Soběstačný dům jako řešení energetické krize

Energetická krize a zdražení stavebního materiálu nutí stavebníky více přemýšlet o tom, jak svůj dům koncipovat. Jak může vypadat dům v pasivním standardu, který je zcela či z velké části energeticky soběstačný?

Českou republiku zasáhl krach společnosti Bohemia Energy na konci roku 2021 a také prudké zdražení cen elektřiny a plynu až o sedm procent. Stále aktuálnějšími se tak stávají alternativní zdroje energie pro pokrytí domácí spotřeby (např. solární panely zajišťující výtop domácnosti či ohřev vody), ale také budování tzv. ostrovních domů – tedy těch, které jsou soběstačné a nezávislé na dodávkách ze sítě.

Ostrovní (off-grid) domy nemusí být napojeny na inženýrské sítě a vyrábějí si všechnu potřebnou elektřinu pro svůj provoz. Splachování toalety je vyřešeno pomocí sběru dešťové vody, která se po přečištění používá také ke sprchování.

V České republice po dlouhou dobu chyběl návod, jak v našich podmínkách takový dům vytvořit. Navíc by měl splňovat i nároky na pohodlí jeho obyvatel, k čemuž je potřeba komplexní řešení spočívající ve správném výběru a propojení technologií a materiálů.

Ostrovní dům

Nejzásadnějším konceptem u nás je v tomto směru ostrovní dům poblíž Kyselova v jižních Čechách, který vznikl na popud Pavla Podruha a na kterém pracovalo kromě architektů Jany Hořické a Jana Hořického i množství odborníků z akademické a laické sféry.

Možná jste v roce 2016 zaznamenali související studentskou architektonickou soutěž Český soběstačný dům, která každým rokem představí pozemek, na kterém mají studenti navrhnout off-grid stavbu. Výsledky prvního ročníku, ve kterém zvítězil návrh Vojtěcha Lichého (architektonické studio MLAA), je možné nalézt na webu Českého soběstačného domu. Tento návrh byl také na pozemku Pavla Podruha realizován.

Český soběstačný dům s plochou 96 m² vznikal po dobu pěti let, z čehož dva roky trvala jeho výstavba. Tato námaha se vyplatila – projektu si všimla Evropská komise, která domu přiřkla nejvyšší ocenění za ekologické inovace v energetice (EU Sustainable Energy Award 2018), a centrum OSN v Praze a Asociace společenské odpovědnosti mu ve stejném roce udělily cenu Social Development Goals Award (UN SDGs Award).

Množství vychytávek

Dům je postavený z cihel, střecha je na severní straně pokrytá černými pálenými taškami, na jižní jsou integrované solární panely GWL. Elektřinu vyrábí 48 solárních panelů, ukládá se poté do 22kWh lithium-fosfátových GWL baterií. Pitnou vodu čerpají obyvatelé z vlastního vrtu, na splachování toalety a sprchování se je poté určena dešťová voda, která je zachycována do nádrže o objemu 16 m³.

Ohřev vody zajišťuje akumulační nádrž o objemu tisíc litrů, kterou zásobují solární panely i kotel. Odpadní voda prochází biologickou čističkou a po tomto procesu je vsakována do země. Topení je řešeno automatickým kotlem na pelety, má navíc Stirlingový motor, který v zimním (méně slunečném) období pomůže dobíjet zmíněné baterie. Kuchyň je osazena indukční deskou, jako záložní zdroj je použit plyn. Je použito teplovodní topení – v přízemí podlahové, v patře jsou umístěny radiátory.

Pavel Podruh v rozhovoru pro Rozhlas Plus uvedl, že solární panely a rozvaděč s bateriovým úložištěm, které tvoří nekonvenční energetickou část domu, stály 550 000 Kč a při loňských cenách propočítal návratnost této investice na osm či devět let.

Pasivní standard

Celková cena stavby byla přibližně 6 milionů korun (tato suma v současnosti odpovídá nákupní ceně bytu 2 + kk v Praze). Kvůli současným zákonům a přístupu úředníků nicméně doporučuje kombinaci napojení na inženýrské sítě (které může sloužit jako záloha) a využívání obnovitelných zdrojů – tedy hybridní přístup.

Touto cestou se ubírá např. dům Ježek od společnosti Vesper Homes v Jeseníkách na severní Moravě, který je soběstačný z 85 %. Je postaven v pasivním standardu a 90 % všech použitých materiálů je na přírodní bázi (dřevo, dřevovláknitá izolace, sádrovláknité desky, dřevěný obklad, …), a tedy nezatěžuje životní prostředí tak, jako konvenční výstavba.

Stavba o zastavěné ploše 180 m² má otevřenou konstrukci s dřevovláknitou izolací a dvouplášťovou větranou modřínovou fasádu, střecha je tvořena falcovou plechovou krytinou. Získává 10 % tepelné energie pomocí akumulace, vytápění pomocí podlahového topení zajišťují akumulační mastková kamna s výměníkem, která zároveň (spolu se solárními panely) ohřívají vodu v akumulační nádrži o objemu 1000 litrů. Elektrickou energii zajišťují ze 75 % fotovoltaické panely, které doplňuje 25 % elektřina ze sítě. Přebytky elektřiny získané ze solárních panelů se ukládají do velkokapacitních baterií.

Možnost dotace i hypotéky

Zájemci o soběstačnější bydlení mohou využít hned několika dotačních programů v rámci Nová zelená úsporám, a to např. na pořízení fotovoltaických systémů, zařízení na sběr dešťové vody, solární ohřev vody, rekuperaci, zelenou střechu, využití tepla z odpadních vod. Při kombinací více přístupů také vzniká nárok na bonusové dotace.

Existují také Zelené hypotéky pro výstavbu energeticky šetrných domů (v energetické třídě A či B). Ty nabízí slevu na základní sazbě a další výhody.