Hammarby Sjöstad – se silným plánováním za zády

Stockholm je město, které se může pochlubit propracovanou environmentální strategií. Mezi politiky, veřejností i komerční sférou panuje široký konsenzus v názorech na energetické úspory, a proto se proti různým opatřením nařízeným shora nebouří. Součástí rozvoje města je projekt nové čtvrti Hammarby Sjöstad, který v Praze na Architecture Week představil architekt Stellan Fryxell ze společnosti Tengbom. Přijel na pozvání české neziskové Asociace pro urbanismus a územní plánování.

Pokud srovnáte země s podobným životním standardem od USA přes evropské země po Austrálii, patří Švédsko mezi ty s nejnižším podílem emisí oxidu uhličitého na hlavu – vypouští šest tun CO₂ na hlavu ročně (v USA je to cca 20 tun na osobu). „Záleží to na politice daného státu. Náš hrubý domácí produkt se od 90. let zvýšil o 45 procent, ekonomika roste, ale emise CO₂ se přitom za stejné období snížily asi o 10 procent,“ říká v rozhovoru pro ASB Stellan Fryxell.

Švédsko je důkazem, že je možné zajistit si téměř stoprocentní energetickou nezávislost, a přitom dlouhodobě udržet růst ekonomiky (46 % energie čerpá z vodních zdrojů; 45 % pochází z jaderných elektráren). Jen malé procento energie dováží z Polska. Jeden z významných zdrojů energie je tříděný odpad, který využívají ve Švédsku od roku 1970, přičemž pravidlem je, že z odpadu vyrábějí teplo i elektřinu. Ve Stockholmu jsou čtyři kogenerační elektrárny, z nichž tři spalují odpad (čtvrtá uhlí). Co je k tomu potřeba? Zodpovědný přístup politiků a direktivní přístup státní správy, což by se asi mnohým zdejším obyvatelům, alergickým na jakákoli omezování ze strany státu, nelíbilo. Ve Švédsku je jiná situace – je to otázka dlouhodobé dohody veřejnosti s politickou reprezentací.

Jasným příkladem je dopravní politika. Metro ve dvoumilionovém Stockholmu má sto stanic; linkové autobusy jezdí na metan vyrobený z odpadních vod. Z automobilu se platí zvláštní daň – hlasovalo se o ní v místním referendu a většina občanů vyslovila souhlas. Vývoji k ekologické strategii města, ale i celé země, předcházela ropná krize v roce 1970. Švédové si uvědomili svou závislost na ropě a energetickou závislost na okolních zemích a začali soustředěně pracovat na tom, aby ji eliminovali.

Emancipovaný dohled
Důkazem je i čerstvý projekt Hammarby Sjöstad (Sjöstad = jezerní město). Jde o rozsáhlý rozvojový projekt, který zahrnuje bývalý brownfield na okraji Stockholmu o rozloze přes 200 hektarů, kde bylo postaveno už přes 7 000 bytů a komerční budovy. Celý projekt je už hotov ze dvou třetin a podílí se na něm 25 developerských společností. Některé z dílčích developerských projektů jsou realizovány formou partnerství veřejného a soukromého sektoru, jiné jsou financovány ze soukromých zdrojů. Společný oběma formám je přísný dohled města nad vším, co se v této čtvrti může postavit a za jakých podmínek. Město vyžaduje při stavbě budov především kvalitní izolace domů (nejde však o nízkoenergetický standard), nadiktována byla také orientace domů v rámci území.

„U nás hodně záleží na dostatku světla na jaře a na podzim, slunce je totiž velmi nízko nad obzorem. Je nezbytné dodržovat takový odstup budov, aby světlo dosáhlo i do nejnižších podlaží, aby světlo proudilo do dvorů alespoň pět hodin denně. Proto jsme si nechali vypracovat specializované studie,“ vysvětluje Stellan Fryxell.

Odbor architekta města Stockholm zakotvil minimální rozestupy a orientaci domovních bloků do územního plánu. Pro mnohé architekty noční můra. Pro jiné je čtvrť Hammarby Sjöstad příkladem odpovědného přístupu. Navštěvují ji delegace ze zahraničí a představitelé odboru městského plánování jezdí představovat stockholmský projekt po celém světě. „Pokud je developer ambiciózní a bere výstavbu seriózně, je víc vítán při příští příležitosti. Pokud se snaží z projektu pouze těžit, ale kvalita výsledku neodpovídá parametrům, jaké město požadovalo, dál s ním nespolupracujeme,“ říká Stellan Fryxell.

Využití odpadů
Nová čtvrť Hammarby Sjöstad má infrastrukturu naplánovanou tak, aby obytné zóny byly co nejméně exponovány dopravou. Bytové domy jsou ve vnitrobloku vybaveny dětskými hřišti situovanými tak, aby na ně bylo vidět z většiny bytů. Ve všech ulicích jsou pruhy vyhrazené cyklistům. Pracuje se zde s vodním živlem, který je v tomto městě přirozeně přítomen – kanál je využíván jako relaxační zóna se zelení a restauracemi.

Voda je – nejen zde, ale i v celém Stockholmu – využívána také jako zdroj pro síť centrálního chlazení, která je jednou z nejrozsáhlejších centrálních sítí na světě. Systém funguje na komerční bázi, jakákoli firma se může za poplatek připojit. Rezidence sice klimatizaci vzhledem k chladnějšímu klimatu příliš nepotřebují, ale je nutná pro chlazení počítačů v kancelářích. Dokonce i odpadní voda je zde zdrojem energie – teplo je odebíráno tepelnými čerpadly a vraceno do domů, dalším způsobem využití je anaerobní rozklad vody v čistírně odpadních vod, díky němuž vzniká metan využívaný pro pohon autobusů.

Pozoruhodnou součástí infrastruktury Hammarby Sjöstad je unikátní vakuový sběr tříděného odpadu. S technologií fungující na principu potrubní pošty přišli Švédové jako první na světě. Dnes už funguje například v Oslu, v centru Barcelony, v Soulu. U každého domu, ve vícepodlažních domech přímo v domě, ústí tři vstupy do potrubí vedoucího podzemím do spalovny nebo sběrného místa. Počítačově řízený systém pozná, který zásobník se naplnil, poté otevře výpusť a spustí ventilátory, které vzduchem pošlou odpad na určené místo. Ostatní zásobníky s odlišným druhem odpadu zůstanou po tuto dobu neprodyšně uzavřené, aby nedošlo k nežádoucímu smísení. Do těchto popelnic netradičního tvaru se shromažďují tři druhy odpadu z domácností: organický odpad, papír, plasty. Část odpadu se recykluje, část využívá v kogenerační spalovně.

„Systém vybudovalo město a provozuje jej komerční společnost. Funguje i v centrálním Stockholmu, jen v Hammarby je novější a technicky dokonalejší,“ říká Stellan Fryxell a dodává: „Nesnáší jen autobaterie a vánoční stromky.“

Plánovaná vybavenost
Nutno podotknout, že čtvrť Hammarby Sjöstad je obyvateli ceněna také pro dostatek zeleně v obytných zónách. Jsou zde i restaurace a veškerá občanská vybavenost, železniční infrastruktura, napojení na dálnici, ale také sportovní hala, škola a mateřská školka. Pozemky byly dříve vyhrazeny přístavům a průmyslu, proto developerským aktivitám v Hammarby předcházela rozsáhlá sanace ekologických škod. Náklady na realizaci byly kvůli moderní infrastruktuře a vyšším nárokům na kvalitu izolací v průměru o 4 % vyšší, ceny se pohybují o 15 až 20 % výš než u standardních projektů. Emise CO₂ u Hammarby budou o polovinu nižší než u čtvrtí vystavěných začátkem 90. let minulého století. Celá čtvrť by měla být dokončena v roce 2015.

Plán čtvrti Hammarby Sjöstad
Zdroj: Odbor územního plánování města Stockholm

Iva Nachtmannová
Foto: archiv Stellana Fryxella, pokud není uvedeno jinak

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.