Kulturní kobky: Nové řešení pražské Náplavky
„Jdeme na Náplavku…“, říkávají Pražané s oblibou. A s ještě větší oblibou pak také tak činí. To proto, že mají rádi vodu, pruhovaná trička a tóny electro swingu. Před pár lety místo silně alternativní, dnes už poněkud zprofanované, avšak stále příjemné a stále se rozvíjející. Za postupně probíhající revitalizací náplavky Rašínova nábřeží stojí od jejího počátku architekt Petr Janda a jeho ateliér Brainwork.
V dohledné době čeká Náplavku další, zásadní fáze plánovaného vývoje. Jedná se především o rekonstrukci šesti historických kobek, do kterých budou vloženy nové funkce. Tyto klenuté prostory vznikly jako utilitární prostory sloužící k transportu a uskladnění materiálu dováženého loděmi, postupem času redefinovaly svou funkci v aktuálním kontextu náplavky coby významného veřejného prostoru nábřežní promenády.
Projekt Petra Jandy strukturuje využití kobek tak, aby jejich provozní náplň pokrývala prostor Náplavky v ideální skladbě reagující na její proporční a obsahové parametry.
Architekt do prostoru kobek navrhl tři druhy nových funkcí: galerii, kavárnu a veřejné toalety. Rozvrstvení těchto obsahových typů rytmizuje prostor náplavky a vyvažuje ji jako celek v symbióze s jejími dalšími prvky; restauracemi, přístavišti a tradičními kotvišti lodí.
Kompoziční rozdělení jednotlivých kobek lze definovat pomocí řešení vstupních portálů jako „plnou“ a „prázdnou“ verzi. Plná verze se týká kobek s toaletami a neprůhledným portálovým prvkem, prázdnou verzi pak najdeme u kobek s plnohodnotným využitím programového zázemí Náplavky prosklenými vstupy. Ve strategii pohybu po náplavce pak návrh pracuje s rytmizací jejího využití.
Velkoformátové kruhové výkladce se otvírají v celé své ploše.
Při příchodu od Mánesa je úvodní kobka věnována provozu kavárny a vytváří soubor se dvěma následujícími kobkami, které jsou věnovány galerijnímu provozu. Kobka za restaurací Vltava je věnována kapacitním veřejným toaletám. Celý systém pak počítá s umístěním toalet v rámci plovoucích zařízení přistavených k náplavce, stejně tak i s toaletami v nově navrženém terminálu lodní dopravy.
Kruhy ve zdi
Kobky obsahující kulturně společenské provozy jsou vizuálně maximálně propojené s prostorem náplavky. Velkoplošné prosklení prosvětluje klenutý interiér, architektonické řešení zároveň reaguje na kontext místa a pracuje s minimálními výtvarnými prostředky ve prospěch očištění stávajících tvarů i souvislostí. Samotné provedení je postaveno na lapidárním zásahu, který více odebírá, než přidává a navrací do prostoru jeho již dříve existující kvalitu v novodobém kontextu.
Kavárna |
Řešení je postavené na vybourání stávajících tahokovových předstěn a kamenných „zátek“ a jejich nahrazení velkoformátovými zasklenými kruhovými výkladci otvíravými v celé své ploše. Galerie a kavárny se stanou základním kamenem určujícím kvalitu využití Náplavky a posílí spektrum místních aktivit o silnou kulturní vrstvu. Oblé otvory budou na spodní straně doplněny do tvaru kruhu.
Galerie |
I přesto, že by tento koncept možná mohl na první pohled evokovat okna lodi či jakousi parafrázi secesního motivu, autor projektu tyto poněkud prvoplánové asociace rázně odmítá: „Kruhové dotvarování umožní změnu z tradičního historického tvarosloví k abstraktnímu a samozřejmému tvaru kruhu, který se stane hlavním motivem celého řešení. Zrcadlení v konkrétních inspiračních zdrojích nejsou vždy nezbytné. Motiv kruhu zde vyplynul ve své elementárnosti samovolně a zcela přirozeně.“
Výkladce budou otevíravé v celé své ploše diagonálním pootočením a možností použití excentrických pivotových čepů mimo hlavní osy kruhu. Variace otvírání může být u jednotlivých kójí řešena různě (diagonální, excentrická, svislá či vodorovná osa). Každá kobka tak může v souvislosti se svou náplní používat mírně odlišný způsob komunikace s okolím.
Nové toalety |
Zasklení otvíravého prvku bude tvořeno akrylátovým sklem o tloušťce 63,5 mm. To zajistí optimální tepelně-izolační vlastnosti prostoru, kobky tak mohou fungovat celoročně. Vnitřní plášť kobky nelze efektivně uzavřít a tepelně zaizolovat, je proto nutné zajistit průběžné větrání kobky tak, aby v interiéru nevznikaly kondenzace způsobené vlhkostí zdiva. Vytápění je navrženo jako kombinované v systému podlahového rozvodu a podstropních infrazářičů.
Toalety nových dimenzí
Kromě galerie a kavárny se architekti ze studia Barinwork zaměřili ve svém projektu také na nové pojetí veřejných toalet. Přístup návrhu ke všem budovaným toaletám je stejný pro velkou zaklenutou kobku i pro tři malé kobky a vychází z cíle vytvoření snadno a intuitivně přístupného, krytého
exteriéru.
Plovoucí WC |
„Na základě konzultací v průběhu kompletace návrhu se přikláníme ke zcela nezpoplatněnému modelu přístupu na toalety, přičemž jako krajní verzi připouštíme použití lokálních zámků na mince na dveřích každé z kabin,“ říká Janda. „Snažili jsme se vyvarovat stísněným předsíňkám s umyvadly, zvolili jsme proto maximálně komfortní kabiny plně uživatelsky vybavené přímo v rámci svého vlastního interiéru.
Návštěvník vstupuje do prostoru toalet jako do snadno přístupného zálivu. |
Volně přístupný předprostor kabin se tak obejde bez jakéhokoli vybavení a zachová si volný, čistý tvar. Návštěvník vstupuje do prostoru toalet jako do snadno přístupného zálivu exteriéru odděleného vždy jednoznačně od intimního prostoru jednotlivých kabin. Každá kabina obsahuje umyvadlo a plné hygienické vybavení, lze tedy podle potřeby měnit počet WC pro ženy a muže, případně je nechat neadresné pro obě pohlaví.“
Kromě galerie, kaváren a toalet v kobkách jsou součástí rozsáhlého projektu „probuzení“ náplavky také plovoucí toalety, přípojová místa, protipovodňová opatření, nový design osvětlení, odpadkových košů a lavic a také moderní plovoucí terminál lodní dopravy.
Schéma nových toalet v kobce |
Nové řešení pražské náplavky
Místo: Praha, Rašínovo nábřeží
Architekt: Petr Janda
Spolupráce: Anna Podroužková, Martina Donátová
Investor: Hl. město Praha
Projekt: 2009–2015
Realizace: 2018
TEXT: TEREZA JANIŠOVÁ
OBRAZOVÝ MATERIÁL: PETR JANDA
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 3/2017.