Rodinný dům v Lelkovicích

Architekti, domy, vily a investoři. Každý má svou představu, svůj důvod, každý je pod vlivem jiných okolností. Než se netrpěliví investoři zabydlí ve svých novostavbách, odehraje se podivný sled událostí, který zcela pohltí všechny účastníky. Vskutku je těžké říci komukoliv z nich: „Neberte to osobně!“ O povaze těchto událostí jsme si popovídali s architektem Svatoplukem Sládečkem.   

Setkali jsme se opět na brněnském shromáždění architektů Big Deal. Mistr architektury a příjemné komunikace pan Sládeček se nechal přemluvit k rozhovoru na téma tzv. malé architektury a souhlasil se zveřejněním jedné z posledních realizací studia New Work.

Přiznal, že u nízkorozpočtových návrhů stojí nemálo úsilí snaha o takovou realizaci, kde by nebylo nic zbytečného a zároveň stála za pozornost: „Stavba rodinných domů je vlastně žánrem, který při dobré spolupráci s investorem poskytuje architektovi velkou volnost v projevu. Já ani mí kolegové, s nimiž spolupracuji, si na nedostatek práce nemůžeme rozhodně stěžovat. I přesto vítám možnosti, které malá architektura nabízí z hlediska architektonického vyjádření.

Těší mě, že přibývá lidí, pro které sice není architektura hlavní životní náplní, ale přece jen se pro ně stává důležitou a nepřehlédnutelnou. Při tvorbě konkrétního návrhu, pro konkrétního klienta a v jedinečné situaci se nenabízí hodně možností. Architektonické řešení, které vyvstane z daných okolností, má potom své opodstatnění. To se dříve či později ukáže jako jediné možné. Pokud jsou změny možné, tak jen takové, které jsou limitované daným stavem. Sám nedostatek jiných prostředků a řešení mluví pro obhajobu návrhu.“

Kovové prvky na fasádě dřevěného domu připomínají průmyslovou minulost místa.		Slunce do domu vpustili velkými zasklenými průhledy.

O domu v lomu s jeho architektem:
U předcházejících realizací jste mluvil i o vlivu místa na architektonický vzhled domu. Dotkl jste se i možnosti, kdy nový objekt může vzniknout jako zcela samostatné dílo, které se samo dokáže připoutat k místu. Jak tomu tedy bylo v případě domu v Lelkovicích?
Je pravda, že tam, kde neexistuje stavitelská tradice, kde z každé strany vznikají jiné objekty a dům je v dostatečné vzdálenosti od jiných staveb, taková možnost je. V tomto případě tomu však bylo naopak: přizpůsobovat návrh prostředí mělo smysl. Rozhodující inspirací byla sama krajina nebo spíše stavební místo. To se nachází v bývalém pískovém lomu. Stavební pozemek tvoří výjimečně malá vodorovná rovina obklopená strmými svahy, které převyšují výšku domu.

Jak v tak stísněném prostředí může vyrůst dům s dostatkem světla?
Na parcelu se do hlubokého zářezu ve svahu vstupuje z jižní strany přímo z osy ulice. Tato jižní orientace čelní fasády domu je úplně a nerušeně vystavena slunečnímu světlu. Až když stála hrubá stavba, uvědomil jsem si, že u průhledu do ulice je zaručeno i úplné soukromí a krásný výhled, kterému nebude nic překážet. Od tohoto momentu se odvíjela i ostatní zasklení, která byla samozřejmě soustředěna na čelní fasádě domu a světlu otevřela i část střechy a zadní fasády, kterou tvoří dvě stěny setkávající se pod úhlem 45°. Místo ostré hrany dvou sbíhajících se stěn se severní fasáda soustředila v úzkém pruhu zasklení po celé výšce budovy. 

Pro jaký typ konstrukce jste se rozhodli?
V tomto případě jsme začali zděným polosuterénem, nad nímž je položen keramický strop. Obě nadzemní podlaží tvoří hrázděná dřevostavba ztužená ocelovými táhly. Tyto ocelové prvky jsou přiznané i na fasádě. Výhodou dřevostavby domu v Lelkovicích je i menší tloušťka obvodových stěn. Díky tenčím stěnám jsme získali větší podlahovou plochu v poměru k zastavěné ploše. Taková výhoda je zajímavá, pokud si uvědomíme omezené možnosti parcely.

Objekt rodinného domu jsme nakonec opláštili modřínovými deskami. Modřín sehrál podobnou roli i při zastřešení stavby. Jak bude čas plynout, bude se modřín probarvovat do šeda a později se na jeho povrchu vytvoří stříbrný odlesk. Příjemné pro majitele domu bylo zjištění, že takovou stavbu není nutné natírat. Sama si vytvoří ochranný povrch.

Zmínil jste se o hrázděné konstrukci, která mnohým připomíná tradiční německou architekturu…
Architektonický návrh vědomě nesouvisí s tradičními prvky německého stavitelství. Odkaz nachází v industriální architektuře, tvarech a poetice technologických zařízení a násypníků, drtičů, těžních věží… Tedy ve všem, co patří k pískovým lomům a co s nimi souvisí. 

V případě staveb rodinných domů a vil, které vyrostly podle návrhů vašich kolegů ze studia New Work, jsem si už zvykla, že stavby ukončuje plochá nebo nanejvýš pultová střecha.
Obec, v níž byl dům postaven, má nátlakové metody a neústupně nutí své stavebníky k šikmým střechám. Když už nezbývalo času na další tahanice s úředníky, rozhodli jsme se najít tvar, rozměry a konstrukci, které budou dokonale logické, a přitom splní požadavky obce na sedlovou či valbovou střechu.

Zajímavostí tohoto projektu, podobně jako u několika našich předcházejících staveb, je i skutečnost, že tvar příčného řezu konstrukce se objevuje ve stejné podobě i v půdorysu. Ten se na severu uzavírá spolu s tvarem lomu. Tento prvek se potom promítá i do konstrukčního tvaru střechy. Věřili jsme, že daný tvar, rozměry a celkový architektonický výraz bude tak expresivní a přitom poetický, že představitelé obce uznají nesmyslnost omezujících nařízení. Zdá se, že se to i podařilo.

Pro koho byl dům postaven a jak byla řešena dispozice místností? Dům se přece jen táhne do výšky více, než jsme u nás zvyklí z běžných návrhů rodinných domů.
Dům je jednogenerační. Hlavní obytné podlaží je vyvýšeno z jednoduchého důvodu: přímo na pozemku není dostatek světla a hlavně místa. Do srdce tohoto prostoru jsme umístili celkem běžná krbová kamna (nejsou napojena na žádný rozvod vzduchu a ani vody). Od začátku jsme věděli, že vlastník se nevzdá svého starožitného nábytku – převážně z období secese – a chce si ho nastěhovat do nového domu. Dispozičně, tvarově a materiálově jsme navrhovali kuchyň, vestavěné skříně a knihovnu, kterou si v zásadě nakreslil sám investor. Z historického nábytku jsem nebyl právě nadšený, ale dnes jsem mile překvapen, jak dobře se nakonec staré zařízení snáší s výrazem domu. 

Půdorysy: 1PP, 1NP, 2NP

Řezy: příčny, podélny

Dispoziční a konstrukční souvislosti domu v lomu: stavební pozemek leží na ose jedné z vedlejších ulic, kolmo na hlavní komunikaci v obci předtím se na pozemku těžil písek, v pískovém lomu tak vznikl ostrý zářez do terénu konstrukci a tvar domu ovlivnilo dvanáctimetrové převýšení pozemku, natočení čelní fasády zase skutečnost, že svah se sklání na jih, směrem do ulice rodinný dům tvoří dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží v úrovni 1. nadzemního podlaží se nachází terasa, která vede podél tří stran stavby sedlovou střechu v hřebeni ukončuje světlík, který se táhne nad celou délkou budovy na severním průčelí se atypicky, pod pětačtyřicetistupňovým úhlem, setkaly dvě stěny, a tak se v severní části půdorysu domu opět objevuje náznak sedlového seskupení dvou střešních rovin; obrys v řezu i v půdorysu se shoduje jižní průčelí celé zasklili a v 1. nadzemním podlaží doplnili venkovními hliníkovými žaluziemi; v prvním, ale i druhém podlaží toto zasklení o jeden metr ustupuje od líce fasády do interiéru nosnou konstrukci přízemí nechali vyzdít z pórobetonových tvárnic; strop nad ní tvoří keramický systém 1. a 2. nadzemní podlaží se stavělo jako dřevěná tesařská konstrukce se ztužujícími příčkami nebo ocelovými prvky, strop je dřevěný, fošnový dřevěný krov navrhli a zhotovili v návaznosti na dřevěnou konstrukci světlíku krytinu střechy a povrch obvodových stěn poskládali z desek z modřínu, k nim přidali okna z europrofilů osazená do dřevěných rámů hlavní vstup do domu se nachází v přízemí, odkud se chodbou a schodištěm vstupuje do obytného prostoru v prvním poschodí, které je funkčně rozděleno na kuchyň a obývací pokoj; v přízemí je i pokoj pro hosty, prádelna a sklep; na rozmezí mezi kuchyní a společenskou částí v 1. poschodí se zvedá schodiště pod střechu; v druhém poschodí se z chodby vstupuje do severně orientované ložnice a do pracovny doplněné lodžií, z níž se otevírá výhled na jih

Architekt Svatopluk Sládeček narozen 1969 ve Zlíně 1984–1988 Střední průmyslová škola stavební ve Zlíně 1988–1994 VŠUP v Praze: Fakulta architektury, katedra designu (studium u prof. L. Vrátníka a prof. P. Keila) Výstavy: New Work – výstava projektů 1994 Knihkupectví Archa, Zlín 1995 Současný český dřevěný dům 1998–2003 Galerie architektury, Brno 2003 Galerie J. Fragnera, 2003–2004 Ocenění: 1991 – cena Jaromíra Krejcara, VŠUP Praha, zástavba proluky v Žatci 1992 – čestná uznání na Haagských dnech architektury společně s M. Folprechtem a T. Pilařem 1998 – čestné uznání Grand Prix Obce architektů v kategorii Novostavba, Obecní dům v Šarovech 2001 – druhé místo za fontánu na náměstí v Přerově 2003 – cena Grand Prix Obce architektů v kategorii Interiér, vila Na Barbořině 2005 – čestné ocenění Obce architektů v kategorii Krajinářská a zahradní tvorba, rozhledna Na Brdě

Marína Ungerová
Foto: Libor Stavjanik_studioTOAST, New Work, studio pro architekturu a design, Dano Veselský