Holešovice Bubny-Zátory: Nová čtvrť na brownfieldu

Na pomezí tří pražských čtvrtí, v širším centru Prahy, se nachází brownfield o rozloze 110 ha, tedy velikosti srovnatelné se Starým Městem. Na základě výzvy Institutu plánování a rozvoje nyní vznikla územní studie zkoumající možnosti navrácení této ztracené oblasti do života města.

Po většinu historie se dějiny Prahy psaly na 120 ha Starého Města, když se však město rozrůstalo, bylo území obdobné velikosti vynecháno mezi Holešovicemi ve vltavské „zatáčce“ a Letnou. Průmyslové využití, které tuto situaci zapříčinilo, je již věcí minulosti.

Železniční a silniční doprava, které jsou dnes zátěží, se mají změnit ve výhodu. Kde jinde budovat novou čtvrť než na dostatečně kapacitní dopravní křižovatce, navíc v širším centru města a v blízkosti prudce se rozvíjejících trendy pražských čtvrtí?

Dlouhá cesta

O potřebě zapojit nevyužívané plochy do městských struktur se hovoří již od 90. let, urbanistické návrhy, které na podkladě tohoto zájmu vznikaly, však měly střídavou kvalitu. Některé byly zaměřeny přísně dopravně-inženýrsky a nenabízely prostor pro vytvoření skutečně plnohodnotné městské čtvrti.

Jiné studie sice chápaly prostor jako přirozené rozšíření obytných čtvrtí, ale v nedostatečné míře respektovaly charakter okolní zástavby a vstupovaly do území s nepříliš vhodnými formami.

Zhotovitel územní studie, spolupracující studia THOMAS MÜLLER IVAN REIMANN ARCHITEKTEN a Pelčák a partner, se zaměřil na „sešití“ stávajících městských struktur Letné a Holešovic.

„Záplata“ v podobě nové městské čtvrti tak v moderním pojetí opakuje rastr domovních bloků uzpůsobený přírodním podmínkám a průběžným dopravním cestám.

Úcta k historii

Podobně jako blízké Holešovice, ani nová čtvrť po svém vzniku nezapře industriální původ. V blízkosti železnice mají zůstat zachovány památkově chráněné objekty, mnohem přístupnějším místem se pak stane okolí Památníku ticha, připomínky tragických okamžiků 2. světové války.

„V území nemizí ani historická paměť, z nádraží Bubny byly během druhé světové války vypravovány transporty s desetitisíci židovskými obyvateli z Prahy do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. Po druhé světové válce odtud při odsunu odjížděli pražští Němci.

V původní nádražní budově tohoto stigmatizovaného místa vzniká nyní za přispění hlavního města Prahy Památník ticha s moderně pojatou expozicí připomínající složité dějiny dvacátého století, ale také s prostorem pro diskusi a kritickou reflexi nedávné minulosti,“ zmiňuje Lenka Burgerová, místostarostka Prahy 7.

Jiný přístup k dopravě

Přestože oblast kolem Vltavské pravděpodobně vždy zůstane frekventovaným silničním tahem, navrhují autoři studie několik změn v hierarchii módů dopravy, které mají do těchto míst vrátit městské prostředí.

Navrhují proto srovnání ulic v okolí bývalých Elektrických podniků do jedné úrovně tak, aby zde vzniklo sice frekventované, ale lidskému měřítku bližší prostředí.

Automobilová doprava má být svedena po nábřeží a následně do Argentinské ulice, jejíž podoba má ale také projít velkými změnami. Nově se z ní má stát městská třída s alejemi stromů, kde je nutnost průjezdu automobilů vhodně vyvážena respektem k chodcům a cyklistům.

Velkých změn se dočká i bezútěšné okolí dopravního uzlu holešovického nádraží. Stávající budova se organicky zapojí do nové zástavby. Tam, kde bude i přes veškerou snahu trvat hlukové zatížení, mají stát administrativní budovy, v území má ale vzniknout bydlení pro až 25 000 nových obyvatel.

Srdcem nové čtvrti se má stát šestihektarový centrální park. Koncepce počítá s ohledem na klimatickou změnu s celou řadou adaptačních opatření – kdekoliv to pedologické podmínky dovolovaly, počítá s lokálním zasakováním srážkových vod.

„Bubny jsou nejdůležitější brownfield v metropoli a lidé z Prahy 7, kteří mají na starosti rozvoj, strávili prací na tomto tématu mnoho hodin,“ říká Jan Čižinský, starosta Prahy 7.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 4/2019.