Úsporný dům za méně než milion? Inspiraci hledejte v Mongolsku

Ekologické bydlení je v současnosti téma, které láká. A tak se jako eko či zelené označují i stavby, které mají pouze zatravněnou střechu nebo jen o něco málo lepší tepelněizolační vlastnosti než jaké vyžaduje zákon. To vše samozřejmě za patřičný příplatek. Přitom bydlet opravdu v souladu s přírodou nemusí být ani složité, ani drahé. Zkuste to třeba v mongolské jurtě.

Jurta evropského typu, která stojí na pomezí česko-slovenských hranic, má s tou původní mongolskou společné jen to základní: tedy tvar, složení konstrukce, snadnou stavbu a možnost stěhovat dům z místa na místo. Jinak jde o luxusní bydlení evropského standardu, které majitelům nabízí plně zařízenou kuchyň, koupelnu s velkou rohovou vanou a dostatek prostoru na bydlení. Kruhová jurta poskytuje padesát metrů čtverečních obytné plochy s minimální výškou 210 centimetrů, která se směrem do středu zvyšuje, takže bylo možné umístit například spaní „do patra“.

Založeno na ovčí vlně

„Základem jurty je dřevěná podlaha, postavená na metrových vrutech a odspodu izolovaná ovčí vlnou.  Obvodová konstrukce je dvojitá, postavená z dřevěných planěk. Oproti klasickým jurtám jsme však tu vnitřní zesílili, neboť my zde nemáme ve vchodu pouze závěs, ale klasické dveře,“ říká Petr Skořepa, autor stránek Slaměnéjurty.cz, stavitel a lektor školy přírodního stavitelstvízároveň.
Celý dům se skládá z jednotlivých panelů, jejichž hmotnost se pohybuje od jednoho do dvou set kil. Záleží na tom, zda jde o panel exteriérový, s otvorem pro okna, či vnitřní.  Váhu volil autor jurty tak, aby s díly mohli manipulovat dva,maximálně čtyři lidé bez jakékoli speciální techniky.  Vnitřní obložení stěn je z desek, které se vyrábějí na Slovensku lisováním použitých krabic od mléka.  Co do funkce nahrazují tolik používaný sádrokarton, jen jsou z recyklovaného materiálu, a tudížohleduplnější k životnímu prostředí.

Ovčí vlně voda nevadí

Aby dům dosáhl vynikajících energetických vlastností, byla důležitá i kvalitní izolace obvodových stěn. Tu tvoří sláma, lisovaná do panelů nazvaných Slamaflex, které lze buď opláštitlehkým panelem, anebo – jako v tomto konkrétním případě – omítnout hliněnou omítkou. Zde je třeba dodat, že kvůli hliněné omítce váha panelů roste a k případné manipulaci s nimi – tedy rozebrání a znovupostavení domu –už nestačí pouze lidská síla, ale je nutná technika. Slámové panely mají tloušťku 50 centimetrů, což odpovídá například 20 centimetrům minerální vlny.  Jejich životnost se odhaduje při vynaložení základní péče na stovky let.

Na střechu jurty přišla opět ovčí vlna, a to hned z několika důvodů. Nejenže se s ní lépe pracuje, protože je na dotyk příjemnější, ale především do kožichu ovce nejdou myši. Též je zajímavé, že je to jediný materiál, který neztrácí na svých tepelněizolačních vlastnostech,ani když zvlhne nebo se namočí.Navíc na jurtě je samozřejmě vlna zakrytá fólií, takže by měla být v suchu, což ještě zlepšuje její tepelněizolační vlastnosti.

Nad izolaci a pod vnějšíkonstrukci střechy domu pak přišla difuzníparozábrana a jako střecha domu je použita TPO fólievyrobená z polyfenolyové fólie, která má stejná vlastnosti jako materiál z PVC, ovšem nepoužívají se zde změkčovadla, atak je tužší, ale téžzdravější jak k životnímu prostředí, tak vůči obyvatelům domu.

Luxusní dům zabalený do jurty

Dům, který zvenku vypadá jako jurta, uvnitř skrývá luxusní bydlení, o němž se obyvatelům nejednoho „obyčejného“ domu může jen zdát.

I zde samozřejmě dominuje dřevo, a to nejen na konstrukci, ale i nábytku.  „Veškeré dřevo jsme ošetřili pouze lněným olejem a voskem. Protože se později dobře udržuje–stačí ho po několika letech jen přetřít a je opět jako nové. Jen v koupelně jsme sáhli po prknech s úpravou thermowood,“ popisuje Petr Skořepa. Takové dřevo se upravuje pomocí tepla a páry ve speciálních komorách, kde teploty přesahují i dvě stě stupňů. Díky tomu dřevo „uzavře buněčnou strukturu“, proto nepracuje ani ve vlhkém prostředí, stačí jen napřít tvrdým olejem nebo tvrdým voskem na podlahy a vydrží celá desetiletí.

Uvnitř zaujme prostor tím, že obvodové stěny jsou zaoblené, rovnou zeď najdete jen kolem kuchyně a koupelny, které jsou zde řešeny formou bytového jádra. I když s malými panelákovýmikoupelnami má společný jen název. Variabilní systém dovolil přizpůsobit jeho velikost potřebám a hlavně přání rodiny, a tak se například koupelna zvětšovala tak, aby se sem vešla i rohová vana. Kromě ní nechybí umyvadlo nebo třeba pračkaa také lázeňská kamna na dřevo a elektřinu určená k ohřevu vody. Toaleta je od koupelny oddělená.

Zajímavé řešení zvolil stavitelpři výrobě kuchyňské linky, která je z materiálu, jenž zbyl při stavbě.  Dokupovala se pouze pracovní deska, dřez, spotřebiče a dvě dubové fošny. I toto dřevo je ošetřeno pouze lněným olejem a voskem.  Zajímavý prvek objevíte v levé části linky, kde část fošen vystupuje do prostoru.  Není to znamení nedbalé práce, ale do prostoru nenápadně zakomponovaný žebřík, po kterém se leze do patra, kde je – aspoň dočasně – umístěno spaní.

Když se stěhujete

Vzhledem k výborným tepelněizolačním vlastnostem stačí k vytopení domu jen sporáková kamna a roční náklady na teplo se tak pohybují v řádu pár korun. To však není jediná „ekonomická“ výhoda této stavby. Tou první je samotná pořizovací cena.  „Vzhledem k tomu, že je to jednoduchá konstrukce a ke stavbě nebyl třeba jeřáb ani jiná těžká technika, vyšla nás hrubá stavba asi na 420 tisíc korun. Když přidámepráci, dopravu, dokončení, vybavení a podobně, dostali jsme se na částku kolem 850 tisíc korun,“ popisuje stavitel a zároveň autor projektu.

I když nejde o klasickou plátěnou jurtu, má dům s touto stavbou společnou ještě jednu vlastnost – panely lze stejně jednoduše jako složit i rozebrat. Štvou vás sousedé? Postavili vám do výhledu satelitní městečko, získali jste práci dvě stě kilometrů od domova?  Není nic jednoduššího než dům rozebrat a přestěhovat se s ním někam jinam!

Magdaléna Krajmerová, foto archiv majitele