Slovenská komora architektů rozdala ceny CE ZA AR 2021

První podzimní týden byli v přímém přenosu na slovenské státní televizi RTVS vyhlášeni laureáti architektonické přehlídky s názvem Cena Slovenské komory architektů za architekturu CE ZA AR 2021, jejíž jubilejní 20. ročník vyvrcholil v bratislavské Staré tržnici. Ocenění má potenciál komunikační platformy pro různé výzvy a témata, kterým architektura nebo architekti na Slovensku čelí.

Každý rok mezinárodní porota nejenže vybere nominace a laureáty, ale také zformuluje témata, která silně rezonují, nebo naopak nerezonují dostatečně. Samotné ocenění tedy již nekomunikuje pouze prostřednictvím jednotlivých děl a kvalitních prací architektů. Vytváří také prostor k diskusi o vlivu architektury na kvalitu našeho života.

Právě proto je aktuálním heslem komunikační linie ceny CE ZA AR pro rok 2021 #zelenaprearchitekturu. Motto letošního ročníku Zelená pro architekturu „… není jen vyjádřením razantního nástupu do boje s klimatickou změnou, ale i šířením povědomí, že velmi účinnou zbraní může být právě kvalitní urbanismus a architektura,“ uvedl během galavečera předseda letošní poroty architekt Peter Moravčík, který diváky současně akcí doprovázel i jako moderátor.

Nové výzvy a témata

Ocenění CE ZA AR 2021 otevřelo množství nových témat, poukázalo na mnohé prostředky absentující v naší společnosti, zdůraznilo potřebu a soulad exteriérových prostor propojených na stavby ať už v soukromém, nebo veřejném prostoru.

Stát, města, obce a architekti by měli úzce spolupracovat. Vytváří se tím nejen kvalitní prostředí, ale i vztahy v něm a mezi jeho uživateli. Na základě intenzivní rozpravy vybrala mezinárodní porota následujících laureátů ocenění CE ZA AR 2021:

„Zejména v případě bytových a rodinných domů jsme si uvědomovali propojenost staveb na okolní přírodu, zahradu nebo parkovou úpravu. Rovněž nás zaujaly ty stavby, které se zabývaly důslednou materiálovou recyklací, případně uhlíkovou stopou,“ vysvětlila členka poroty Bohunka Koklesová.

„Krizi kvality bytové výstavby způsobuje několik paralelních jevů. Jedním je dlouhodobá nenasytnost trhu jak na Slovensku, tak v Česku a zároveň stále poměrně nízké nároky zákazníků v tomto sektoru. To ve svém důsledku vede k tomu, že developeři nejsou pod zdravým konkurenčním tlakem a nevytváří architektům adekvátní prostor pro kvalitní tvorbu. Zní to možná jako omluva architektů, ale obávám se, že tyto faktory bohužel stojí v pozadí této situace,“ zhodnotil člen poroty architekt Jakub Cigler.

„Kromě sledování samotné architektury bylo zážitkem i sledování výkladu autorů k jejich pracím. Bez zbytečně přikrášlených slov, okázalosti nebo manifestů mluvili věcně o peripetiích tvůrčího a realizačního procesu a z každé věty člověk cítil, že příčinou tohoto jednoznačného úspěchu je zmiňovaný přístup k zadání – nad rámec standardních povinností, smluvně dohodnutých vztahů či honorářových limitů.

Podobný efekt je často patrný v pracích, kdy si architekti staví domy sami sobě a sami sobě jsou návrháři, investory i manažery realizace. Zde však šlo o stavby s veřejným dosahem. Nabízí se úvaha, zda by architekti neměli dostávat více důvěry, samozřejmě i více zodpovědnosti. Možná až za rámec své profese, protože právě v takovém režimu se daří vzniku mimořádných děl. To se však nemůže dít paušálně – v tom je tento jev výjimečný a zaslouží si to jen výjimečný architekt, kterého ověřil výjimečný výkon,“ vyjádřil se předseda poroty architekt Peter Moravčík.

„Osobní nasazení architekta bylo podle mě vždy zásadní, nejde o nějakou změnu jeho role. Vůle uplatněná ze strany tvůrců jde často proti jiným zájmům a energie a nasazení mohou předmětu zájmu zásadně pomoci. Je jasné, že u drobnějších staveb s přímějším vztahem se dohoda hledá snáze. V případě větších investic je mnoho zájmů a architekt se stává součástí širokého týmu,“ řekl člen poroty architekt Štěpán Valouch.

„Veřejný prostor se stále učíme formovat a hlavně používat. Podobně jako v případě architektury, i zde hraje klíčovou roli veřejný sektor. Stoupající trend architektonicko-urbanistických soutěží dává prostor pro opatrný optimismus,“ vysvětluje architekt Pavol Šilla, člen mezinárodní poroty.

„Problém vidím v dlouhém časovém spektru, které je nutné k realizaci. Zároveň je země médiem, kterému rozumí takříkajíc každý. Stejně jako v Česku je i na Slovensku přístup ke krajině znamením určité kulturní nevyzrálosti,“ dodal člen poroty a krajinný architekt Vladimír Sitta.

„Myslím si, že v tomto případě se ukázala velká propast mezi stávajícími školami na Slovensku a ZŠ Guliver v Banské Štiavnici. Tato škola nám ukázala, jak důležité je věnovat čas a prostor dětem, vytvořit jim zázemí, které je pro ně inspirací již samo o sobě. Je to škola, která zajišťuje všestranný rozvoj dětí, nejen nezbytné šíření vědomostí. A v tom je obrovský rozdíl mezi touto školou a unifikovanými školami se zavřenými třídami a jednou tělocvičnou. Když si uvědomíte, že na východním Slovensku se děti učí v kontejnerových školách, tak vám je do pláče. Říkáte si, kdo je na Slovensku důležitější než děti? Nikdo. V tomto případě soukromý sektor ukázal státu, jak se to má dělat,“ vyjádřila se členka poroty Bohunka Koklesová.

Cena veřejnosti CE ZA AR 2021

Na základě internetového hlasování, které probíhalo během září na internetovém portálu ww.cezaar.tv, z celkového počtu 11 712 hlasů nejvyšší počet (3 987) a Cenu veřejnosti CE ZA AR 2021 získalo dílo Hrad Uhrovec – hospodářská budova, jejímiž autory jsou architekti Martin Varga a Martin Kvitkovský z ateliéru ô a architekt Pavol Paulíny.

Ocenění Patron architektury

Získalo ho město Trnava za příkladný postup samosprávy při přípravě veřejných investic formou soutěže návrhů. Krajské město uspořádalo v posledních letech již devět soutěží návrhů. Díky nim našlo řešení revitalizace více veřejných prostranství, ale i všedních sídlištních vnitrobloků.

Trnava ukazuje cestu ostatním samosprávám, které mohou stejným způsobem pozvednout zdánlivě banální prostory sídlišť. Ty mají potenciál po obnově nejen přispět ke zvýšení životní úrovně obyvatel, ale také ukázat cestu zodpovědného přístupu ke zmírnění vlivů klimatické změny.

Porota v jubilejním 20. ročníku ceny hodnotila v prvním kole 81 přihlášených děl, z nichž v užším výběru během cesty napříč Slovenskem (a po krátké zastávce ve Vídni) osobně navštívila 30 realizovaných objektů a do užšího výběru jich vybrala osmnáct.

Mezinárodní porota navštívila a hodnotila díla ve složení: Táňa Buijs-Vítková (architektka, Nizozemí), Jakub Cigler (architekt, Česká republika), Bohunka Koklesová (rektorka VŠVU, Slovensko), Peter Moravčík (architekt, Slovensko, předseda poroty CE ZA AR 2021), Vladimír Sitta (krajinný architekt, Česká republika), Pavol Šilla (architekt, Slovensko), Štěpán Valouch (architekt, Česká republika).