Dům sám pro sebe
Dům na okraji Karlových Varů se nedá srovnat prakticky se žádnou jinou stavbou u nás. Je až s podivem, že v době, kdy všemu vládne slovo úspory – a to nejen v penězích, ale i v nápadech, dokážou šikovní architekti ve spojení s otevřeným investorem dotáhnout podobnou stavbu k úspěšné realizaci. Navíc – navštívit takový dům je opravdový zážitek.
Březnové slunce se opírá do bělostných zdí. Sedíme na jedné z mnoha důmyslně rozmístěných teras – je 11 dopoledne a právě teď to je to pravé místo, které se díky své orientaci mění v nejútulnější část domu. Za sebou máme prohlídku originální stavby, která zcela nově definuje představy o soukromí a komfortu. Jakoby z dálky k nám doléhají hlasy z největšího z atrií v přízemí, kde se právě shromáždili všichni, kteří se pod zdařilou stavbu podepsali – investor s rodinou, architekti i zástupci stavební firmy. Z útržků zaslechnutého skládáme příběh šnečí ulity vyvržené na pláži, vybělené mořským větrem a sluncem. „Architekty jsem našel prakticky na ulici,“ vzpomíná majitel na první kontakt s architekty ze studia A69, „Předtím jsem je neznal, doporučili mi je známí. Když jsem jim zavolal, dokonce na mě neměli čas.
Což se nakonec ukázalo jako šťastná komplikace – nápad dostal čas uzrát.“ Dům měl stát na parcele na okraji novodobé výstavby, v těsném sousedství pole a – domečků odstrašující kvality, bezduchého výrazu, zato těch nejnápadnějších barev, které fasádníci dnes nabízejí. Výsledná „ulita“ není jednoduše uchopitelná, ani popsatelná. Proto její popis necháme na fotografiích a vaší představivosti a vrátíme se k příběhu jeho vzniku. Architekti, známí svými originálními domy, dlouho hledali cestu, jak toto místo uchopit.
„Jak se chovat na místě, kde není patrná žádná kvalita? Kde je duch místa losován v loterii katalogových domků?“ klade si za tvůrce otázku Prokop Tomášek. „Hledali jsme cestu, jak přistoupit k místu, kde není zajímavá morfologie, historie, napojení na zeleň, nejsou dálkové výhledy. Navíc investor požadoval zachování soukromí – snažili jsme se hledat způsob, jak bez arogance definovat svoje teritorium, jak si vytvořit vlastní svět a uniknout sousedské paranoie.“ Odpověď byla prostá. „Pokud neexistuje inspirativní kontext, jsme nuceni sami začít vytvářet podněty, obrazy, definovat prostředí,“ vysvětluje architekt. „Tradiční schéma solitérního domu v zahradě přestává platit. Rozděluje parcelu na dům a zbytek.
Naše interpretace počítá se stoprocentním využitím parcely.“ Nevznikl tedy dům v zahradě, ale nekonečný film motivů s domem v zahradě. Stavba se rozprostírá na celé ploše, ignoruje přechody interiéru a exteriéru. Zahrada a dům jsou jedno. Společné hledání ale nebylo jednoduché. „Až doposud jsme bydleli v podobném domku, jaké stojí kolem – ve stylu podnikatelského baroka. Nový dům pro nás znamená do značné míry nový začátek,“ ukončuje prohlídku pan domácí v doprovodu svých nejbližších. „Stěhujeme se sem prakticky jen s knížkami.“ Nový život začíná.
Dům v Karlových Varech
Místo: Karlovy Vary
Architekti: Prokop Tomášek, Boris Redčenkov, Jaroslav Wertig / A69 – architekti
Spoluautoři: Jitka Macáková, Vítězslav Danda, Pavel Jahelka / A69 – architekti
Dodavatel: Bau-Stav, s.r.o.
Konstrukce: Keramické dutinové bloky Porotherm, stropy železobetonové
Bazén: železobetonová vana
Střechy: ploché, pochozí, s extenzivní zelení nebo s kačírkem
Okna a fasádní výplně: hliníková, zasklení trojsklem
Podlaha: polyuretanová stěrka, resp. dubová lamela
Vytápění: plynový kotel
TEXT: Matej Šišolák
FOTO: Tomáš Rasl
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.
