Minimálně jednou ročně, když hodiny odbijí půlnoc 31. prosince, se obloha rozzáří nejen velkými, městy pořádanými ohňostroji, ale i desítkami menších soukromých, kterými rodiny a individuální skupiny lidí vítají nový rok. V Sydney bylo takto odpáleno na devět tun výbušnin ve dvou představeních.
Praha připravuje zásadní rekonstrukci severojižní magistrály v úseku Sokolské a Legerovy ulice. Cílem je zklidnění této dopravní tepny, aniž by došlo k omezení její průjezdnosti. Nový návrh, který představili zástupci magistrátu, Technické správy komunikací (TSK) a Prahy 2, počítá s přidáním nových přechodů pro chodce, výsadbou 120 stromů a vybudováním oddělených cyklostezek.
Kalifornští hasiči se v těchto dnech ještě stále snaží dostat tamní rozsáhlé požáry pod kontrolu. Veřejnost, experti a zejména média pak neváhají živě spekulovat, co přesně bylo příčinou nekontrolovatelného šíření ohně, který spálil většinu Los Angeles – a to aniž by bylo možné jej zpomalit.
Co kdybychom dokázali na pár metrech čtverečních vytvořit les, který za pár let nabídne útočiště ptákům, hmyzím opylovačům i našim unaveným myslím? Možná právě toto byla hlavní myšlenka, která stála za vznikem trendu takzvaných „Miyawakiho mikrolesů“, ostrůvků intenzivní zeleně v nekonečné šedi asfaltu a betonu velkoměst.
Španělsko – země horkého slunce, řady památek i zajímavých míst, jako je například Barcelona. Nicméně kvůli environmentálním problémům a s nimi spojeným rizikům, která se na tomto krásném městě podepisují, není divu, že se Španělé pustili do městské renaturalizace.
Skutečné, tedy ty živé, vánoční stromečky mají oproti umělým stromečkům významné environmentální výhody, které pozitivně ovlivňují přírodu, životní prostředí a lesní ekosystémy – a to přestože celá řada odpůrců této vánoční tradice bude tvrdit něco zcela jiného.
Většina živočichů na zemi jsou bezobratlí, tedy to, co bychom označili jako hmyz. Z této většiny jsou pak téměř dvě třetiny bezobratlých zcela noční, tedy aktivní v době, kdy spíme. Zřejmě i to je důvodem, proč nás často ani nenapadne myslet i na potřeby této části zvířecí říše, a to přestože jejich úkol na světě je stejně podstatný a neméně užitečný než ten, který plní jejich denní protějšky – opylují, recyklují živiny, provádějí přirozenou kontrolu škůdců a poskytují potravu jiným zvířatům.
Rakousko v posledních desetiletích investovalo do zvládání povodní. Když pak rekordní srážky nesené bouří Boris zalily 15. září Vídeň, situace na první pohled vypadala dramaticky: zaplavené silnice, evakuované domy a všude voda a bahno. Během pouhých pěti dnů spadlo na město a další části Rakouska dvakrát až pětkrát více srážek než za celý průměrný měsíc září. I přes dramatickou situaci si povodeň vyžádala jen několik raněných a necelé dvě desítky evakuovaných domů, to vše díky systému řízení povodní.
Porto. Město vměstnané do údolí řeky Douro, nad kterou se tyčí ocelový most Dom Luís I, připomínající Eiffelovu konstrukci. Úzké uličky, strmá schodiště a nekonečné řady domů pokrytých barevnými kachličkami. Skrytá za těmito fasádami se ale nacházejí ilhas – unikátní a dnes často přehlížené enklávy městského bydlení, které jsou svědectvím sociální historie Porta i symbolem výzev, kterým město dnes čelí.
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) společně s Odborem ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OCP) připravuje inovativní nástroj, který zefektivní plánování a koordinaci vzniku nových parků, stromořadí a dalších zelených ploch. Tento Systém zelené infrastruktury pomůže zlepšit mikroklimatické podmínky ve městě, zejména pocitovou teplotu, díky čemuž se Praha stane příjemnějším místem pro všechny její obyvatele i návštěvníky. Projekt by měl být hotový do dvou let.
Olympiáda je jednorázová událost, i největší metropole ji nepořádají víc než jednou za několik generací. Cíle úspěšné olympiády se často míjejí s cíli pro lepší město. Zejména Montreal nebo Athény jsou příklady měst, které jednorázový bonus olympijských investic a pozornosti promrhaly.
Paříž je tak dlouho globální světovou metropolí, že fyzický obraz města působí stejně jako jeho umístění na prvních příčkách turistických a kulturních žebříčků: věčně a trvale. Opak je ale pravdou, Paříž je městem radikálních městských experimentů, které narozdíl od ostatních srovnatelných metropolí nezůstaly jen na papíře. Nyní zkouší, zda se olympiáda může přizpůsobit městu – a nikoli naopak, jak bývá zvykem.
Největší sportovní událost planety přináší nejen grandiózní výhry a prohry na sportovištích, ale také na poli architektury a územního rozvoje hostitelských měst. Olympijské hry jsou pro města obří výzvou a stejně jako v jednotlivých disciplínách, ani v pořadatelství her to nejsou pokaždé výkony na medaile.
Stejně jako řada jiných měst po celé republice, má i Ostrava zajímavá zákoutí, která vybízejí k objevování. Takovým místem je území, které se nazývá Žofinka. Jedná se o probouzející klíčovou lokalitu, která má velký potenciál. Poprat se s průmyslovou minulostí není vždycky snadné, ale moravskoslezská metropole má vizi, která by mohla vytvořit velmi inspirativní novou městskou čtvrť.
Na jižním pobřeží řeckého hlavního městě nabírá na obrátkách dlouho očekávaný plán na přeměnu bývalého letiště v největší chytré město Evropy. Po deseti letech odkladů se rýsuje vize Ellinikonu - začíná vyrůstat Marina Tower, která se brzy stane prvním řeckým mrakodrapem.
