Nová vize pro Tepnu Náchod. Architekti se zaměřili na pohodlí a inkluzi

Celkem dvacet šest týmů se zúčastnilo mezinárodní architektonické soutěže, jejímž cílem bylo vytvořit návrh živé a občany ceněné části města navazující na historické centrum Náchoda.

Nová Tepna by se v případě realizace vítězného návrhu mohla stát dobrým příkladem kvalitního urbanismu a dokladem schopnosti veřejného sektoru řešit komplikovaná postindustriální území v centrech našich měst.

Předmětem mezinárodní otevřené dvoufázové soutěže o návrh bylo zpracování urbanistické studie na nestabilizované území bývalého náchodského textilního podniku Tepna. Do soutěže své návrhy zaslalo dvacet šest týmů, z nichž porota vybrala pět, které dostaly šanci své návrhy dopracovat a získat některou z cen. Porota hodnotila návrhy anonymně.

Vítězným se stal návrh polského týmu ve složení Piotr Person, Olga Czeranowska-Panufnik, Wladyslawa Kijewska a Aleksander Sojka z Varšavy. Dle slov autorů se návrh zaměřuje zejména na přizpůsobivost klimatu a sociální soudružnost: „Hlavní myšlenkou tohoto návrhu je vytvořit pohodlné, inkluzivní a obnovující se prostředí, které by se vepsalo do stávajícího městského a kulturního kontextu.“

Pomyslné stříbro získal český tým pod hlavičkou kanceláře gogolák+grasse a třetí místo obsadil ateliér z Moskvy – Leto architects. Pětici finalistů doplňovaly další dva týmy, které sice nezískaly cenu, ale dosáhly na skicovné. Jedním je brněnské studio consequence forma a druhým pražská kancelář Divergent.

Jednoduchý a přehledný, ocenila porota

Porota pod vedením architekta Jaroslava Wertiga vyzdvihla některé kvality vítězného návrhu: „Po všech stránkách si zaslouží první místo, protože jeho autoři nejlépe pochopili vztahy v území a vyřešili jejich doplnění novou vrstvou. Založení dvou os, které vycházejí od navrženého náměstí u Tepny logicky a přehledně člení území na urbanistické bloky. Plán je jednoduchý a přehledný, respektuje ve velké míře stávající stavby a majetkové poměry v místě. Jednotlivé stavební bloky lze postupně zaplňovat v čase a není nutné je jako celek stavět najednou.“

Kromě Jaroslava Wertiga byli nezávislými členkami poroty architektky Tina Saaby z Dánska, známá celosvětově jako hlavní architektka Kodaně, a Marta Mnich z polské kanceláře VROA. Architektonickou a urbanistickou odbornost dále zastupovali Pavel Hnilička z Prahy a v roli náhradníka náchodský architekt Viktor Vlach. Město Náchod reprezentovali starosta Jan Birke, místostarosta Jan Čtvrtečka a zastupitel Michal Kudrnáč.

Urbanistické řešení vítězného návrhu

V oblasti rezidenční výstavby vyvstává mnoho výzev, dvě se ale jeví jako obzvláště naléhavé: jednou je přizpůsobivost klimatu a druhou sociální soudružnost. Hlavní myšlenkou tohoto návrhu je proto vytvořit pohodlné, inkluzivní a obnovující se prostředí, které by se vepsalo do stávajícího městského a kulturního kontextu a které by šlo ruku v ruce s myšlenkou „hedonistické udržitelnosti“, vytvářející atraktivní a příjemný život a životní prostředí. Tato myšlenka se zrcadlí na všech úrovních a ve všech měřítcích.

V rámci urbanistického uspořádání byla vytvořena síť veřejných prostor, která zvyšuje propojení mezi atraktivními veřejnými funkcemi a zdůrazňuje hlavní fyzické dominanty. Tyto osy by byly především pro chodce.

V rámci funkčního uspořádání byly použity atraktory a magnety k vytvoření různých atmosfér veřejných prostor, tak aby odpovídaly potřebám všech skupin uživatelů. Struktura bydlení je navržena tak, aby zajistila sociální mix a zahrnovala různé skupiny lidí.

Cirkularita a udržitelnost použitých řešení pro nás mají velký význam. Nové stavby jsou protkány zelenou a modrou infrastrukturou, která je přítomna v každém měřítku. Od městských mokřadů, přírodních koupališť a fontán ve veřejné sféře, přes zelené střechy a skleníky, po plantáže městských řas.

Voda a zeleň jsou všudypřítomné, což zajišťuje, že kvalita a biodiverzita životního prostředí se zvyšuje a vytváří se vhodné mikroklima. Měly by být použity sekundární recyklované a recyklovatelné materiály. Funkčně by měla být zavedena řešení cirkulární ekonomiky, jako je sdílení vybavení, sdílení potravin, opravárenské kavárny.