Stavba domu z přírodních materiálů

Vývoj na poli stavebních materiálů dosáhl za poslední desetiletí vysoké úrovně. Dnešní technologie nabízejí možnost výstavby rodinných domů v téměř jakýchkoliv podmínkách a přesně podle představ majitele.

Nejčastěji jsou zmiňovány nízkoenergetické a pasivní domy, ať už dřevostavby nebo objekty z cihel. V poslední době se však opět začíná hovořit o využití čistě přírodních materiálů (jako jsou dřevo, sláma či nepálené cihly bez umělých příměsí) a zvyšující se zájem o stavby z nich, proto je nelze přehlédnout.

Příklad stavby z přírodních materiálů
Příkladem výstavby s použitím obnovitelných materiálů je rodinný dům v Jarošově nad Nežárkou. Vyučený tesař Lukáš Čejna si pro výstavbu vlastního domu vybral rodnou ves, kde jeho rodina žije již po generace a kde také sám vyrostl. Důvodem pro využití přírodních a obnovitelných materiálů pak byly především zdravotní nezávadnost, ekologičnost, minimální zatížení životního prostředí a touha splynout s přírodou, která je člověku přirozená.

Architektonické i konstrukční řešení si vzhledem ke vzdělání a zkušenostem v oboru dřevostaveb navrhoval majitel sám. Při plánování konstrukčního řešení a použitých materiálů se nechal inspirovat způsobem života předchozích generací. Výstavbu prováděl především sám s manželkou a za pomoci členů rodiny a přátel. Na objednávku byla dodána pouze rákosová střecha a pec s komínem.

Investiční náklady se pohybují přibližně kolem 2,5 mil. korun a v daném rozsahu jsou srovnatelné s náklady na stavbu domu z běžných materiálů. Levnější výstavba by byla realizovatelná při použití klasických střešních tašek či krbové vložky. Použití specifických materiálů vyžadovalo i náročnější zpracování. Životnost domu se předpokládá na desítky let; nejdůležitější je předejít zatékání vody do objektu.

Koncepce a umístění stavby
Patrový nepodsklepený rodinný dům zabírá plochu 129 m² a nachází se v malé vsi Kruplov, která je částí obce Jarošov nad Nežárkou v okrese Jindřichův Hradec. Tříhektarový pozemek je situován na okraji vsi, v bezprostředním sousedství okolní přírody. Jediná příjezdová cesta k němu vede z východu, lemuje jižní hranici pozemku a pokračuje na nedalekou samotu. Na severu pozemek kopíruje řeku Nežárku. Stavba je umístěna v mírném svahu na severním okraji pozemku. Kromě domu zabírá část pozemku zahrada. Zbylou plochu plánují majitelé v budoucnu využít pro malé hospodářství. V blízkém dosahu je hlavní sil­nice do Jindřichova Hradce vzdáleného 6 km.

Architektonické a dispoziční řešení
Dům je vystavěn jako jednogenerační, se záměrem co největšího splynutí s přírodou a zachováním velkých prostor s minimálním dělením. Čistě obdélníková dispozice umožňuje rozdělení přízemí domu na dvě části: soukromou, kterou tvoří velká ložnice a koupelna, a návštěvní, tedy ústřední místnost s hliněnou pecí zastávající roli kuchyně, jídelny i společenské místnosti.

Hlavní místnost má dva vchody, jeden z jižní příjezdové cesty a druhý severní, se zabudovaným krytým zápražím vedoucím do zahrady. Dřevěné točité schody uprostřed domu, které odděluje příčka z nepálených cihel, vedou do velké místnosti v patře, budoucího dětského pokoje. Dostatek světla zajišťují špaletová okna z modřínu umístěná rovnoměrně na všech stranách domu. Součástí stavby je i nepříliš hluboký sklípek umístěný v podlaze domu, kam proniká vzduch a chlad ze základů.

Konstrukční řešení a materiály
Vnější rozměry domu jsou 16,8 m × 8 m, vnitřní pak vzhledem k padesáticentimetrovým silným obvodovým zdím o metr menší. K výstavbě byly použity výhradně přírodní materiály: dřevo, kámen, nepálené cihly, hlína, rákos a sláma. Konstrukce je tak velmi podobná běžným dřevostavbám, ostatní technologické postupy jsou však vzhledem k použitým materiálům odlišné. Dům stojí na kamenných základech s 30centimetrovým podvětráváním, terén pod základy je vyspádovaný od středu ke kraji, aby se pod domem nemohla držet voda. Podlahy jsou ze smrkových masivních prken s přírodní olejovou úpravou a nášlapnou vrstvou jsou uloženy 700 mm nad terénem.

Nosný systém tvoří dřevěný tesařský skelet bez hřebíků či jiných kovových spojovacích prvků. Dřevo, které bylo použito na stavbu domu, pochází ze zimní těžby s půlročním odležením a následným nařezáním. Skelet, podlahy a záklopy jsou smrkové, spodní záklop a prahy dubové.

Střecha je vyrobena z rákosové vrstvy silné 40 cm, která je ve špici po celé délce zabezpe­čena proti zatékání metr širokým šindelovým krovem. Stěny vyplňuje téměř 50centimetrová izolační vrstva slámy potažená vnitřními i vnějšími hliněnými omítkami.

Vnější omítka je tvořena pomocí králičího pletiva na dřevěných sloupcích nebo přímo na balících slámy, na které je nanesena směs rozředěné jílové hlíny, hnoje, pilin, slámy a písku. Po dokonalém uschnutí se zamazaly vzniklé trhliny a na neporušenou omítku se nanesl pískovo-jílový štuk. Finální podobu dostane fasáda díky vápennému nátěru, který stěnám, stejně jako hlína, umožňuje dýchat.

Vstupní i interiérové dveře a zárubně jsou dřevěné. Prostorná špaletová okna jsou umístěna ve všech stěnách domu, podkroví je osvětleno špaletovými okny z východního a západního štítu, skleněnými světlíky zabudovanými do střešního krovu a vikýři ve tvaru volského oka. Vnitřní příčky jsou vystavěny z nepálených cihel Heluz Nature Energy za použití speciální hliněné malty. Pec a vyvložkovaný komín jsou z plných pálených cihel spojovaných hliněnou maltou a omítkou.

Technologie
Energetická náročnost domu je minimální.
Dům vytápějí kamna umístěna v přízemí západní části domu. Přístup ke kamnům je ze dvou stran. Z centrálního místa domu jsou určeny k vytápění, z obytné místnosti slouží jako pec na vaření. Výškově dosahují až do patra, kde plynule přecházejí do komína a zajišťují sálavé teplo s výdržností až 12 hodin. Ve východní části domu jsou pak umístěna druhá kamna s výměníkem na teplou vodu.

Do domu je přivedena elektřina zajišťující umělé osvětlení a poskytující zdroj pro prač­ku, lednici a vodní čerpadlo. Zdrojem pitné i užitkové vody je studna. Teplou vodu do koupelny bude zajišťovat výměník v kamnech napojený na teplovodní zásobník. Větrání je vzhledem k použití zcela přírodních materiálů samovolné, bez pomoci techniky.

Věnceslava Šlechtová
FOTO: Lukáš Čejna a HELUZ

Autorka pracuje ve firmě COMUNICA, a. s., a spolupracuje s firmou HELUZ cihlářský průmysl, v. o. s.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.