Výhody a nevýhody dřevostaveb
Mezi širokou veřejností panuje představa, že dřevostavba je jen provizorní konstrukce s nízkou trvanlivostí. Lidé se mylně domnívají, že dřevěné domy se stavěly jen v minulosti a neměly téměř žádné pozitivní vlastnosti. Pro mnohé to jsou jen dřevěné boudy bez budoucnosti, protože dřevo považují za materiál s nízkou odolností proti ohni, chladu a hluku. Opak je však pravdou. Stačí se podívat kolem sebe: velké sportovní haly, plovárny – tam všude najdete dřevěné konstrukce, které nenašly žádného vhodného konkurenta. Dřevodomy, jejichž nosnou konstrukci tvoří sloupkový systém nebo prefabrikované panely, mají srovnatelné vlastnosti s budovami na silikátové bázi.
Dřevo je obnovitelná surovina a zatím je ho dostatek. Je nosičem energie, dokonce i při jeho likvidaci získáváme energii. Dotváří přírodní řetězec bez negativního vlivu na životní prostředí. V neposlední řadě má dřevo kulturněhistorický význam.
Dřevo je ve stavebnictví všestranně využitelná surovina. Využívá se u nosných a výplňových konstrukcí dřevěných staveb, ale i u stavebnětruhlářských výrobků, jako jsou dřevěná okna a dveře, zimní zahrady, dřevěné schody, obklady a rovněž v nábytkářství.
Proč dřevodům
Přednosti a nedostatky dřevěných staveb můžeme hodnotit nejen na základě současných stavebních a technických znalostí, ale i vzhledem k potřebám a požadavkům na bydlení, ekonomickým aspektům, energetické náročnosti stavby a ochraně životního prostředí s důsledky vlivu výstavby na současnost i budoucnost.
Dřevostavby mají výhodu z energetického i ekologického pohledu. Tepelnětechnické požadavky na obalové konstrukce budov získávají stále větší význam s ohledem na vznikající energetické, hygienické, ekologické a ekonomické problémy současné výstavby. Významným důvodem zlepšování tepelnětechnických opatření, která snižují potřebu tepla na vytápění a šetří energetické zdroje, je účinnější využití energie s omezením produkce emisí CO2 v ovzduší.
V současnosti narůstá trend výstavby nízkoenergetických a pasivních domů, jejichž skladba obvodové konstrukce musí být bez tepelných mostů s nízkou hodnotou součinitele prostupu tepla U (0,22 až 0,12 W/(m2 . K)). Právě dřevěné domy sendvičové konstrukce se z hlediska celkové energetické náročnosti (výstavba, provoz, likvidace) ukazují jako energeticky efektivní řešení.
–>–>
Standardní stěnu dřevěného domu tvoří dřevěný nosný rám s vloženou tepelnou izolací, který je zvenku opláštěný další vrstvou tepelné izolace s odvětranou mezerou. Právě tento způsob zateplení dřevostaveb představuje další výhodu, kterou je možnost zajistit požadovanou nebo nadstandardní tepelnou ochranu bez podstatného zvětšování tlouštěk konstrukce obvodových stěn, čímž se zastaví další zvyšování investičních nákladů. Proto dřevostavby dosahují vynikajících tepelnětechnických vlastností (nízká tepelná vodivost, příznivá emisivita povrchu dřeva), díky nimž mají nízkou spotřebu tepla na vytápění, a teplotu ve vnitřních prostorech je možné lépe regulovat.
Při výstavbě domů je třeba vzít v úvahu i energetickou náročnost výstavby. Velmi významný je nízký poměr hmotnosti dřeva (nosného prvku) k jeho únosnosti. To znamená, že dřevo má příznivé mechanické vlastnosti. Například zhotovení dřevěného nosníku v porovnání se železobetonovým se stejnou únosností představuje 20- a vícenásobný rozdíl v potřebě energie na jejich výrobu. Rovněž energetický rozdíl při přepravě a montáži lehké konstrukce (dřevo, dřevěné panely a nosníky a podobně) a těžkého materiálu (kámen, cihly, beton, železobeton a jiné) je značný. Energie přímo souvisí s cenami a jejich nárůstem. Zvýšení cen energie se tak projevuje ve výrobní sféře stavebních materiálů a výrobků, jejich dopravě a montáži na stavbě.
Protože dřevo a výrobky ze dřeva jsou biologicky rozložitelné a patří do přirozeného přírodního řetězce, dokážeme z nich i po skončení životního cyklu získat energii. To o jiných materiálech (například železobetonu, oceli) říci nemůžeme.
Nejvýraznější rozdíly oproti klasickým zděným domům a zároveň největší výhody při realizaci dřevěných konstrukčních systémů nabízejí konstrukční způsob a rychlost výstavby dřevodomů, díky nimž jsou nároky na vybavení staveniště a zatížení okolí při výstavbě minimální. V dřevěném domě můžeme bydlet již za několik týdnů. Výstavba je velmi rychlá. Samozřejmě rychlost výstavby závisí i na zvoleném typu konstrukčního systému.
Mezi významné přednosti výstavby dřevodomů patří i suchý proces výstavby. Mokrý proces výstavby můžeme u dřevostaveb zcela vyloučit, a tedy i poruchy a vady způsobené vlivem technologické vlhkosti. Zákazník může dřevěný dům po ukončení výstavby okamžitě užívat, jeho investice se tímto způsobem ihned zhodnocují.
Dřevěné domy mají schopnost regulovat interiérovou vlhkost, a to prostřednictvím vyrovnané vlhkosti dřeva. Mají také dobré akustické vlastnosti – útlum hluku, jeho pohltivost povrchy.
V neposlední řadě je třeba uvést technologické vlastnosti. Dřevo je materiál snadno opracovatelný. Dřevěné prvky se různými kovovými spojovacími prostředky bez obtíží spojují. S tím úzce souvisí snadná montáž, přeprava či skladování.
Dřevo je dobrý izolant s nízkou přírodní radiací. Při určité zbytkové vlhkosti (většinou se pohybuje kolem 10 %), je dřevo slabě elektrostaticky vodivé. To znamená, že dokáže svést náboj elektrického pole z člověka nebo z budovy.
Mezi výhody dřevěných konstrukcí patří i estetické vlastnosti dřeva. Přírodní textura, barva a vůně působí na lidské smysly pozitivně. Nezanedbatelný je i funkční a estetický význam rozmanitých dřevařských spojů. Domy ze dřeva jsou zdravotně vyhovující, takže zaručují zdravé a neškodné bydlení.
Co hovoří proti
Při navrhování dřevěných staveb lze využít dostatečné množství poznatků, což znamená, že určité nedostatky dřeva se dají eliminovat správným konstrukčním návrhem, použitím vhodného druhu dřeva a materiálů, ale i použitím kvalitních ochranných prostředků.
Mezi nevýhody dřevěných konstrukcí patří jejich životnost a trvanlivost, a to zejména těch dřevěných částí, které se nacházejí v nechráněných expozicích nebo v náročných, klimaticky extrémních podmínkách (trvalé působení vlhkosti na dřevěné mosty atd.). S tím souvisí i náročnější údržba. I když morální opotřebování dřevěné stavby přichází asi po 50 letech, životnost a funkčnost dosahuje 100 a více let. Příkladem jsou zachované dřevěné srubové stavby, kostelíky, mosty lávky a různé historické krovy.
Další nevýhodou dřevostaveb je nižší požární odolnost v porovnání se silikátovými materiály, jako je cihla a beton. Požární odolnost lze zlepšit obklady z nehořlavých materiálů nebo retardéry hoření.
Dřevo je specifické tím, že má v každém směru různé vlastnosti, je to tzv. ortotropně-anizotropní materiál. Vlivem vlhkosti dochází k objemovým a tvarovým změnám. Požadovaná výsledná kvalita výrobku ze dřeva se zajistí nejen kvalitním návrhem konstrukce, ale i vhodnou technologií výroby, která tuto přirozenou vlastnost dřeva respektuje.
Na dřevě jsou často patrné jeho přirozené znaky (vady) jako boule, trhliny, smolníky a podobně. Eliminace nežádoucího rozsahu znaků (vad) dřeva na stavební konstrukce se uskutečňuje vizuálním tříděním.
Poruchy výrobků ze dřeva vlivem tvarových změn a vad můžeme eliminovat například vhodným druhem konstrukce, správnou technologií výroby, ochranou v suchém stavu. Nežádoucí tvarové změny přírodního dřeva se omezí jeho slepením z několika vrstev – vytvořením lepeného lamelové dřeva.
K nevýhodám dřevěných konstrukcí patří i jejich nižší odolnost proti živelním pohromám, například vichřici či uragánu. Na druhé straně se dřevostavby osvědčily v jiných náročných přírodních podmínkách, například v seizmických oblastech nebo při záplavách, protože dokáží bezpečněji odolávat náporu vody.
Při srovnávání cenových relací dřevěných a zděných staveb je zapotřebí vzít v úvahu více faktorů, jako je například zastavěná plocha a užitkový prostor, stavebněfyzikální vlastnosti konstrukce, doba výstavby a doba bydlení, investiční a provozní náročnost, estetický vzhled z exteriéru a interiéru a jiné. Cenu dřevostaveb v současnosti zvyšuje cena dalších zabudovaných stavebních materiálů.
Ing. Michala Sedliaková
Foto: E. Bobeková, Finnforest, D. Veselský a JAGA