Ohňostroje: Líbivá světýlka se smrtícími dopady pro města

Minimálně jednou ročně, když hodiny odbijí půlnoc 31. prosince, se obloha rozzáří nejen velkými, městy pořádanými ohňostroji, ale i desítkami menších soukromých, kterými rodiny a individuální skupiny lidí vítají nový rok. V Sydney bylo takto odpáleno na devět tun výbušnin ve dvou představeních.

V Londýně pak počet ohňostrojů každoročně dosáhne až na cifru 12 000. New York dokonce zrušil dočasné omezení ohňostrojů právě včas, aby lidé mohli řádně, vesele, hlasitě a jiskrně oslavit Nový (i nový) rok a proslulé Vegas nezůstalo pozadu s řetězovými ohňostroji vypouštěnými ze střech deseti významných hotelů a kasin. Tím ale celkový výčet nekončí.

Každý rok Američané vypustí téměř 136 000 tun ohňostrojů, což je téměř jeden kilogram na osobu. Evropa každoročně dováží přibližně 30 000 tun, což je výrazný pokles oproti 110 000 tunám před pandemií. Celosvětový trh s ohňostroji ovšem stále roste – v roce 2024 měl hodnotu 2,69 miliardy dolarů a do roku 2032 se očekává nárůst na 3,65 miliardy dolarů. To však v konečném důsledku znamená velké množství explozí, hluku, světelných efektů, kouře a znečištění. Měli bychom mít obavy? Mohou být ohňostroje škodlivé pro životní prostředí?

Jsou ohňostroje škodlivé?

Z hlediska běžného uživatele, tedy rodiny, skupiny či člověka jako jedince, je většinou největším strašákem nevhodné či nesprávné použití pyrotechniky, které ve většině případů způsobí poměrně rozsáhlá a devastující zranění končetin, především pak rukou.

A je to strašák zcela oprávněný, protože těchto úrazů každoročně přibývá a mezi zraněné se často řadí i velmi mladí lidé, kteří by k pyrotechnice ani neměli mít přístup. Pokud ale odhlédneme od jedince a podíváme se na situaci kolem odpalování ohňostrojů o něco globálněji, budeme se bavit o kouři a znečišťujících látkách, které se uvolňují při odpálení.

Pro potřebná data nemusíme ani chodit daleko, v roce 2019 byla publikována studie (viz literatura níže), která se opírá i o data naměřená v České republice, konkrétněji v Brně. Prováděná měření mezi půlnocí a šestou hodinou ranní zaznamenala vysoké, i když krátkodobé, koncentrace kovů a slitin používaných v pyrotechnice.

S tím korespondují zkoumání University of East Anglia, která při měření nad Honolulu zjistila prudký nárůstu jemných částic PM2,5, majoritně z nelegálně zakoupených rachejtlí. V Německu zašli ještě dál a prováděli měření po dlouhých 11 let, opět se závěrem drastického nárůstu částic PM2,5 na Nový rok, z nichž 80 % je respirabilních a tedy zdraví škodlivých z krátkodobého i dlouhodobého hlediska.

Zhoršení kvality ovzduší během větších událostí je tedy jednoznačně problémem, o kterém se dostatečně nemluví, přestože byl nejen vědecky prokázán, ale díky kouři je i do jisté míry viditelný. Dlouhodobé zdravotní dopady na běžnou populaci zatím nejsou přesně definovány, pyrotechnici však mohou být vystaveni vyššímu, nezanedbatelnému riziku.

Dopady na životní prostředí

Kromě vlivu na ovzduší mají ohňostroje negativní vliv i na přírodu, včetně vodních ekosystémů a půdy. Například těžké kovy mohou kontaminovat půdu a vodu, což může ovlivnit rostliny a živočichy. Ohňostroje také často přispívají ke vzniku lesních požárů, například analýza požárů na federální půdě v USA mezi lety 1980–2017 zjistila, že 11 294 požárů bylo způsobeno ohňostroji. Další vážný problém představují chemické zbytky.

Studie provedená u Mount Rushmore mezi lety 2011–2015 zjistila, že v okolí míst, kde se odpalovaly ohňostroje, se zvýšily hladiny perchlorátu, látky používané jako pohonná složka pyrotechniky. Podobné výsledky byly zjištěny v jezeře v Oklahomě, kde se hladiny perchlorátu po oslavách 4. července zvýšily až 1028krát.

Dalším problémem je znečištění mikroplasty. Studie v Londýně zjistila, že po novoročních oslavách v roce 2020 se koncentrace mikroplastů v řece Temži zvýšila o více než 1000 %. Mikroplasty z ohňostrojů se mohou dostávat do potravního řetězce a ovlivnit vodní ekosystémy – ostatně jako mikroplasty z jakýchkoliv jiných zdrojů.

Ohňostroje a zvěř

Je obecně známo, že psi se ohňostrojů bojí (až na výjimky) a lepší je mít na Silvestra pod kontrolou i kočky, přestože ty ohňostroje obecně snáší o něco lépe. Dopad na divoce žijící zvířata je pak mnohem rozsáhlejší.

Přestože bohužel neexistují přesná data, která by určila počty zranění či úmrtí divokých zvířat, které přímo souvisely s ohňostroji, média každoročně informují o konkrétních smutných případech, která poskytují dostatečný vhled do celé problematiky – mezi „nejoblíbenější“ posilvestrovská témata patří zejména zraněné labutě, které v panice naráží do mostů či drátů a často je třeba jejich nákladné ošetření či amputace, aby bylo možné zvíře vůbec udržet naživu a zajistit mu nějakou, přestože oproti před-Silvestrovskému stavu zhoršenou, kvalitu života.

Pokud ale chceme mluvit v datech, pak můžeme zmínit studii z Nového Zélandu, která zajistila data od 1007 majitelů – potažmo o 3527 zvířatech –, z nichž projevovalo 46 % zvířat strach z ohňostrojů, u 6 % vedly ohňostroje ke zraněním. Navíc 83 % majitelů zvířat podpořilo zákaz prodeje ohňostrojů pro soukromé využití. Další studie mapovala chování arktických hus v Evropě a zjistila, že během novoroční noci náhle opustily svá hnízdiště a uletěly až 500 km.

Podobně v roce 2021 stovky špačků uhynuly v Římě po silvestrovských ohňostrojích a stejně tak je s ohňostroji spojována i událost z roku 2011, kdy během jediné noci uhynulo v Arkansasu 5 000 kosů černých po nárazu do stromů a budov. A to jsou jen dopady, které končí operativně či fatálně, to jsme ani nezaběhli k narušení biologických cyklů zvířat a reakce organismů na stres.

Jde to i lépe?

Na trhu jsou kromě klasické pyrotechniky i ekologičtější varianty, které využívají dusíkové palivo produkující méně kouře. Ještě o krůček lepší variantou – tedy bez kouře, částic a hluku jsou laserové a dronové show, které jsou opakovaně použitelné a jejich největším negativem jsou světelné efekty, které samy o sobě jsou znatelně méně děsivé než ohňostroj s výbuchy, kouřem, pachy…

Pro řadu lidí však tyto show nedokážou plně nahradit zážitek ohňostroje, proto je na každém z nás, abychom si položili otázku „Stojí to opravdu za to?“ Potřebujeme ke svému životu těch 10 minut výbuchů a kouře?

Zdroje: Mikroplasty v Temži, Mount Rushmore, 11-letý výzkum v Německu, měření v Brně, emise pyrotechniky, oslavy 4. července, poznatky Akademie věd ČR, poznatky ČHMÚ v roce 2024, BBC, studie Nového Zélandu, arktické husy, špačci v Římě, kosi v Arkansasu