Razantní přestavba vdechla středostavovské vile nový život

Vila, jež je součástí zástavby v blízkosti pražské osady Baba s avantgardními funkcionalistickými domy i tradičnějšími stavbami, měla štěstí. Podobné stavby nechávají jejich majitelé často zbourat a nahrazují je novostavbami.

Rodinný dům, jenž v polovině 30. let minulého století navrhl a postavil architekt a stavitel Jan Bína, se nese v tradičním stylu městských vil – se čtvercovým půdorysem a stanovou střechou. Často jsou nahrazovány novostavbami, přitom tyto tradiční vily mají svůj potenciál, kouzlo a historii.

Jejich přetvoření je navíc šetrné nejen z důvodů finančních, ale i s ohledem k životnímu prostředí, a přitom mohou svým obyvatelům nabídnout více než zajímavé bydlení.

Investor, vědomý si kvalit objektu, se rozhodl pro rekonstrukci. Oslovil ateliér Lábus AA architekta Ladislava Lábuse, jenž citlivě propojil tradiční uzavřený ráz stavby s nezbytnými dispozičními změnami, vedoucími k většímu otevření vnitřního prostoru do exteriéru. Tím zvýšil nejen funkční, ale i kvalitativní hodnotu objektu. 

Tradiční dispozice v souladu s otevřeným prostorem

K nejvýznamnějším změnám došlo v suterénu a prvním nadzemním podlaží, které bylo rozšířeno o novou garáž, verandu a terasu. Propojení terasy s obytným prostorem v teplých dnech zvýšilo komfort jeho využívání. Díky zásahu ve střešní konstrukci vznikla v podkroví pracovna a ložnice rodičů, tato změna se sice projevila v objemu i výrazu domu, ale díky zachování stanové střechy neruší celkovou tradiční siluetu.

„V rekonstruovaných částech je ponechána stávající struktura a charakter místností,“ vysvětluje Ladislav Lábus. „Včetně přízemí, kde je vizuální propojení jídelny a obývacího pokoje ve stávající stavbě i přistavěných prostorů kuchyně a prosklené verandy záměrně pouze částečné. Obdobně v nástavbě – de facto půdní vestavbě jsme sledovali prostorovou kontinuitu, ale jen částečně propojených místností ložnice, šatny, pracovny a terasy.“

Určitým handicapem původního konceptu stavby byla absence propojení domu se zahradou. Kvůli pozici přízemí na úrovni chodníku a svažitému terénu pozemku bylo možné propojit zahradu s domem již na úrovni suterénu. Vzdušná přístavba se schodištěm, nabízející pohledy do zahrady, však dodala domu novou perspektivu v interiéru i exteriéru. Výraznou pozitivní změnou je také proměna pláště stavby. Původní šedá omítka byla nahrazena přizdívkou z režných cihel, která stavbě dodává na svébytném vzhledu.

Názor architektů

Díky požadovanému rozsahu přístaveb nás paradoxně ohled vůči výslednému působení symbiózy stavby a přístaveb vedl k rozhodnutí razantnějšího řešení rekonstrukce. Původně uvažovaná skromnější verze přístavby a rekonstrukce byla opuštěna po zjištění, že je nutné přistavět nejen verandu, propojující přízemí se zahradou, ale na boku domu i novou garáž.

Pro naše rekonstrukce tradičních staveb a řešení jejich přístaveb a nástaveb je, kromě péče o stavební detaily a povrchy konstrukcí i prvků stavby, charakteristická též snaha zachovat v původní stavbě stávající prostorovou strukturu a tradiční uzavřenost místností, a novou partii naopak využít k obohacení stavby o současné možnosti volnějšího uspořádání prostoru, zhodnoceného výraznou otevřeností vůči exteriéru. Nabízíme obyvatelům domu užívat obou fenoménů stavby a jejích dostaveb – tradiční uzavřenosti i současné otevřenosti obytných místností.