Rekonstrukce historického domu

14. května 2018

Partneři sekce:

U městských hradeb ve Slaném krčil se dlouhá léta zchátralý dům, který byl poznamenán nejen destruktivním zubem času, ale také neobratnými snahami několika bývalých majitelů o jeho „vylepšování“. Pak se kormidla chopili architekti Jan Švestka a Martin Beránek, díky jejichž citlivé péči si dům i jeho současní majitelé velmi hlasitě oddychli.

Dvoupodlažní dům se sedlovou střechou byl postaven kolem poloviny 19. století. V průběhu následujících let k němu přirůstaly rozličně neestetické přístavky obytného či hospodářského charakteru a postupně zaplňovaly dvůr v místě bývalého městského příkopu. Architekti se kromě rekonstrukcí domu zabývali také kultivací tohoto venkovního prostoru. Přístavky očesali a na jejich místo navrhli elegantní rozšíření domu, plynulý přechod mezi interiérem a exteriérem.

Dvoupodlažní dům se sedlovou střechou byl postaven kolem poloviny 19. století.

Pod zelenou střechou

Cílem autorů projektu bylo navrátit domu jeho původní historický charakter. Podařilo se jim stavení očistit od nevhodných novodobých úprav, a to s respektem ke stávajícím hodnotám. Nová obytná část na místě odstraněných přístavků rozšiřuje hlavní obytný prostor, který otevírá do slunného dvora.

Díky zatravněné střeše nové části domu dochází k propojení se stávajícím terénem a zelení na historických hradbách. Přístavba také propojuje stavení s původním klenutým sklepením ukrytým pod hradbami.

Nová část domu propojuje interiér s exteriérem.

Tradice devatenáctého století

Nevhodné výplně okenních otvorů byly odstraněny a nahrazeny dřevěnými špaletovými okny. Na fasádě se zachovaly stávající římsy, sklon a tvar sedlové střechy také zůstal beze změn. Ta se začervenala pod novými pálenými bobrovkami. Architekti do střechy citlivým způsobem vnesli také střešní okna a do podkrovních místností tak pustili denní světlo.

Investor dokázal projekt dotáhnout a příjemně zabydlet.

V podobném duchu se nesl i přístup k vnitřní dispozici stavby a úpravám nezastavěné části dvora. Domu tak byl navrácen výraz tradičního předměstského stavení z 19. století. „Stavba probíhala z větší části svépomocí,“ říká architekt Martin Beránek. „Velký dík zaslouží především investor, který dokázal projekt dotáhnout a příjemně zabydlet.“