Hlavní město Praha se domluvilo s majiteli pozemků ČSAD Praha holding a Masaryk Station Development a společně za podpory Institutu plánování a rozvoje (IPR) vyhlásili mezinárodní urbanistickou soutěž s názvem Florenc 21. Koncem listopadu budeme znát novou možnou podobu této části Prahy, která je významným dopravním uzlem a největším brownfieldem v samotném centru metropole.
Stovky budov, přes dva tisíce stromů, vlakové a tramvajové tratě a řeka Svratka jako výrazný krajinný prvek oblasti. A to vše v měřítku 1:500. Právě připravovaný model nové čtvrti Trnitá obsáhne na dvanácti čtverečních metrech část území Brna dva kilometry dlouhou a jeden a půl kilometru širokou.
Nový územní plán Prahy – Metropolitní plán – zpracovávaný Institutem plánování a rozvoje hl. města Prahy se od roku 2018 neustále vyvíjí. V současnosti se zapracovávají připomínky městských částí a dopracovává se vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj. Zároveň jsou vedena klíčová jednání s ministerstvy a odbory magistrátu. Upravený návrh plánu bude zveřejněn na přelomu letošního roku.
Brno už dávno není zakřiknuté město ve stínu Prahy. Nejen, že se v posledních letech umisťuje na předních postech evropských i světových žebříčků kvality života, je také českou „silicon valley“ v oblasti vědy a výzkumu, a roste zde i nabídka pracovních příležitostí. Není tedy divu, že život v Brně láká stále více lidí. Obě metropole zároveň řeší i stejné problémy, a to je nedostatek bytů nebo jejich vysoké ceny.
Ministerstvo pro místní rozvoj chce do konce března předložit vládě novou koncepci bydlení, která by měla pomoci ze stávající bytové krize. Má podpořit družstevní a nájemní bydlení, dále má podpořit institucionální a právní rámec sociálního bydlení a zlepšení jeho financování.
Investiční skupina Penta zahájila stavbu dvou kancelářských budov u Masarykova nádraží v Praze, které navrhla zesnulá britská architektka Zaha Hadidová. Dokončení včetně úprav veřejného prostoru plánuje do poloviny roku 2023.
Známý bulvár v Paříži Champs-Élysées se má do roku 2030 proměnit v oázu zeleně, která dá mnohem více prostoru chodcům a naopak omezí provoz aut.
Soutěž Český soběstačný dům byla v roce 2020 zaměřena na návrh soběstačné městské čtvrti, která využívá řadu principů vedoucích k nižší závislosti na dodávkách elektřiny a vody a zároveň řeší problematiku vysychání a oteplování krajiny.
Seznamte se se stavebními projekty, které mohou výrazným způsobem proměnit tvář Prahy v následujících letech.
Budoucí městská čtvrť Bubny-Zátory v Praze má finální podobu. Územní studie, ke které se občané vyjadřovali loni v létě, byla aktualizována dle připomínek. Mezi nejzásadnější změny ve studii oproti předchozímu návrhu patří snížení výškové hladiny v některých částech čtvrti, větší důraz na zeleň a obecně větší respekt k památkám.
Architektonický ateliér A8000 připravuje pro město Brno koncept rozvoje industriální lokality Špitálka. Záměrem města Brna je nalézt pro západní část areálu Tepláren Brno životaschopné téma jejich nového využití s respektem k historické hodnotě místa. Návrh transformuje dnešní brownfield Špitálka v živou čtvrť, která nastartuje celkovou proměnu oblasti brněnského Cejlu.
Kancelář architekta města připravila výstavu představující dosavadní výsledky veřejného projednávání návrhu nového Územního plánu města Brna. Od 8. října do 27. listopadu se mohou lidé s těmito tématy seznámit na výstavě v brněnském Urban centru u Staré radnice.
V České republice je v současné době kolem 130 měst a obcí, které mají městského architekta. Nesrovnatelně více je ale obcí, které služeb městského architekta nevyužívají. Proč tomu tak je? Jak může městský architekt pomoci samosprávě? Jakou roli sehrává při plánování rozvoje města? Jaké jsou zkušenosti architektů a zástupců měst?
Geograf Ondřej Boháč vede od konce roku 2016 Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Zeptali jsme se ho na další směřování Prahy i na konkrétní projekty v přípravě.
Snad jen kromě velké deprese a let válečných nebylo období, kdy by nevzkvétal maloobchod. Ani teď, v době po karanténě, se při vší státní podpoře a péči o národní blahobyt nemusíme obávat o útraty obyvatel. Jenom se to bude dělat jinak.
