Baťův kanál: Revitalizovaný přístav se možná dočká i kulturního sálu

Historická vodní cesta, ale také místo k rekreaci. Jak by Veselí nad Moravou oživila nová stavba v místním revitalizovaném přístavu? Nabídla by občerstvení i kulturní sál v patře.

Baťův kanál je historická vodní cesta-průplav. Byl vybudován mezi lety 1934–1938 s náklady 35 milionů korun a sloužil k lodní přepravě hnědého uhlí ze Sudoměřického nádraží do 52 km vzdálených Otrokovic, kam jej vozily remorkéry.

Průplav je pojmenován po Tomáši Baťovi, jelikož se samosprávný celek Země moravskoslezská (zajišťující projekty a realizaci prací) s firmou Baťa dohodla, že ta zajistí dodání veškerých kovových konstrukcí plavebních komor, mostů a jezů. Ve finále vede 26 km kanálu korytem řeky Moravy a zbytek umělým průplavem. Dnes je využíván k rekreačním účelům a plánuje se jeho prodloužení až do Kroměříže.

Veřejný prostor přístavu Veselí nad Moravou prošel revitalizací za 120 milionů korun. Jedním z důvodů bylo propojení kanálu s centrem města a podpora volnočasových aktivit v oblasti. Díky revitalizaci a otevření veřejného přístavu je možné krátkodobé ukotvení až 35 lodí, ale i přenocování. Dostupné jsou přípojky i zařízení pro ekologickou likvidaci odpadu a servisní centrum pro tankování lodí, zabezpečeno je také vytahování a spouštění lodí.

Počítá se s investicí až 2 miliardy korun

Pro návštěvníky bylo zbudováno vyhlídkové molo a restaurace. Jedná se tak, v současné chvíli, o největší a nejmodernější veřejný přístav v České republice. Opravena byla také cyklostezka vedoucí podél kanálu. Není to však jediná plánovaná investice – Národní investiční plán počítá do roku 2030 s další investicí ve výši 1,9 miliardy korun.

Na přestavbu stávajících budov byla vypsána architektonická soutěž. Některé ateliéry pak byly přímo osloveny k tomu, aby se zapojily. V návaznosti na revitalizaci prostoru navrhlo architektonické studio KOGAA návrh přestavby přístavu, do kterého plánuje zahrnout i bistro s výdejním okénkem pro cyklisty a kulturní sál.

Celá přestavba by se měla udát postupně ve čtyřech navazujících krocích tak, aby zůstala zachována funkčnost přístaviště. Navrhovaný objekt z betonu a dřeva se díky prosklení v parteru otevírá do okolní krajiny a navazuje s ní kontakt. K lodní dopravě poté odkazují kulatá, nautická, okna i velkoformátová půlkruhová sektorová zasklení přízemí.

Střecha je navržená jako pochozí a bude osazena nízkými rostlinami a keři. Nabídne tak další možnost spočinutí v náruči přírody v obklopení korunami stromů. Ani hmota budovy není naddimenzovaná, má jenom jedno patro. Architekti podle vlastních slov dbali na to, aby se budova nedostávala do konfliktu se svým okolím, ale komunikovala s ním, navazovala dialog – i proto nebyla zvolena klasická „kostka“ s prosklenými prvky, ale mnohem členitější tvar budovy.