Rekonstrukce estetická i funkční

Postavit nový dům nebo opravit starý? To je otázka, kterou si pokládá mnoho zájemců o vlastní bydlení. A nalézt na ni správnou odpověď není často snadné. Nový dům lze postavit snáze a, co je důležité, také podle svých představ, oproti tomu starší objekt může nabídnout zajímavou lokalitu a otisk starých časů. A možná i to hrálo nakonec důležitou roli při rozhodování majitelů domu v menší obci v okrese Praha – západ.

Starší neudržovaná stavba byla v havarijním stavu, nicméně dostala šanci na novou smysluplnou existenci. Investoři oslovili s žádostí o návrh rekonstrukce na doporučení architektonické studio PÍSEK SEYČEK ARCHITEKTI s.r.o. a Jiří Písek, Jan Seyček a Jan Krauz neměli jednoduchý úkol. „Návrh jsme s klienty poměrně dlouho konzultovali, aby skutečně vše dávalo smysl a odpovídalo požadavkům,“ vysvětlují autoři. „Návrh a projekt rekonstrukce domu jsou vždy náročnější než v případě novostavby, protože se musí pracovat s daným podkladem a prostorovými souvislostmi. Ovšem vytěžit z nich maximum je ledaskdy mistrovský výkon.“

Heslo: propojení prostor

Zde existovala ještě jedna komplikace. „Pozemek se nachází při příkrém severním svahu, samotný dům je umístěn u jeho paty, navíc s jižní částí suterénu zcela zapuštěnou v zemi. Z toho důvodu do něj zatékalo a rekonstrukce proto musela tento špatný stav po technické stránce vyřešit.“

Těžištěm návrhu bylo tedy lepší propojení domu a pozemku, klienti si dále přáli také přizpůsobit starší objekt moderním požadavkům na bydlení.

„To v tomto konkrétním případě znamenalo například důmyslné propojení místností tak, aby mohl vzniknout centrální prostor s obývací, jídelní a kuchyňskou částí. Jeho dominantním prvkem se měl stát krb.“

Zásadní změnou bylo také plánované využívání dosud neobývaných suterénních prostor k bydlení, vznikly zde tedy obytné místnosti se sociálním zázemím. A také podkroví bylo racionálně rozčleněno na efektivně využitelné místnosti.

Terasa jako pozvánka k relaxaci

Vzhledem k tomu, že se objekt rozprostírá příčně téměř přes celou šířku parcely, vybízelo tvarové pojetí dělení domu k posílení jeho hmotového členění.

„Zvýrazněním střední vertikální hmoty se podařilo celek vizuálně vyvážit a potlačit dojem přehrazení pozemku. Prostřednictvím dvou funkčně odlišných teras došlo navíc k propojení domu se zahradou, jedna terasa je napojená na jídelnu s východní orientací, jižní navazuje na nejvyšší podlaží a je určena pro relaxaci. Optické provázání objektu se svahem zároveň umožnilo nová propojení v oblasti komunikace a funkce. Například návaznost vnitřních obytných prostor na venkovní je značnou měrou zajištěna právě přes nově vzniklé terasy.“

Moderní přístup s respektem k minulosti

Navržené přístavby plně respektují původní charakter objektu z třicátých let minulého století, nekonkurují mu, ale odpovídající formou jej dotváří. K úpravě původních konstrukcí došlo jen v nezbytně nutné míře.

„Stávající členění jednotlivých pater bylo v principu zachováno, stejně jako rozmístění funkcí v hlavním obytném podlaží – přízemí. V suterénu a podkroví došlo k rozšíření obytného prostoru, v podkroví byl prostor racionálně rozčleněn na efektivně využitelné místnosti. Dosud byla využívána jako obytná pouze polovina podkroví, nyní jsou prostory obytné celé. Základní stavební materiály odpovídají dnešním standardům. „Technickou zajímavostí bylo odizolování suterénu od vlhkosti ze svahu a to chemickou clonou hustě injektovanou skrz obvodovou stěnu. Nestandardně byly vybírány i povrchové úpravy, v několika případech záměrně ve vzájemném kontrastu, nebáli jsme se použít vedle repasovaných historických dveří i dveře zcela moderní celoskleněné s otvíráním pomocí čepů a kovovými madly. Centrálním prostorem jsme nechali proběhnout černý keramický obklad, který zvýraznil krb a současně vstupní portál na terasu.“

Názor architektů

Rekonstrukce se vydařila, s klienty jsme nadále v kontaktu a těší nás jejich pozitivní reakce, související s užíváním domu. Chátrající objekt se podařilo znovu probudit k životu, což je fantastické.