Rodinné domy energeticky úspornější
Nová pravidla týkající se větší energetické úspornosti nových staveb začnou od příštího roku platit i pro rodinné domy. Podle odborníků lze přitom čekat plynulý přechod k těmto řešením, stejně jako postupný nárůst zájmu o energeticky úsporné prvky domácnosti. Část trhu, která s tímto typem staveb zatím nemá zkušenosti, může zkraje účinnosti nové legislativy se stavbou spíše vyčkávat. Profitovat z tohoto stavu naopak mohou investoři se zkušenostmi s domy v pasivním standardu.
Postupný přechod k energeticky úsporným stavbám – to je hlavní cíl evropské směrnice EPBD III, která se v posledních letech promítá i do českého prostředí. Budovy by se podle ní měly přiblížit standardu dnešních pasivních domů, konkrétně by měly vykazovat téměř nulovou spotřebu energie.
Již od začátku roku 2016 toto pravidlo platí pro státem vlastněné či užívané stavby s energeticky vztažnou plochou nad 1 500 m2. Od loňského roku platí i pro největší soukromé stavby a letos se od 1. ledna přeneslo také na budovy s energeticky vztažnou plochou větší než 350 m2.
V jistém smyslu zlomový však bude až rok příští, kdy budou muset mít téměř nulovou spotřebu energie i stavby s plochou pod hranicí 350 m2, tedy i rodinné domy. Vzhledem k době, která uplynula od schválení směrnice, se jedná o předvídatelný proces a všichni účastníci výstavby měli dostatek času se na novou situaci připravit, takže lze očekávat postupný přechod.
Platnost směrnice by se proto neměla podepsat ani na počtu realizovaných stavebních projektů – někteří odborníci jsou dokonce toho názoru, že v důsledku naplňování dlouhodobé strategie renovace budov bude trend realizací dokonce přibývat.
Investoři se zkušenostmi mohou navýšit počet realizací
Někteří developeři se v současnosti stále snaží realizovat ve větší míře projekty podle zažitých pravidel tak, aby předešli dosud nevyjasněným podmínkám směrnice. Je proto možné očekávat určité ochlazení trhu a následné vyčkávání na zveřejnění platných požadavků nové legislativy.
Nemělo by se ovšem jednat o dlouhodobou fázi. Přestože se očekává, že investoři, zkušení v realizaci pasivních a energeticky úsporných budov, s velkou pravděpodobností své realizace ještě navýší, někteří odborníci výrazně vyšší zájem o energeticky úsporná řešení v letošním roce neočekávají.
Mezi úsporná řešení se řadí celá řada prvků stavby, např. i stínicí technika, jejíž venkovní varianty mohou v zimě výrazně snížit náklady na vytápění, zatímco v létě díky ní není potřeba domácnost dodatečně chladit. I přesto poptávka po venkovním typu stínění každým rokem roste a je možné, že se na ní v nadcházejících letech podepíší i zmíněná nová pravidla pro energetickou úspornost rodinných domů. Primárně však stále bude stále rozhodovat vkus a preference uživatelů.
Energeticky úsporné bydlení neznamená vyšší pořizovací cenu
Otázkou zůstává také skutečnost, zda se nová pravidla promítnou i do nákladů na stavbu. Směrnice sice přináší povinnost realizovat nová technická řešení, která na jedné straně mohou vyvolat větší finanční nároky, na druhé straně by však mělo dojít i k úspoře nákladů na energie.
Mezi realizacemi pasivních domů ovšem lze nalézt i stavby, jejichž pořizovací cena je nižší než u některých energeticky náročnějších budov stejné velikosti, které navíc nesplňují požadavky na emise CO2 a zdravé vnitřní prostředí. Architekt, projektant nebo stavitel, který má s tímto typem staveb zkušenosti, umí optimalizovat projekt od počátku, zorganizovat a pohlídat výstavbu, tak nebude muset uvažovat o velké změně ceny.
Pavel Ševčík je technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Milan Řepka působí jako mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu. Tomáš Vanický je ředitelem Centra pasivního domu. Jan Malysz působí jako obchodní ředitel společnosti Lomax. Jaroslav Zeman je jednatelem společnosti Somfy.
Článek byl uveřejněn v časopisu TZB Haustechnik 1/2019.
