každé místnosti.

Podlahové topení má životnost několik desítek let a u nízkoenergetických domů je z hlediska poměru investice a následného provozu optimální. Životnost je dána především uložením kabelů v podlaze a správnou regulací. Výrobci udávají 30 až 50 let a odborníci říkají, že při správném provedení je životnost stejná jako konstrukce, do které je topení zabudováno.

Rekuperace

Čerstvý vzduch potřebujeme všichni. Větráním sice přivádíme do domu dostatek vzduchu, ale uniká při něm teplo, což může pořádně zahýbat s účtem za energie. Řešením může být rekuperace, která odstraní i vlhkost v bytě.

Tento systém větrání zajišťuje optimální výměnu vzduchu a zároveň minimalizuje tepelné ztráty při větrání. Rekuperace větrá automaticky i v době, kdy nikdo není doma. Díky dostatečné výměně vzduchu v bytě nehrozí problémy s vlhkostí, s koncentrací CO₂, vznikem plísní a množením mikroorganismů, jako jsou například roztoči.

Úspora energie spočívá především v předání tepla z odpadního vzduchu do čerstvého, který přichází do domu. Potom je pouze potřeba dohřát rozdíl teplot, daný účinností rekuperační jednotky, které jsou v dnešní době již běžně nad 90 %. Topení tedy ani nemusí mít takový výkon, v pokojích můžete instalovat méně topidel s menšími rozměry, případně je možné využít výhodné nízkoteplotní podlahové topení.

Hospodaření s vodou

Při stavbě nebo rekonstrukci rodinného domu si majitelé často kladou otázku, co s dešťovou vodu tekoucí ze střechy. Retenční nádrže slouží právě pro sběr dešťovky a její následné využití. Dešťovou vodu je možné využít na zavlažování pozemku, případně po přečištění i jako užitkovou vodu na splachování, praní prádla a podobně, čímž se šetří pitná voda.

Nádrž zadrží určité množství vody a chrání kanalizační systém nebo vodní tok před zahlcením srážkovou vodou z přívalových dešťů. Dešťová voda je považována za velmi kvalitní typ vody. Všeobecně platí, že voda uskladněná v podzemní retenční nádrži se díky minimálnímu přístupu vzduchu a absenci slunečního svitu kazí mnohem méně než voda v nadzemní nádrži. Retenční nádrže dokážou řešit mnoho problémů s vodou.

Například u bytových domů ALEA, které se staví v Říčanech u Brna, je problémem obce právě malá kapacita dešťové kanalizace. U těchto domů se proto voda, která na ně naprší, z retenčních nádrží nejprve přečerpává do páteřní dešťové kanalizace. Objem dešťových nádrží je zde navýšený, aby měli uživatelé dostatek vody také na zalévání zahrad.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 6/2018.