Světlo na konci tunelu: Příběh proměny Tachovského náměstí na Žižkově

Nejprve náměstí s váhou, pak s tunelem - dnes po revitalizaci je náměstím s váhou i tunelem, a ještě majákem, jak ho nazývají autoři revitalizace architekti ze studia OVA. Náměstí se tak ze zbytkového prostoru, který zde zůstal po stavbě tunelu opět stalo místem setkávání. Houšť zeleně i parkoviště bylo nahrazeno otevřeným prostranstvím, prostorem, který může spojovat. Z bariéry a neprostupného území se tak stává významná spojka, křížení cest.

Tachovské náměstí, dříve známé jako Žižkovské náměstí, získalo svůj název až v roce 1958 jako připomínku vítězného husitského tažení bitvy u Tachova z roku 1427, do povědomí místních se však vžilo i ve své přezdívce “Važák”. První polovina existence Tachovského náměstí byl domek obecní váhy jednou z hlavních identit místa – sídlila zde městská váha, kde lidé museli jít “navážit” své zboží pro stanovení cla, které pak vezli na blízké Prokopské náměstí, kde se konal trh.

Rozděleno tunelem

Právě tento charakteristický prvek byl však zbořen s jedním z hlavních zásahů do této lokality – výstavbou tunelu v roce 1953, který měl žižkovským dělníkům umožnit rychlejší cestu do rozrůstajícího se Karlína. Spojení dvou pražských částí ovšem Tachovské náměstí rozdělil vejpůl – náměstí tak přestalo být náměstím.

Tři sta metrů dlouhý tunel pod Vítkovským vrchem vede do karlínské Thámovy ulice a je určen pro pěší a cyklisty. Postupem času se i důsledkem dalších zásahů z místa postupně stávalo nehostinné, zanedbané místo. Po 70 letech však opat získalo svou původní funkci: otevřené náměstí, místo setkávání.

Proces jeho obnovy nebyl jednoduchý a aktivně k němu přispěl i Michal Vronský. Po svém pradědečkovi, Leopoldu Malichovi podědil krabici plnou svitkových negativů, ze kterých pak uspořádal výstavu s názvem “zapomenuté Tachovské náměstí”- o 10 let později od otevření výstavy pak jako starosta Prahy 3 promluvil při jeho slavnostním otevření, které proběhlo v prosinci roku 2023.

„Věřím, že se zde za pěkného počasí lidé rádi posadí, aby si odpočinuli po procházce či sportování na nedalekém Vítkově, popovídali si se sousedy, setkali se na neformální schůzce. Praha 3 tak získává nové lokální centrum, které by sem mělo přinést přirozený městský vzruch.“

Prostor a pohyb

Za proměnou stojí studio OVA, které si odneslo 1. místo z vyzvané architektonické soutěže. „Základním konceptem návrhu je pohyb z města na kopec a obráceně. Směr pohybu je zakódovaný v tělese tunelu, v chodnících podél domů a je podstatnou vlastností místa,“ uvádí autoři.

Reagují tak na vzájemnou závislost prostoru a pohybu – pohyb, který utváří prostor, ale zároveň je prostorem ovlivňován. Důležitou součástí návrhu bylo také sjednocení výškových nerovností – opěrné stěny podél chodníku z tunelu byly navýšeny, aby došlo k dorovnání.

Nově vznikla i rampa, které umožňuje bezbariérový prostup náměstím a napojení na cyklostezku pod Vítkovem, zároveň je ale i pozvolným stoupáním s výhledy, které je promenádou, na obou stranách je pak dvojice schodů, které naopak dovolují rychlejší prostup územím a napojují strany náměstí.

Výškově je tak plocha sjednocena, celé náměstí pozvolně stoupá a místo dřívějších ostrých překážek jsou jednotlivé funkce náměstí členěny hlavně pomocí “měkkých” nástrojů jako třeba jemnými přechody materiálů.

Váha, pumpa, maják

Náměstí nabízí různé charaktery, a je odrazem všech aktivit, které jsou s veřejným prostorem spojené. „Střed náměstí je místo zastavení – dlážděný plácek zastíněný stromy,“ popisují architekti, jsou tu ale také místa komunikace podél stromů, a k posezení slouží i terasový systém – stupňovité sezení pro návštěvníky hospod a kaváren. Součástí revitalizace je tak kromě nově vysazené zeleně i nový mobiliář. Lavičky byly přidány i na podesty schodiště na Vítkov, kde si tak můžete z různých výškových úrovních, ve stínech stromů užít pohled na nové náměstí.

Z původního mobiliáře byla zachována renovovaná pumpa, kde si můžete načerpat vodu a je tak oblíbeným prvkem nejen dětských návštěvníků náměstí. Staronově zde byla nainstalovaná také funkční balíková váha, která je odkazem na původní váhu městskou. Zcela novým prvkem je pak sloup se světelným zakončením, maják, umístěn na křížení cesty na Vítkov a cyklostezky na úpatí vítkovského vrchu.

„Maják je orientačním bodem pro každého, kdo bloudí parkem Vítkovem a hledá místo, kudy se zpět dostat do města, ať už na Žižkov, nebo do Karlína. Zvýrazňuje bod křížení několika směrů: cyklostezky, tunelu i Hartigovy ulice, ale také města a park,“ popsal jeho význam Štěpán Valouch, jeden ze zakládající dvojice studia OV architekti.

Vypsána byla také soutěž na umělecké dílo ve které zvítězil návrh zrcadlových stěn k vyústění Žižkovského tunelu, k její instalaci by mělo dojít ve druhé polovině letošního roku.