Barcelonské superbloky. Jak fungují bezpečné zóny bez aut ve městech?

Všichni potřebujeme bezpečné a klidné místo k životu. Pokud žijeme ve městech, chceme, aby byla bezpečná pro nás i pro naše děti. V Barceloně a Berlíně proto zavedli koncept superblock (superilla) či Kiezblok – co by měl svým obyvatelům přinášet a jak vypadá?

Ve 21. století rapidně roste zájem o kvalitu života obyvatel měst. Při navrhování nových čtvrtí je tak kladen mnohem větší důraz na zakomponování kvalitního veřejného prostoru a míst pro odpočinek. Čím dál známějším je i koncept Města krátkých vzdáleností.

To posiluje vazby mezi bydlištěm, pracovištěm, odpočinkovými plochami a službami tak, aby byly pohodlně a rychle dostupné pěšky, na kole či veřejnou dopravou. Problémem ovšem je, pokud máme již vystavěnou městskou čtvrť, kde prostor na veřejná prostranství, parky a dětská hřiště nebyl ponechán. Co se dá dělat v takovémto případě?

Dočasné uzavření ulic

V Barceloně se rozhodli dočasně uzavřít některé ulice (pomocí těžkých květníků s rostlinami) a vyzkoušet, jaký vliv bude na obyvatele čtvrti mít to, když se do tzv. superbloku (prostoru cca 400 × 400 m, který tvoří devět bloků budov) dostanou pouze záchranné složky, taxi, zásobování a automobily rezidentů. Maximální povolená rychlost v oblasti je přitom 10 km za hodinu.

Tyto zóny původně vznikly jako cesty umožňující školákům bezpečný přístup do škol. Po vyhodnocení dopadu na děti i na místní obyvatele se však zástupci města rozhodli s adaptací města na superbloky pokračovat.

Je vhodné zmínit, že se nejedná o první snahu o vytvoření superbloků, ty byly již dříve vytvořeny ve čtvrtích Born a Gracia. Problémem se ukázalo soukromé vlastnictví budov v těchto oblastech, po adaptaci čtvrtí se razantně zvedlo nájemné v oblasti a starousedlíci byli nuceni se vystěhovat. Stejný osud postihl i malé místní podnikatele, kteří měli v oblasti své obchody.

Nové superbloky jsou vytvářeny v oblastech, kde pozemky vlastní město. To se navíc snaží nejen o výsadbu nových stromů a dodání nových prvků mobiliáře v oblasti, ale také o to, aby měli místní podnikatelé čas na adaptaci po těchto změnách.

Barcelona chce auta omezit ještě víc

Pilotní program v Poblenou se stal součástí projektu Public Commitment for Sustainability 2012–2022, který zahrnuje vytvoření pěti takovýchto superbloků (Poblenou, Saint Martí, Les Corts, Plaça de les Glories, Eixample &Hostafrancs). Salvador Rueda, ředitel Barcelonské agentury pro městskou ekologii, následně oznámil, že jako cíl vnímá vytvoření 500 takovýchto superbloků.

Ty by tak tvořily téměř 70 % všech barcelonských ulic. Omezení dopravy ve městě by tak mělo prodloužit život místním obyvatelům – ročně se totiž v Barceloně objevovalo na 3 500 úmrtí v důsledku dlouhodobého znečištění ovzduší. Se zlepšením kvality ovzduší souvisí i menší výskyt astmatu a bronchitidy v populaci.

S podobnou myšlenkou si v současnosti pohrávají například v Seattlu či New Yorku, kde by množství zeleně ulevilo životnímu prostředí a omezení dopravy zase místním. Nejdále jsou s implementací těchto bloků pravděpodobně v Berlíně, kde tzv. Kiezbloky nalezneme např. ve čtvrti Panków. V těchto oblastech byl rovněž omezen vjezd automobilů, což se neobešlo bez protestu některých občanů.

Pokud si myslíte, že je nápad takovýchto klidných bloků poněkud přitažený za vlasy, věřte, že jde zajít ještě mnohem dále. Starostka Barcelony Ada Colau totiž představila plán super-superbloku, totiž oblasti Eixample, ve které bude omezen vjezd automobilů celkem na 21 ulic a každý obyvatel čtvrti bude mít nejdále 200 metrů od svého bydliště ozeleněné náměstí či park určený k odpočinku.

Zaujala vás idea superbloků? Podívejte se i na oficiální video k projektu Superilla Barcelona.