Chemin des Carrières – stezka s vyhlídkou

Železnice je již ve své podstatě vždy spojena s cestou, dálkami, historií a objevováním. A to i v případě, že jde o již nevyužívanou a následně zrušenou trať, po které vlaky dávno nejezdí. Její trasa se může stát vycházkovou a poznávací cestou, tak jako stezka „Chemin des Carrières“ ve francouzském Alsasku.

Norské architektonické studio Reiulf Ramstad Arkitekter takto změnilo jedenáctikilometrový úsek dnes již nepoužívané železniční trati, která spojovala město Rosheim s lomy St. Nabor na úpatí hory Mont Sainte–Odile. V projektu, který v sobě nese historii místa, jeho kulturní vývoj i krásy a zajímavosti krajiny, jíž železnice procházela.

Vycházka starou tratí

Ve spolupráci s krajináři a urbanisty z projekční kanceláře Parenthèse Paysage vznikla moderní vycházková trasa nazvaná „Chemin des Carrières“ s mosty a vyhlídkovými plošinami, osazená lavičkami i krytým posezením, která umožní turistům jít téměř ve stopách vlaků, jež zde před lety jezdily, a současně se zastavit, soustředit se na krásy krajiny při posezení nebo na vyhlídce.

Cesta k vede i dlouhým tunelem a kolemjdoucí na ní potká i zrekonstruované nádraží. Vybudováním stezky „Chemin des Carrières“ chtěli autoři vzdát poctu této železnici, která nikdy nebyla součástí železniční sítě, i přesto však plnila ve své době funkci velmi důležité dopravní trasy.

Byla vybudována v roce 1902 výhradně pro přepravu lomového materiálu a lidí z lomů v St. Nabor. Na své trase měla pět obcí a musela se přizpůsobit zvlněné krajině kopců Vosges. Již sama forma trasování vypráví o historii místní krajiny i lidí.

Trasa stezky je rozdělena do čtyř různých částí a provede návštěvníky čtyřmi různými typy krajiny. Jejím cílem je akcentovat zajímavá místa a probudit v příchozích nové pocity. Díky použitým materiálům je stezka velmi citlivou součástí terénu.

Všechny stavební prvky byly vytvořeny z nadčasovým a v co nejvyšší míře bezúdržbových materiálů – cortenu (klimatickým vlivům odolné oceli) a povrchově neošetřeného dřeva. Nejvyšším bodem stezky je organicky tvarovaná vyhlídka s výhledem do krajiny.

Bez zbytečné okázalosti

Design jednotlivých prvků je minimalistický a vychází ze základních geometrických tvarů. V krajině se setkáme s kruhy, obdélníky, trojúhelníky a zvlněnými liniemi, z nichž nenásilně vzcházejí lavičky a krytá posezení, dřevěná stezka s ocelovým zábradlím a jako třešnička na dortu rozhledna z masivních plechů ohýbaných do obrovských kruhů.

A například na zastávce Rosheim vznikl ze zakřivených cortenových plechů labyrint, v němž lze otvory v ocelových stěnách nahlédnout do přesně ohraničených míst krajiny kolem sebe. Zastávka Boersch je zase spojena s řekou, u níž tvůrci umístili ocelové přírodní jeviště. Stezka „Chemin des Carrières“ je prostě vzorným příkladem řešení podobných stezek bez okázalých zásahů do krajiny.