Pasivní dům s mokřadní střechou
V hustě zastavěné pražské lokalitě, ve vnitrobloku činžovních domů, se nachází nečekaný unikát – dům, který z normy, na kterou jsme běžně zvyklí, vybočuje nejen svým vytápěním a ohřevem teplé vody, ale i systémem čištění odpadních vod samotného objektu.
Projekt a dispozice
Dům se řadí mezi pasivní budovy. Samotným provedením ho pak lze zařadit do třídy A – tedy mimořádně úsporné stavby. Přestože na pohled objekt působí jako dřevostavba, jedná se jen o obklad modřínovými prkny s provětrávanou mezerou. Reálná obvodová stěna je vyzděna z vápenopískových bloků o tloušťce 17,5 cm se čtyřicet centimetrů tlustou izolací opatřenou ochrannou fólií. Strop je uložen na lepených dřevěných nosnících, které jsou vruty spojeny s vláknobetonovou stropní deskou.
Po vstupu do domu se návštěvník ocitne v předsíni, odkud lze pokračovat do koupelny, na toaletu a do technické místnosti. Po pravé ruce jsou pak pokoje majitelů domu – ložnice a dětský pokoj. Vše samozřejmě doplňuje prostorná obytná místnost s kuchyní, kterou osvětluje rozměrné střešní okno.
Interiér objektu je osvětlen mj. i velkým střešním oknem.
Vytápění a příprava teplé vody
Kuchyň, koupelnu a radiátory zásobuje teplou vodou akumulační nádoba, ve které se voda ohřívá pomocí elektřiny získané z osmi fotovolatických panelů. Bez nutnosti využít jiný zdroj tepla tak slunce zásobuje dům dostatkem teplé vody po šest měsíců v roce. Akumulační nádrž pak v zimě může být ohřívána i speciální krbovou vložkou s výměníkem – jde o velmi jednoduchý, ale zároveň velmi funkční samotížný systém, který ke svému fungování nepotřebuje složitou elektroniku.
Samotné vytápění je ovládáno automaticky prostorovým termostatem, který systém spustí, jakmile teplota v domě klesne pod nastavenou mez. Kromě slunce je dalším zdrojem tepla vzduchotechnika s rekuperací, která je napojena na čtyřicetimetrový zemní registr. Kromě tepelných zisků tak může interiér objektu, například v létě, i příjemně ochladit.
Teplo v domě není jen ze sluneční energie, ale i díky vzduchotechnice.
Vlastní čistička na střeše
Největší zvláštností domu je pak beze sporu zelená mokřadní střecha. Ta má dokonce několik funkcí – teplotně stabilizuje prostředí vnitrobloku, chrání střechu objektu před UV zářením a v podstatě funguje jako kořenová čistička odpadních vod, která čistí vodu z domácnosti a zároveň se stará o výživu rostlin vysazených na střeše.
Znečištěná voda je svedena do vícekomorového septiku – zvlášť přitéká tzv. šedá voda z pračky, kuchyně a koupelny, a zvlášť je přiváděna voda z toalety. Následuje čerpací jímka s provzdušňováním, kde dochází k eliminaci zápachu, poté je voda – předčištěná a zbavená pevných částic – čerpána na střechu. Skladba střechy je tvořena velmi lehkým, mokřadním souvrstvím, konkrétně patnácti centimetry kombinovaného substrátu, pěnového skla a kačírku.
Voda tímto souvrstvím pomalu protéká a biochemickými procesy v kořenech mokřadních rostlin je zbavena všech nečistot. Bez bakterií v substrátu by to zkrátka nešlo. Takto vyčištěná voda je svedena do akumulační nádrže a opětovně použita v domě například na splachování nebo zalévání zahrady. Domácnost tímto způsobem ušetří až 50 % vody.
Střecha ovšem nemusí plnit pouze užitnou funkci – vše je závislé na množství vody, které je do kořenového systému přiváděno. V malém množství slouží předčištěná odpadní voda jen jako závlaha pro vysazené rostliny, ve větším množství už lze hovořit o kořenové čističce. Ve druhém případě pak voda musí celým systémem projít několikrát, aby došlo k dostatečnému vyčištění.
Kromě rozkvetlých rostlinek je na střeše umístěno i osm fotovoltaických panelů.
Nároky na obsluhu a údržbu
Mokřadní střecha nevyžaduje nijak náročnou údržbu. Jednou za rok je třeba střechu posekat, a pokud slouží i jako čistička, je třeba jednou za jeden až dva roky vyčerpat pevné usazeniny a kaly ze septiku (vše záleží na objemu nádrží a počtu členů dané domácnosti). Použitý systém zelené střechy má nízkou hmotnost, takže neklade příliš vysoké nároky na nosnost střechy. Řešení je ale výhodné i z hlediska samotné vegetace, protože mokřadní střecha s kořenovou čističkou jednoduše a vhodně řeší problém nedostatku vláhy u zelených střech.
Dům je unikátní zejména díky zelené, mokřadní střeše.
O projekt mokřadní střechy už projevili zájem i odborníci z Indie
Projekt domu s mokřadní střechou zaujal nejen v Čechách, ale i na celosvětovém finále soutěže Energy Globe Award, které se konalo 16. ledna 2018 v Íránu. Přestože bude český unikát reálně soutěžit až v příštím světovém finále, již nyní o něj projevili zájem odborníci z Indie.
Funkce kořenové čističky na střeše domu Michala Šperlinga zaujala zástupce Ústavu sociálních věd Kalinga z Indie, kteří jsou zároveň vítězi Energy Globe Award v kategorii „Oheň“ (což je jedna z oficiálních kategorií světového kola soutěže). Jejich cílem je postupně snižovat ekologickou zátěž tamější školy KISS, kam pravidelně dochází více než dvanáct tisíc studentů.
Indičtí odborníci se však nejen dozvěděli know-how ohledně systému kořenové čističky, rovněž jim byla nabídnuta spolupráce s výstavbou. Díky českému projektu tak zřejmě Indové začnou pěstovat rostliny na střechách svých domovů. Mokřadní střecha totiž kromě čistění odpadní vody dokáže zabezpečit i ideální podmínky pro pěstování rostlin – a to například včetně zeleniny. V rámci kořenové čističky tak mohou použít nejen rostlinky, které použil Michal Šperling na střeše svého pasivního domku v Praze na Letné.
Majitel domu Michal Šperling se získanými cenami.
E.ON Energy Globe
Ocenění v rámci soutěže E.ON Energy Globe představuje nejvýznamnější české ocenění v oblasti ekologie. Jde o mezinárodní soutěž (Energy Globe Award), kterou v České republice od roku 2008 pořádá energetická společnost E.On. Ekologická soutěž oceňuje každoročně nejlepší projekty zaměřené na ochranu přírody a úsporu energie. V průběhu své existence zaznamenala již 1500 přihlášených projektů.
Posledního ročníku se zúčastnilo na 262 firem, obcí, škol, staveb i jednotlivců, což znamenalo jednu z nejvyšších účastí v historii celé soutěže. V pěti soutěžních kategoriích – Kutil, Obec, Firma, Mládež a Stavba – proti sobě stály vždy dva nominované projekty. O vítězi jednotlivé kategorie rozhodovala široká veřejnost prostřednictvím on-line hlasování. Hlavního vítěze však zvolila odborná porota sestavená z odborníků a členů Akademie věd ČR. Slavnostní vyhlášení proběhlo 9. října minulého roku.
Pasivní dům na Letné v Praze – absolutní vítěz 9. ročníku soutěže E.ON Energy Globe.
Text vznikl z podkladů k soutěži Energy Globe Award a majitele domu Michala Šperlina.
Foto: Energy Globe Award
Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb 1/2018.
