Vesmír jako na dlani: Digitální planetárium
V Hradci Králové, v těsné blízkosti hvězdárny, byla v loňském roce dokončena stavba nového digitálního planetária. V jeho útrobách se skrývá kruhový sál s nakloněným hledištěm pro stovku návštěvníků, kteří zde mohou na speciální projekční ploše tvaru polokoule sledovat atmosférické děje.
Digitální projekční systém totiž pokrývá pomocí pěti projektorů celou sférickou projekční plochu. Kruhový sál je umístěn ve stavbě tvaru genoidu, takže stavba samotná svým vzhledem evokuje tvar kosmických těles.
Jak vzniká genoid
Autorem návrhu je Ing. arch. Karel Schmied ml., který v návrhu opláštění uvažoval o titanzinkovém plechu bez příčného dělení, tzn. že jednotlivé pruhy by byly po délce průběžné bez vodorovného členění. K realizaci opláštění byla zvolena firma Pario z Hradce Králové, s níž autor následně řešil jednotlivé detaily. Ze společných jednání nakonec vzešlo finální řešení, aby jednotlivé dílce pohledové plochy genoidu měly rozměry do 80 x 80 cm a vycházely z výrobních rozměrů plechů (svitku RŠ 670 mm).
Koncepce střechy
Nosnou vrchní konstrukci objektu tvoří ocelová žebrová konstrukce, na kterou jsou přikotveny dřevěné hranoly. V této rovině je umístěna difuzní pojistná fólie, poté po spádu tvarované a seříznuté kontralatě, pokryté prkenným bedněním. Finální vrstvu tvoří předzvětralý Rheinzink (tl. 0,7 mm), položený na separační difuzní fólii a strukturované rohoži.
Nepřehlédnete
STŘÍBŘITÉ PLANETÁRIUM S TITANZINKEM NA STŘEŠE
Plocha střechy činí zhruba 600 m2 a v polovině výšky je vsazen po celém obvodu dělicí prstenec oken, v kombinaci s fasádním opláštěním. Tento prstenec zajišťuje přirozené osvětlení interiéru vrchního patra objektu.
Jednotlivé díly opláštění jsou po spádu spojovány na dvojitou stojatou drážku, vodorovné spoje na jednoduchou ležatou drážku. Spoj mezi druhou a třetí třetinou tvoří ležatá jednoduchá drážka s přídavnou drážkou. Vrchol elipsoidu je zakončen větracím vrchlíkem.
Odborníci stavbu ocenili
Při vlastní realizaci museli klempíři firmy Pario vyřešit řadu atypických detailů – nadpraží oken v prstenci, větrání mezistřešního prostoru, ukončení vrcholu střechy včetně větrání a návaznosti na fasády. Velkým oříškem pak bylo vlastní rozměřování střechy a následné formátování jednotlivých prvků. I to však nakonec proběhlo bez problémů.
Architekt Schmied k finálnímu vyznění střechy poznamenal: „Otázka materiálu pro zastřešení hlavní hmoty budovy představovala jedno z nejobtížnějších rozhodnutí. Obával jsem se zejména kvality provedení plechové krytiny, takže jednu chvíli byla ve hře i volba kompozitní konstrukce. Ta se však ukázala nevhodná jak z důvodu vysoké ceny, tak i uživatelských vlastností. Dnes jsem rád, že jsem se k plechové střeše nechal přesvědčit. Výsledek je excelentní.“
Provedené klempířské práce na stavbě Digitálního planetária ocenil nejen autor návrhu a investor, ale v soutěži Art of Zinc za rok 2014, pořádané firmou Rheinzink, získala stavba 2. místo v kategorii Střecha i 3. místo v kategorii Detail. V soutěži Metalstar 2014 – 6.ročník Memoriálu Jiřího Krmáška, pořádané Cechem klempířů, pokrývačů a tesařů ČR, jí patřilo 2 . místo v kategorii Novostavby.
Marie Urbancová
foto: Pario