SkinnySCAR – tip, jak na proluky
Projekt skinnySCAR architektů Gwendolyn Huisman a Marijn Boterman je důkazem, že i opomíjené prostory lze využít. Proluky mezi domy – tato zanedbaná místa najdete v každém městě. Bývají prázdná a podceňovaná. Přitom je lze vylepšit tak, aby dotvořily městskou strukturu a současně dobrodružným povahám nabídly možnost nového způsobu života ve městě.
Jako mladí nejsou projektanti Gwendolyn a Marijn omezeni konvencemi, takže v úzké mezeře mezi domy ve staré čtvrti Rotterdamu viděli potenciál a výzvu. V roce 2012 začal proces přesvědčovaní majitelů pozemků, aby úzký pruh proluky prodali, a bylo možno tuto zdánlivě neatraktivní parcelku přetvořit v domov. Následovalo krátké období stavby (pouhé čtyři měsíce na přelomu let 2015/2016), jejímž výsledkem byla holá struktura stavby. Od té doby Gwendolyn a Marijn dokončují celý interiér, do kterého se promítají jejich invence a nápady.
Extrémní parametry parcely (šířka jen 3,4 metru a hloubka 20 metrů) vyústily v uspořádání stavby s otevřenou loftovou typologií. Konstrukčně ovšem toto řešení bylo výzvou. Úzký, dlouhý a vysoký objekt si žádal masivní základy a stabilní nosnou konstrukci. Použito bylo elegantní řešení v podobě dvou železobetonových, podélně uložených stropních desek. Díky tomu byl uvolněn vnitřní prostor a také bylo možno pracovat s umísťováním otvorů na fasádách, které neomezovaly žádné nosné konstrukce.
Aby architekti vytvořili klidné obytné prostory, shromáždili veškeré podpůrné funkce a instalace ve dvou vertikálních konstrukcích uprostřed domu.
Jsou oddělené od bočních stěn, takže zdůrazňují hloubku objektu (13 metrů) a vytvářejí neočekávané výhledy ve všech směrech mezi různými prostory. Schodiště je navrženo tak, aby tyto prostorové vlastnosti ještě více podpořilo.
Samotná dispozice zdůrazňuje přirozené rozdělení obytných prostorů, ovšem bez tvrdých hranic. Vše je propojeno jak horizontálně, tak vertikálně. Umístěním svislých prostupů a schodiště ve středu domu, zůstaly směrem do ulice i do dvora plochy pro obytné prostory. Jsou středně velké a mají intimní atmosféru bez pocitu omezení kvůli požadavkům na výhled či jiný architektonický prvek. Větší obytné prostory jsou směrem do společného dvora se zahradou.
Uspořádání obytných prostorů odráží jejich použití v průběhu dne. V přízemí je prostorný vstup a otevřená kuchyně. Ta je propojena se zahradou na dvoře vysokými skládacími dveřmi, které umožňují během teplých letních dnů celý interiér otevřít.
Obývací pokoj a knihovna, používané hlavně ve večerních hodinách, jsou v prvním patře a mají výhled na svěží zahradu i na veřejnou ulici. Prázdná obývací místnost spojuje obytné prostory v přízemí a prvním patře prostřednictvím natažené sítě v prodloužení stropu. Z této houpací sítě je nádherný výhled na zahradu i oblohu.
Další aplikovanou invencí v prvním patře je okno knihovny předsazené před líc fasády, které se tím rozprostírá nad veřejnou ulici. Je dimenzováno tak, aby se dalo použít jako místo k sezení a čtení a přitom rámovalo městskou strukturu. Nejsoukromější části domu, ložnice a koupelna, jsou umístěny v nejvyšším patře. Světlovod nad vanou poskytuje výhled na mraky a ptáky, při současném zajištění přirozeného denního osvětlení této tmavší zóny domu.
Dva svislé objemy uprostřed domu jsou přizpůsobeny obytným prostorům, ke kterým náleží. V přízemí je v nich ukryta kuchyň a úložný prostor pro jídelnu, v patře pak regály knihovny. V nejvyšším patře v těchto centrálních prostorech najdete koupelnu a šatní skříň pro ložnice.
Veškeré materiály, použité v interiéru, jsou jednoduché a přirozené, tak aby prostoru nenásilně zajistily pohodu. Obě vertikální části jsou obloženy borovou překližkou, podlahy z cementového potěru jsou chráněny epoxidovou stěrkou a vše zastropuje pohledový beton se zřetelnými otisky letokruhů dřeva, použitého na bednění.
Černé zděné fasády jsou přizpůsobeny své orientaci. Směrem do zahrady je fasáda otevřenější díky dvoupodlažní skleněné stěně a panoramatickým oknům. Oproti tomu směrem k veřejné ulici je fasáda skromnější. Brazilská vazba zdiva s vystupujícími cihlami funguje jako závoj, který si hraje se světlem a stíny od slunečních paprsků. Skrytá okna se zobrazují pouze v noci, když se v místnosti rozsvítí. Okna s minimalizovaným rámem spojují interiér s veřejným životem, když obyvatelé mohou sedět a sledovat lidi kolem.
Uliční fasáda je pojednána tak, že vychází z okolní městské struktury z přelomu 19. a 20. století. Moderní dům má svou vlastní identitu s moderními detaily, ale současně zdůrazňuje historický kontext.
O projektu skinnySCAR lze říci, že transformuje konvenční způsob života. Svým obyvatelům je ušit přímo na míru jako zakázkový oblek.
Informace o projektu
Architekti: Gwendolyn Huisman a Marijn Boterman
Lokalita: Rotterdam, Nizozemsko
Realizace: 2012 (zahájení), 2015-2016 (stavba), 2016/2017 (interiér)
Zastavěná plocha: 140 m2
Obestavěný prostor: 456 m3
Projektový tým: BREED Integrated design, Faas & Van Iterson ingenieursbureau, Ontwerpburo Van der Vlugt, H & B Bouw, JagerJanssen Architecten
Marie Urbancová
Foto: Aline Bouma, Vincent van Dordrecht, Marijn Boterman, Gwendolyn Huisman
Zdroj: www.skinnyscar.nl
