Kdo vynalezl první město? Asi ďábel. Snažím se vzpomenout si, kdo je autorem tohoto citátu. Možná švédský lékař a spisovatel Axel Munthe. V proudu podobných úvah pak vesnice není vynález, ale sociální úkaz. Podléhá mnohem bouřlivějším a výraznějším změnám než město. A mnohem méně si těchto změn všímáme.
Včera skončila první fáze přípravy nového územního plánu hlavního města - Metropolitního plánu. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy odevzdal jeho návrh ke kontrole pořizovateli, odboru územního rozvoje pražského magistrátu, který by měl zahájit projednávání na jaře 2016.
Podzemní komplex v severní části Staroměstského náměstí v Mladé Boleslavi, dílo autorů Prof. Ing. arch Michala Hlaváčka, Ing. arch. Karla Musila, Ing. arch Zdeňka Holka a Ing. Ditty Johanovské získal jednu z 15 nominací na titul Stavba roku 2015.
Charakter zahrady se během posledních dekád změnil k nepoznání. Není to tak dávno, kdy zahrada sloužila především k pěstování plodin a jiným ryze praktickým účelům. V dnešní uspěchané době představuje ideální místo pro odpočinek. K tomu je však zapotřebí vhodného zázemí, ve kterém najdete příjemný stín během parného léta, jakožto i útočiště před rozmary počasí v průběhu jarních a podzimních měsíců.
Architekti do konce roku dopracují studii, na jejímž základě by se měl v budoucnu proměnit vzhled Malostranského náměstí v Praze. V rozhovoru s ČTK to řekl náměstek primátorky Matěj Stropnický. O vzhledu náměstí se už dlouho vedou debaty.
Zaniklé vesnice zarůstající přírodou, zájezdní hostince, ze kterých poslední host odjel snad před sto lety, kostely, léčebny, továrny, vily, v nichž kdysi zněl klavír a setkávala se zde vybraná společnost. To všechno jsou místa plná příběhů, která v sobě uchovávají naši kulturní paměť. Ale každou chvíli mohou zmizet. Zachovat je aspoň prostřednictvím svých fotoaparátů chtějí tzv. urban exploreři. A explorerky. Dvě z nich, Barbora Faiglová a Katka Havlíková, nedávno o svých průzkumech vydaly knihu Opuštěná místa v Čechách.
Mrtvá zóna s prázdnými budovami a nefunkčním kolejištěm ustoupí v horizontu několika let moderní městské čtvrti. Výsledky vyzvané architektonické soutěže, kterou připravil investor Smíchov Station Development ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy, přinášejí lepší představu o podobě první etapy výstavby.
Ústav urbanismu Fakulty architektury ČVUT pořádá každý rok pracovní a programovou konferenci na aktuální témata v oblasti urbanismu, plánování, projektování a stavění sídel. Konference se vždy věnuje převážně otázkám současného plánování a jeho vazeb na reálné stavění a pozitivní rozvoj měst. Na základě pokládání otázek vznikla Inventura urbanismu jako platforma, jejímž smyslem je periodicky mapovat stav urbanismu v Česku a usnadnit tak reflexi oboru.
Pro kvalitu kulturního prostředí, a tedy i architektury, je zásadní zadavatel. Blížící se komunální volby stejně jako aktuálně připravovaný vládní dokument Politika architektury a stavební kultury byly dostatečně pádným důvodem, aby další debata z cyklu OTTA (Otevřený Think Tank Architektů), kterou pořádala Česká komora architektů (ČKA), byla věnována vztahu architektury a politiky.
Nedávno skončený 3. ročník festivalu reSITE – akce, která se snaží propojit myšlenky a zájmy všech, kterým leží na srdci osud našich měst -, přinesl spoustu nových myšlenek a postřehů. reSITE, jakožto diskusní platforma i letos nabídla příklady správné praxe ze zahraničí i jejich konfrontaci s domácími přístupy. O co jste přišli a proč se můžete těšit na rok 2015? Příští reSITE se uskuteční 18. a 19. června 2015.
„Ve městě se nemusejí dít nové věci. Nemůže být jen mrtvou pohlednicí. Města jako Praha mohou žít i novým rozměrem současného světa,“ řekl architekt Cecil Balmond během své přednášky na loňském festivalu reSITE. O čem bude ten letošní se dozvíte v krátkém spotu.
Hlavní město Praha se už nebude rozrůstat za své současné hranice. Stavět by se mělo uvnitř na takzvaných brownfieldech nebo v rozvojových územích. Do města se přitom na volné plochy vejde až dalších 432.000 lidí. Vyplývá to z prvních podkladů k novému územnímu (metropolitnímu) plánu Prahy, který vypracovává Institut plánování a rozvoje (IPR). Novinářům to dnes řekli primátor Tomáš Hudeček a architekt IPR Roman Koucký. Metropolitní plán má být schválen v roce 2017.
Náměstí Jiřího z Poděbrad je veřejným prostorem celoměstského významu s důležitou rolí v základní struktuře veřejných prostranství Prahy. Jeho význam je posílen přítomností jedné z nejvýznamnějších architektonických památek Prahy – Kostela Nejsvětějšího Srdce Páně architekta Josipa Plečnika. Dočká se proměny?
Festival reSITE odtajnil podstatnou část ze svého letošního programu. I letos zůstávají nosnými tématy Města jako místa pro život, v rámci letošní konference však noví hosté z různých oborů představí své další originální pohledy na tuto problematiku.
Říká se, že prostorová expanze měst do krajiny a s tím spojená proměna jejich center – suburbanizace – se na planetě děje všude, bez ohledu na formu státního zřízení, organizaci společnosti i míru demokracie. Většina interpretů se shodne na tom, že tento jev je spojen s převážně negativními ekologickými i sociálními důsledky. Co je však jeho základem? A lze jej zastavit?
