Rekonstrukce venkovského domu

Autoři z Atelieru 11 měli jasnou vizi – cílem rekonstrukce bylo přinést novým majitelům komfortní bydlení a zároveň zachovat původní venkovské rysy objektu s ohledem na prostředí, v němž se nachází.

Architekti při realizaci rekonstrukce rodinného domu zohledňovali danosti lokality. Jabloňovce jsou poměrně rozlehlá vesnice rozprostírající se na úpatí Štiavnických vrchů. Jednotlivé parcely rozdělují okolní kopce na úzké pozemky, což dodává obci charakteristický rys s velmi výraznou „střešní“ krajinou.

Typické jsou tu jednopodlažní domy s verandou, štítovou nebo valbovou střechou. Jsou úzké, dispozičně se táhnou dozadu. V řazení místností je čitelná hierarchie – reprezentativní prostory jsou natočeny do ulice, prostory s utilitární funkcí směřují do zadní části pozemku. Domy jsou většinou zakončeny hospodářskými místnostmi. Na většině pozemků se nachází kromě domu i stodola.

Foto: Luboš Dobiaš

Foto: Luboš Dobiaš

Konkrétní objekt, který byl předmětem rekonstrukce, byl na tom podobně. Za reprezentativní místností následovaly dva menší pokoje a kuchyň. Dům byl ukončen sérií místností hospodářského charakteru. Průčelí domu a vstup byly kryté vystupující střechou tvořící verandu. Do objektu se vstupovalo středem dispozice. Všechny prostory v domě byly poměrně tmavé, prosvětlené jen malými otvory.

Foto: Luboš Dobiaš

Foto: Luboš Dobiaš

Jaký byl hlavní cíl projektu přeměny starého objektu? „Přestavba měla přizpůsobit dům dnešním požadavkům na bydlení – přeměnit hospodářskou část ve společenský prostor pro obyvatele a hosty a vytvořit tak adekvátní denní část s napojením na terasu. Hlavním požadavkem bylo zachovat venkovský charakter domu.“

Foto: Mihalič

Foto: Mihalič

Jakými atributy se autoři řídili při projektování přestavby? „Pro nový dům byla nejdůležitější změna ve funkci zahrady, která se z původně hospodářského dvora měla stát odpočinkovou zónou. Od toho se potom odvíjelo i umístění denní části (nachází se v centru pozemku) a s tím související ukončení domu. Po odstranění hospodářské části vzniklo místo pro nové prostory.

Výrazným prvkem původního objektu byla střecha a konstrukce krovu, dřevo dávalo domu rustikální charakter, jednoduchost a čitelnost konstrukce zase pocit účelnosti. Princip tradičního řazení domu (plošné rozšiřování prostor na pozemku) byl zhmotněn v jednotné linii střechy. Patina staré krytiny zároveň objektu dávala nádech trvalosti, byla a je neoddělitelnou součástí jeho charakteru. To vše byly faktory, které předurčily budoucí podobu domu.“

Foto: Luboš Dobiaš

Foto: Mihalič

Podle vyjádření architektů výraznou roli v procesu sehrála i stodola a její řešení, které odpozorovali od okolních objektů: „Umístěním obytné zóny do centra zahrady vznikla potřeba opticky uzavřít západní hranu pozemku. Zároveň se hledal prostor na umístění sauny, skladu a garáže. Inspirací se staly objekty sousedních stodol. Tvar, objem a použité materiály nové stodoly vycházejí přísně z lokálních vzorů, svým umístěním zase navazuje na místo původního vstupu. Mezi stodolou a domem tak vzniká chráněný dvůr. Zbytek pozemku ponecháváme na dotvoření majitelům. Zahrada je určena na odpočinek a částečně na volnočasové pěstování zeleniny.“

Foto: Mihalič

Foto: Mihalič

Interiér se podařilo do určité míry zachovat a rozšířit prostřednictvím přístavby: „Když vstoupíte do zrekonstruovaného domu v Jabloňovcích, ocitnete se ve vstupní předsíni. Napravo jsou místnosti starého domu, které jsme neměnili. Nalevo je nová přístavba ze dřeva a skla, až překvapivě útulná a prosvětlená.

Prostor jídelny a kuchyně je snížený, nad ním je v podkroví situovaný pokoj pro hosty s výhledem do obýváku. Obytná (denní) zóna je na samém konci domu, dotýká se zahrady. Tvoří ji převýšený prostor s čitelnou konstrukcí původního krovu. Opticky je propojena s kuchyní, předělená je jen krbem. V-sloupy tvoří optickou bariéru, budou vyplněny knihami, díky čemuž se stanou výrazným prvkem interiéru.“

Foto: Mihalič

Foto: Mihalič

Rustikální charakter rekonstrukce je citelný ve všech částech domu. Zároveň však autoři uplatnili nové postupy, které funkčně a esteticky skloubili s bází původního prostoru: „Jižní fasádě domu dominuje sloupořadí navazující na rytmus sloupů původní verandy, která na západní straně přechází do terasy. Fasáda původního domu je bez výrazných změn. Jediným výraznějším zásahem je odstranění parapetů mezi sloupy na verandě s cílem otevřít celý prostor víc do pozemku a výrazněji ho opticky propojit s novou částí. Tvar přístavby kopíruje původní geometrii domu, nová střecha se výškově napojuje na původní. Toto propojení je podpořeno použitím původní krytiny, vzniká tak jednotná střešní linie odkazující na historický způsob rozšiřování domu – plošné přidávání prostorů na pozemku. Pod hmotou střechy je nová skleněná fasáda, která opticky propojuje zahradu s interiérem a zároveň koncepčně vystihuje podstatu a cíl zvoleného řešení – vložení nové funkce do původního objemu.“

Foto: Mihalič

O autorech:

Atelier 11 založili architekti Martin Mihály a Matej Mihalič v letech 2011 až 2013 jako volnou platformu pro spolupráci na projektech v oblasti architektury, urbanismu a designu. Jeho podoba se soustavně vyvíjí a formuje.

Oba architekti mají bohaté zkušenosti z renomovaných československých ateliérů – atelier 8000, ksa, ASGK design, underconstruction architects, mackovic architecture a jiné. Jejich tvorbu lze charakterizovat jako inovativní architekturu, která má pozitivní vliv na své okolí.