Města se přehřívají. Řešením je efektivnější využití dešťovky
Průměrná teplota v Česku se za posledních 60 let zvýšila již o dva stupně. Narůstá počet tropických dní. Nové klimatické podmínky ovlivňují i plánování měst. Budovy a veřejný prostor je nutné navrhovat tak, aby byly připraveny na vlny sucha a veder.
Jak adaptovat města a stavby na klimatické změny? Právě to bylo tématem další ze série přednášek Rethink Architecture, kterou pořádá Česká rada pro šetrné budovy spolu s Centrem architektury a městského plánování (CAMP) a organizací Rethink Architecture.
Klimatologové upozorňují, že v Česku, podobně jako v dalších zemích, roste počet tropických dnů a nocí, kdy teploty přes den překračují třicítku a v noci nespadnou pod 20°C. Série horkých dnů ukončují přívalové deště. Celkové množství srážek bude sice i nadále srovnatelné se současným stavem, zásadně se ale změní jejich distribuce. Přicházet budou přívalové deště, které rychle odtékají a mohou způsobit bleskové povodně.
Trend oteplování lze doložit například na měření v meteorologické stanici Brno – Tuřany. Před šedesáti lety tam bylo zaznamenáno v průměru pět až deset tropických dnů za rok. V letech 2010 až 2020 meteorologové evidují i 37 tropických dnů v roce.
Na některých stanicích bylo horkých dnů napočítáno i více než čtyřicet. „To se samozřejmě odráží ve zdravotních rizicích nejen pro ohrožené skupiny obyvatelstva, jako jsou dlouhodobě nemocní, starší lidé či děti, ale má to negativní vliv i na zdravotní stav populace obecně,“ upřesnil Martin Ander z Nadace Partnerství.
Tepelné ostrovy jsou bolestivým místem
Města se musí adaptovat na klimatické změny. Přes polovinu obyvatel ČR žije ve městech s více než 15 tisíci obyvateli. Městská zástavba vykazuje znatelně vyšší teploty než její okolí. Hovoříme o takzvaném městském tepelném ostrově. „Řešením proti přehřívání měst je především práce s vodou. Dnes zhruba padesát procent dešťové vody z města odteče bez jakéhokoliv užitku,“ uvedl Martin Ander.
Hlavním úkolem, jak připravit města na změny klimatu, je proto lépe nastavit hospodaření se srážkovou vodou. To samo o sobě ale nestačí. Podstatnou roli hraje také funkční vegetace ve městech, která poskytuje stín, chladí a zlepšuje mikroklima, a výstavba budov, které dobře hospodaří s energií a s vodou. Pokud mají domy špatné energetické vlastnosti, je velmi obtížné v nich v horkých dnech udržet příjemné prostředí.
Inspiraci je možné hledat po celé zemi
Nadace Partnerství hledá v rámci Adapterra Awards příklady inspirativních projektů, které pomáhají přizpůsobit města, domy a krajinu klimatické změně. Jde například o obnovu tůní a mokřadů, obnovu polních cest a alejí, ale i o projekty, které mají efektivně nastaveno hospodaření se srážkovou vodou, o nové parky ve městech či o projekty recyklace šedé vody v obytných komplexech. V databázi je dnes přes 110 projektů z celé ČR. Pilotní projekty ale odolné město nevytvoří.
„Potřebujeme plošnou aplikaci ve všech projektech a investicích, při všech rekonstrukcích a opravách, při běžné péči o majetek,“ zdůraznil Martin Ander. Česká rada pro šetrné budovy prostřednictvím aliance Šance pro budovy v této oblasti prosadila a prosazuje motivační nastavení příslušných koeficientů v procesu povolování staveb, podporujících využívání srážkových vod v místě dopadu včetně využívání zelených střech.
Město musí být vzorem a ukázat, že na svých budovách a majetku opatření potřebná k adaptaci na změnu klimatu dělá. Například Plzeňský dopravní podnik provádí rekonstrukci tramvajové vozovny Slovany. Na zadání města tam vytváří jednu z největších zelených střech v Česku, která bude mít přes 11 tisíc metrů čtverečních. Město v tomto případě dokázalo prosadit svůj vliv v městské firmě. Nejde ale jen o veřejný majetek.
Motivovat je potřeba i soukromníky
Zásady adaptace měst na klimatické změny musí aplikovat i soukromé subjekty. Toho lze docílit různými motivacemi. Jednou z nich je ekonomická motivace. V tomto ohledu má Česko značné rezervy. Zatím se totiž investorům příliš nevyplatí, aby například pracovali s dešťovou vodou. Motivací mohou být i dobře nastavené dotační programy a různá ocenění a zviditelnění. Teprve jako poslední by měla nastoupit regulace či závazná pravidla.
V Česku najdeme ze soukromé sféry již řadu příkladů, jak adaptovat stavby či města na klimatické změny. Ve Slavkově u Brna postavila společnost LIKO-S areál živých staveb. V areálu stojí administrativní budova a výrobní hala. Oba tyto objekty mají zelené střechy i zelené fasády.
„Máme spočítáno, že 10 m2 zelené fasády dokáže za rok vytvořit 7000 litrů kyslíku, odpaří 4000 litrů vody, chladí okolí, tlumí hluk, vytváří látky povzbuzující antidepresivní účinky,“ nastínil přínosy Libor Musil, zakladatel společnosti LIKO-S.
Dodává, že obdobně jako zelené fasády fungují i zelené střechy. Společnost 4ct se podílí na přípravě rozvoje čtvrti Trnitá v Brně. „Využijí sto procent dešťové vody, a to na závlahu vnitrobloků a střešních zahrad,“ popsal Jaroslav Dědič ze společnosti 4ct.
Na oteplování se připravují i ve Vídni
Inspiraci lze hledat i v zahraničí. Například Vídeň vypracovala strategický plán Urban Heat Island. Ten ukazuje, jak lze tepelné ostrovy ve městě ochladit, a zároveň obsahuje postupy, jak budovy přizpůsobit klimatickým změnám.
„Zásadním bodem je instalace zeleně na budovách. Porostlé plochy se totiž znatelně méně oteplují. Zlepšují ale i mikroklima, a to díky vypařování vody do okolí,“ řekl Fredy Wolf, který na vídeňském magistrátu vede oddělení veřejné výstavby.
Důležitá jsou i stínící opatření ve veřejném prostoru. Vídeň si stanovila cíl zastínit ze čtyřiceti procent veřejné prostory stromy. Plán myslí i na cirkulární výstavbu. Do roku 2050 by mělo být ve Vídni osmdesát procent materiálu z bourání znovu využito.
