Pasivní dům potřebuje kvalitní návrh a dobře odvedenou práci
Dům je možné přirovnat k živému organismu – aby správně fungoval, je nutné dodržet základní zásady při jeho návrhu, stavbě i užívání. Tím spíše v případě pasivního domu, kde je na jednotlivé vlastnosti kladen daleko větší důraz. O vlastnostech pasivních domů i o jejich výstavbě v České republice jsme si povídali s Ing. Janem Bártou, ředitelem Centra pasivního domu.
Pane inženýre, jak byste popsal základní vlastnosti pasivního domu?
Jeho základní charakteristika spočívá především ve výrazném snížení tepelných ztrát a efektivním využívání tepelných zisků. Při použití silné vrstvy tepelné izolace a kvalitních oken se navíc zvyšuje komfort a tepelná pohoda v místnostech. Život v pasivním domě je z jistého pohledu komfortnější než život v běžném domě – má stabilní vnitřní prostředí, příjemnou teplotu po celý rok, zajišťuje stálý přívod čerstvého vzduchu, ale bez průvanu, který vzniká při větrání.
Jaká je tedy konstrukce domu – jak se dosahuje energetických úspor?
Pro stavbu pasivního domu lze použít nejrůznější konstrukční systémy. Přístup ke skladbě obvodové zdi je však kvůli značné tloušťce tepelné izolace odlišný. Pro nosnou část se používají materiály, které mají při malé tloušťce dostatečnou nosnost – plné cihly, vápenopískové bloky, beton. Všechny neprůhledné obvodové konstrukce by měly být izolovány tak, aby součinitel prostupu tepla U byl nižší než 0,15 W/(m2 . K). U konstrukcí střechy je lepší dosáhnout hodnot ještě nižších – 0,12 W/(m2 . K). Zkušenosti s realizací pasivních domů prokázaly, že je možné bez větších problémů používat běžně dostupné tepelné izolace (minerální a skelné vlny, PPS apod.).
V závislosti na použitém materiálu jsou tloušťky izolací 200 až 400 mm, v budoucnu lze očekávat dostupné materiály s nižšími hodnotami tepelné vodivosti (např. vakuové izolace). Dalších úspor energie je dosaženo nuceným větráním s rekuperací tepla. Zařízení nasává čerstvý vzduch z exteriéru a přivádí jej dovnitř. Vzduch se před vstupem do místnosti filtruje a dohřívá na pokojovou teplotu. Vzduch, který je z místností odsáván, se s přívodním nemísí, ale prostřednictvím tepelného výměníku mu předává velkou část svého tepla. Účinnost rekuperace je až 95 procent.
K úspoře energie výrazně přispívají také okna – energie, která se dostává přes zasklení do interiéru, snižuje potřebu tepla na vytápění. Samozřejmostí je vhodná orientace prosklených ploch ke světovým stranám. Materiál okenního rámu není rozhodující. Tepelné ztráty výplněmi otvorů musejí být také velmi nízké. Nezbytné je použití zasklení s velmi nízkou hodnotou součinitele prostupu tepla Ug, které ovšem umožní dostatečné tepelné zisky. Současně musejí být omezeny tepelné mosty v místě osazení skla do rámu a osazení okna do stěny.
Požadované technické parametry
Norma ČSN 73 0540 definuje pasivní dům jako budovu s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m2 . a). Dále dělí budovy s nízkou energetickou náročností na domy nízkoenergetické a pasivní. Hraniční hodnotou pro nízkoenergetický dům je v České republice 50 kWh/(m2 . K). V sousedním Německu je za nízkoenergetický považován již dům na úrovni 70 kWh/(m2 . K) a také se požaduje, aby tohoto standardu dosáhla každá novostavba. V zahraniční literatuře je také možné najít termín nulový dům (dům s nulovou potřebou energie). Těchto parametrů však většinou není dosaženo pomocí výrazného zlepšení tepelné izolace, ale například navýšením plochy fotovoltaických panelů. Za nulové domy jsou považovány již domy s potřebou tepla menší než 5 kWh/(m2 . K). Dalším navýšením vnějších tepelných zisků je možné dosáhnout i takového stavu, kdy je možné kompletně pokrýt potřebu domu a ještě dodávat elektrickou energii nebo teplo do rozvodné sítě. V tomto případě se používá termín dům s přebytkem tepla (v zahraničí Energie-plus). |
Kolik pasivních domů v České republice v současnosti stojí?
Pasivních domů v České republice stojí jen několik desítek, což je například ve srovnání s tisíci budovami v pasivním standardu v německy mluvících zemích velmi málo. Na druhou stranu v Německu se pasivním domům věnují již patnáct let, zatímco u nás první pasivní dům vyrostl ani ne před pěti lety. Dynamika oboru je však obrovská, každým rokem se počty domů i zájemců několikanásobně zvyšují.
Na našich stránkách máme anketu, v níž přes 800 lidí hlasovalo, že se chystá postavit pasivní dům. I kdyby to byly páry, chystá se tu v nejbližší době výstavba minimálně 400 nových pasivních domů. Také na výstavách a veletrzích se několikanásobně zvyšuje zájem návštěvníků o technologie a stavební postupy spojené s energeticky úspornými domy.
Co říkáte na názor, že stavba nákladného pasivního domu se lidem nevyplatí? Domy jsou prý drahé a dotace 220 tisíc korun je jen malý zlomek investované částky…
Myslím, že nejsme tak bohatí, abychom si mohli pořizovat levná řešení. Poskytovaná dotace představuje jenom viditelnou část úspory. Postavím pasivní dům a jednorázově dostanu 220 tisíc korun. Ale potom v domě budu bydlet a stále šetřit platby za energii. Potřeba energie na vytápění je v pasivním domě až o dvě třetiny nižší oproti domu nízkoenergetickému. Jde tedy o investici do budoucnosti.
Nikdo nepochybuje o nutnosti spoření na důchod a pasivní dům je dobrým prostředkem, jak za pár desítek let ušetřit významné náklady na bydlení a jeho provoz. Kdo si nyní třeba koupí ledničku, která je ve třídě C místo A plus ? U domů je tato filozofie stejná, pouze mluvíme o větší investici a vyšších úsporách. Lidé u nás zatím na takovouto filozofii nejsou zvyklí. Zvýšení zájmu o oblast podpory B v programu Zelená úsporám (pasivní domy) bychom jako sdružení uvítali, stejně jako zvýšení poskytované podpory alespoň na 300 tisíc korun, aby byla motivace lidí vyšší.
Jsou podle vás podmínky pro získání dotací přísné?
Dosáhnout pasivního standardu tak, jak jej definuje Passivhaus Institut v Německu, je v našich klimatických podmínkách velmi obtížné. Pro účely dosažení dotace jsou podmínky méně přísné, ale stále je to velmi dobrý standard. Opatření B programu Zelená úsporám – Nová výstavba v pasivním standardu je od začátku nastaveno tak, aby nebyly podporovány nerozumně navržené a postavené domy. Lze to chápat i jako ochranu investorů před nekoncepčním řešením.
Lze architektonický návrh tradičního domu předělat na návrh pasivního domu pouhou úpravou projektu?
Pro mnohé stavebníky i stavební firmy by to bylo nejspíš jednodušší, ale bohužel to nejde. Při návrhu i stavbě pasivního domu se postupuje jinak, než jsou architekti a projektanti zvyklí. Je nezbytné uvažovat o energetické náročnosti už v rané fázi návrhu – ve fázi studie. Na to mnoho architektů a projektantů zapomíná. Následně nelze ze špatného návrhu pasivní dům udělat ani použitím nesmyslné tloušťky izolací.
Jak se díváte na námitky některých architektů, že pasivní domy nejsou architektonicky hodnotné?
Zásadou při navrhování pasivního domu je jednoduchý tvar s co nejmenší plochou stěn. Optimální je koule. K ní se nejvíce blíží krychle. Ani jeden z těchto tvarů však pro stavbu domu není ideální. Proto se ustálil ležatý kvádr natočený delší stranou k jihu. Každý architekt může volit tvar, jaký se mu líbí.
Důležitá je kompaktnost domu bez složitých výstupků, výčnělků a členitostí, ve kterých vznikají tepelné mosty. Zabránit únikům tepla je podstatou návrhu a stavby pasivního domu. I při dodržování těchto zásad lze navrhnout hezké a zajímavé stavby, což dokládají vítězové architektonických soutěží u nás, ale především v zahraničí – Německu a Rakousku. V blízké době budou mít všichni možnost prohlédnout si velké množství pasivních domů díky celoevropské databázi, která vzniká v rámci projektu PASS-NET. Na podzim bude opět možnost některé pasivní domy po celé Evropě navštívit díky Mezinárodnímu dni pasivních domů.
Jaký je podle Vašeho mínění hlavní důvod, proč se v České republice nestaví více pasivních domů?
Pokud byste si prohlédli inzeráty v časopisech a na internetu, byli byste překvapeni širokou nabídkou energeticky úsporných domů a firem, které jejich stavbu nabízejí. Ve skutečnosti existuje málo pasivních domů jednoduše proto, že je většina projektantů neumí navrhnout a stavební firmy postavit. Projektanti a architekti neznají koncept pasivního domu, který je potřeba navrhovat jako celek v souvislosti s okolními podmínkami. Nelze jen k běžnému domu přidat 30 cm izolace, dvojskla v okenních rámech vyměnit za trojskla, popřípadě namontovat vzduchotechnickou jednotku. Takto uděláme ze stavby nanejvýš nízkoenergetický dům, tj. dům se spotřebou tepla od 30 do 50 kWh/m2 podobný nekoncepční slátanině, který bude mít nakonec vyšší pořizovací cenu, než kdybychom se všemi opatřeními počítali již při návrhu stavby. Pasivní dům potřebuje jediné – kvalitní návrh a dobře odvedenou práci. Za práci je však málo lidí ochotno zaplatit, a tak vznikají projekty pro stavební povolení a stavby provedené svépomocí, které se často k dobrému pasivnímu domu ani nepřibližují.
Jaký je tedy konkrétně největší problém, se kterým se může stavebník při stavbě pasivního domu setkat?
Zaprvé je důležité najít zkušeného architekta nebo projektanta. Pokud takový v okolí investora není, je možné oslovit projektanta, který se nebojí učit nové věci a zajímá se energeticky úsporné stavění, popřípadě se v této oblasti dále vzdělává. V České republice už existuje pár desítek odborníků, na které je možné se obrátit o radu. Poradnu pro odborníky a veřejnost provozuje i naše Centrum pasivního domu v Brně. Pracujeme na rozšíření sítě odborných poraden, které by pokrývaly celou republiku.
Největším problémem, se kterým se však investor běžného i pasivního domu potýká, je jeho kvalitní realizace. Je velmi těžké najít pečlivou stavební firmu s přísnými nároky na dělníky a řemeslníky, kteří při stavbě dbají na detaily a umějí je takzvaně udělat – od přesného založení přes izolování osazení oken do stěny nebo prostupu sítí obálkou budovy až po kvalitní vnitřní omítky. Jen tak nebudou vznikat ve stavbě místa s úniky tepla – pasivní dům splní základní požadavek svých tvůrců jen tehdy, bude-li maximálně vzduchotěsný.
Kolik firem, které jsou schopné postavit pasivní dům, podle vás v Česku existuje?
Centrum pasivního domu sdružuje 52 firem – výrobce stavebních materiálů, prvků a zařízení, stavební firmy, architekty, projektanty a další dodavatele spojené s pasivními domy, které prošly výběrovým řízením a splnily následující podmínky – mají prokazatelné zkušenosti s pasivními domy; prokázaly kvalitu návrhu nebo realizace pasivního domu (reference od zákazníků), kvalitu výrobků (reference od zákazníků, certifikát); respektují, dodržují a souhlasí s parametry pasivního domu uvedenými v příloze normy ČSN 73 0540. Pokud žadatel uvedené podmínky splňuje, je přijat Radou sdružení, která tak garantuje, že firma je schopna dodat služby nebo výrobky pro pasivní domy.
Proč se zásady návrhu a výstavby pasivních domů nevyučují už na středních a vysokých školách?
Jak už jsem řekl, v České republice jsou pasivní domy poměrně novou koncepcí. Školy mají své učební plány, které je velmi těžké změnit z roku na rok. Záleží také na tom, zda na příslušných fakultách existuje zkušený člověk, který by se tomuto tématu věnoval. Těchto lidí je u nás velmi málo. Naše sdružení i jeho členové se snaží pořádat na vysokých školách přednášky o pasivních domech, ale jsou to jednorázové akce a není to koncepční řešení. Proto byla v tomto roce v České republice založena Platforma pasivních domů, jejímž iniciátorem je Centrum pasivního domu. Jejím účelem je rozvoj nových vzdělávacích programů na vysokých školách a přenos výsledků výzkumů a know-how mezi vysokými školami a firmami v oblasti pasivních domů. Jde o tříletý projekt spolufinancovaný Evropskou unií v rámci programu Spolupráce.
Připravujete v současnosti pro architekty nebo projektanty nějakou akci?
Naší každoroční vlajkovou lodí je říjnová konference Pasivní domy, která se koná v Brně a kterou se snažíme povzbudit všechny, kteří by chtěli umět navrhovat pasivní domy, aby se nebáli vstoupit do nových vod. Setkávají se zde odborníci na pasivní domy z celé Evropy a předávají své know-how ostatním kolegům. V tomto roce se v rámci česko-slovenské spolupráce konference uskuteční na Slovensku v Bratislavě, příští rok opět v Brně.
Novinkou jsou desetidenní semináře s názvem Navrhování pasivních domů. Ty jsou určeny pro architekty, stavební inženýry a techniky ve stavebnictví, kteří chtějí stavět „chytře“. Kurz je akreditován a zařazen do vzdělávacího programu ČKAIT. Díky velkému nárůstu poptávky po pasivních domech v České republice se tak snažíme reagovat na velký nedostatek zkušených architektů a projektantů v oblasti navrhování pasivních domů.
Rozhovor připravili: Ondřej Daniel a Kateřina Tydlačková
Foto: Centrum pasivního domu
Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.
