Vesnický dům
V zadání této stavby stál návrh současného vesnického domu. Jak také jinak, stavebník je zemědělec, žije na vesnici a venkovská klasika v dobrém slova smyslu byla tedy jasnou volbou. Avšak na první pohled jednoduchý požadavek tak prostý ve skutečnosti nebyl.
Pro architekty z ateliéru ORA, které zadavatel oslovil, to bylo přání poněkud zapeklité, neboť dnešní vesnice již ve většině případů nerespektuje dřívější urbanistické zásady a často i stavby samotné jako by již nechtěly mít nic společného s charakterem místa, kde stojí.
Návrat k respektu vůči vesnici
Těžištěm a výkladní skříní každé vesnice je, nebo spíše by být měla, náves, ovšem novostavby již jako by k ní nepatřily – nerespektují uliční čáru, orientaci hřebene střechy či její tvar. V souladu s celkem by měly být i vysazené dřeviny a charakter předzahrádek s vysazenými květinami.
„Pro začátek jsme se museli vydat na poznávací cestu po současné moravské vesnici,“ vysvětluje Jan Hora, „a definovat, co pojem vesnický dům dnes znamená. V současnosti se na vesnici staví často nekontextuálně, v rozporu se staletým územním rozvojem a bezohledně k okolí. Vesnický dům se nemůže chovat jako městská vila, měl by se znovu otevřít k ulici a nastavit jí tvář, tedy okno, místo zadnice reprezentované v současnosti garáží. Protipólem je pak dvůr, poskytující potřebné soukromí.“
Pozemek se nachází na kraji obce, kde klasickou vesnickou strukturu ukončuje vila městského charakteru, nový dům stojí tedy již na hraně původního a nového urbanismu. Půdorys objektu je v zásadě dán úzkým a svažitým pozemkem – i hmota domu, dle požadavků investora jednopodlažního, je v souladu s jeho tvarem protáhlá. Měřítkem a poměrem délky k šířce se stavba blíží původním domům.
„Vracíme stavební čáru k ulici a dům situujeme na hranu pozemku se sousedem tak, jak nám to jen normy a vzájemné vztahy umožňují. Nejraději bychom stavěli na hranici parcely.“ Aby objekt v lokalitě nevyčníval, ale naopak s ní splynul a respektoval přirozenou svažitou topografii pozemku, je pozvolna zapouštěn do terénu.
Nepřehlédněte: Originální rekonstrukce podkroví
Dům tradiční i soudobý zároveň
Konstrukce stavby je zděná, stavebním materiálem jsou běžné plynosilikátové tvárnice, i když ve hře byla – vzhledem k pracovní oblasti majitele, i udusaná hlína. Pro oživení a nenásilnou dekorativnost sáhli autoři návrhu po dřevě, které užívají s jistotou a umírněností venku i uvnitř domu.
Stavba je štítem s arkýřem s rozměrným oknem obrácena do ulice, arkýř se jemně prolamuje fasádou domu a opticky tak její povrch změkčuje. Jde o nejvýraznější motiv celého objektu – velké okno umístěné v arkýři poskytuje maximální výhled, zprostředkovává kontakt s ulicí a současným způsobem zpodobňuje reprezentativní průčelí vesnického domu.
Přečtěte si také – Dům za humny: moderní hanácká stodola
Stavba netrpí častým neduhem malých oken a je oproštěna od přehnaného romantismu, přitom si však zachovává celkovou jemnost a současně také čistotu stylu.
Dům byl naše první komerční zadání. Stavebníci nám tak projevili obrovskou důvěru. Realizace trvala tři roky, i s projektem čtyři. Za tu dobu jsme s investory navázali přátelské vztahy a do Božic se stále rádi vracíme. Dům hledá odpověď na otázku, jak zacházet s archetypem vesnického stavení. Jde o formálně prostou stavbu, která však odpovídá současnému životnímu stylu. Střecha je červená a zdi bělostné tak, že jeden musí ve vyprahlém jihomoravském létě mhouřit oči.
Název projektu: Vesnický dům
Architekt: ORA, Ing. arch. Jan Hora, MgA. Barbora Hora, Ing. arch. Jan Veisser, www.o-r-a.cz;
Klient: Soukromá osoba
Zastavěná plocha 191 m2
Užitná plocha: 169 m2
Projekt: 2013
Realizace: 2018
Text: Daniela Bartošová