Quo vadis, Praha? Přinášíme přehled chystaných projektů v hlavním městě

Seznamte se se stavebními projekty, které mohou výrazným způsobem proměnit tvář Prahy v následujících letech.

Hlavní města jsou komplexním organismem. Sdružují nespočet funkcí a slouží velkému počtu obyvatel. Jejich řízení, a především rozvoj, je v rukou hned několika orgánů, které ne vždy adekvátně spolupracují a komunikují. Je také nutné brát v úvahu nejrůznější zájmové skupiny. Praha se tyto bariéry rozhodla překonat založením speciálního zřízení – Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha). Seznamte se se stavebními projekty, které, pokud budou realizovány, výrazným způsobem promění tvář Prahy v následujících letech.

Nové čtvrti

Praha má v rámci svých hranic značné územní rezervy, a to díky tzv. brownfieldům, což jsou místa bývalých továren nebo vlakových nádraží, která již pozbyla svého původního účelu a nyní zůstávají ležet více či méně ladem. Právě na těchto zanedbaných a často nepřístupných místech, z nichž jen těch několik největších má dohromady rozlohu přes 250 ha, budou v Praze v příštích letech vznikat nové čtvrti. (Pro představu Václavské náměstí, druhé největší v Praze, by se na takovou plochu vešlo víc než padesátkrát!) A proč právě zde? 

Zásadní výhodou velkých pražských brownfieldů (Metropolitní plán, nový územní plán Prahy, o nich mluví jako o transformačních územích) je to, že leží uvnitř města a nově vzniklé čtvrti se dají snadno a výrazně levněji propojit se zbytkem Prahy, neboť se napojí na stávající dopravní infrastrukturu.

Když se naopak staví na kraji města, je třeba dopravní infrastrukturu zpravidla celou nově vytvořit. Druhým argumentem, který upřednostňuje výstavbu v rámci hranic města, je pak fakt, že nedochází k záboru volné krajiny a zemědělské půdy, neboť zastavěná plocha se vlastně recykluje.

Výstavba na brownfieldech také může Praze zásadně pomoci s řešením bytové krize a současně ji posune směrem k větší ekonomické udržitelnosti, neboť se udává, že město ekonomicky nejlépe funguje až od hustoty zalidnění 100 lidí na 1 ha. (Praha má v současnosti na 1 ha 25 obyvatel.)

Nové čtvrti také Prahu přiblíží ideálu „města krátkých vzdáleností“, kde mají jeho obyvatelé při ruce vše, co dělá jejich život ve městě kvalitním (služby, práci, odpočinek, kulturu a komunitu).

„Myslím si, že největším problémem Prahy je teď skutečně krize dostupnosti bydlení, a proto vidím jako hlavní prioritu rozvoje města otevřít pro výstavbu ten největší brownfield, což jsou Bubny-Zátory.“

MUDr. Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy 

První „vlaštovkou“ je nová čtvrť Bubny-Zátory v Holešovicích. Dlouhodobě opuštěné drážní prostory okolo železničního nádraží Praha-Bubny jsou z pražských brownfieldů jedinečné díky svému umístění v těsném sousedství samotného středu města. (Blíž centru Prahy je z transformačních ploch už pouze Masarykovo nádraží.) Dnes je území kvůli rozsáhlému areálu nádraží neprostupné a brání přirozenému propojení dvou živých čtvrtí – Letné a Holešovic.

Aby Praha pomohla sjednotit záměry jednotlivých vlastníků s potřebami města, zadala v loňském roce zpracování podrobné územní studie, jejímiž autory jsou architektonická studia Pelčák a partner architekti a Thomas Müller Ivan Reimann Architekten. Studie se bude schvalovat v tomto roce a s vlastní výstavbou se pak počítá od roku 2024. 

Smíchov City a příslušející dopravní terminál Smíchov vzejde na zbytcích nevyužívaných drážních ploch, které se nacházejí v blízkosti celoměstského centra. Území navazuje na už úspěšnou přeměnu bývalých průmyslových a drážních ploch v dynamickou oblast Anděla na Smíchově.

Transformace smíchovského nádraží se připravovala dlouhodobě za spolupráce investora, vlastníka pozemků, městské části Prahy 5, místních obyvatel, Magistrátu hl. m. Prahy i státních institucí, neboť součástí konverze je také přeměna smíchovského nádraží v moderní dopravní terminál (podle studie A69 – architekti), který sjednotí současné dopravní uzly na Smíchově a nabídne rychlejší a snadnější přestup mezi různými druhy dopravy (vlak, autobus, MHD, metro, parkoviště P+R).

Rohanský ostrov se nachází na pravém břehu Vltavy v sousedství Karlína, Libně a přes řeku Holešovic. Na 88hektarovém území bývalého vltavského ostrova a přilehlého předpolí se plánuje (či již probíhá) realizace několika velkých veřejných i soukromých investic, které tuto lokalitu transformují do podoby nové pražské čtvrti.

Zásadní veřejnou investicí je projekt Rohanský park, který bude zabírat největší plochu dotčeného území a v případě povodní poslouží jako důležitá součást protipovodňové ochrany města. Největší soukromou investicí pak je multifunkční projekt Rohan City, který sousedí s několika dalšími menšími developerskými projekty. 

Území bývalého koncového nákladového nádraží spolu s areály Olšanských a Vinohradských hřbitovů tvoří málo prostupnou oblast mezi živými čtvrtěmi Vinohrad a Žižkova, a nejen proto ukrývá silný potenciál pro vznik nové městské struktury.

Dominantou území je hlavní budova nákladového nádraží, která byla v roce 2013 prohlášena kulturní památkou. Vlastník a investor uzavřeli s městem, městskou částí, ministerstvem kultury a Národním filmovým archivem začátkem roku 2020 memorandum, kterým se zavázali společně hledat vhodnou náplň pro využití budovy s cílem zachovat charakter této výjimečné stavby.

Objekt by se měl stát společensko-kulturním centrem budoucí čtvrti. Severně od hlavní budovy je připravován záměr Parková čtvrť (Central Group, a. s.), jehož urbanistický návrh pochází z dílny studia Jakub Cigler Architekti a jenž by měl odstartovat transformaci brownfieldu. Vznikne zde nová bloková čtvrť, park a mateřská škola. V dalších částech území jsou připravovány záměry od několika investorů. Jižně od hlavní budovy připravuje investor Žižkov Station Development, a. s., záměr Žižkov City.

Dále mezi ulicemi Malešickou a K Červenému dvoru navrhuje studio Benthem Crouwel Architects spolu s RA15 komplex Rezidence nádraží Žižkov (Penta Investments, s. r. o.). Předmětem návrhu je blok bytových domů umístěných po obvodu pozemku s rozsáhlým zeleným vnitroblokem.

V přilehlém území jsou pak připravovány další záměry – Centrum Nového Žižkova namísto stávající Ústřední telekomunikační budovy podle návrhu ateliéru AI-DESIGN (Central Group, a. s.) nebo transformace území mezi Malešickou ulicí a parkem Židovské pece, kde již vzniká obytná čtvrť Na Vackově dle urbanistického návrhu ateliéru MS architekti (Metrostav development, a. s.).

Další plánovanou transformační oblastí je nová čtvrť Bohdalec-Slatiny. Jde o oblast velmi roztříštěnou, a to ze všech hledisek – struktury, využití, provozů i vlastnických vztahů. Navíc je ze všech stran ohraničena železničními tratěmi a tělesem Městského okruhu, které bariérovým efektem brání přirozenému zapojení této části města do okolních struktur. Na druhou stranu je však pro město velmi cenná svou rozlohou i umístěním.

Nová propojení

Praha i celá metropolitní oblast středních Čech potřebují nejen moderní pohodlné cesty a veřejnou dopravu s dostatečnou kapacitou, ale i efektivní řízení dopravy. Někdy jsou řešení problémů jednoduchá – stačí třeba drobná administrativní změna v postupech či kompetencích, jindy je třeba postavit nové silnice, obchvaty, chodníky nebo lávky.

Dopravní politika hl. m. Prahy je dobře a přehledně zformulovaná v závazném strategickém dokumentu, který se jmenuje Plán udržitelné mobility a který prostřednictvím 242 konkrétních opatření celkem za zhruba 113 miliard korun upravuje mobilitu v Praze a jejím okolí až do roku 2030.

Plán udržitelné mobility dává prioritu projektům podporujícím síť městské hromadné dopravy uvnitř města a její logické napojení na vnější dopravní infrastrukturu, která je investicí státu. Zejména je důležité zaměřit se na rozvíjení železničního propojení jako nejefektivnější druh dopravy umocněné propojením s parkovišti P+R a linkami metra na vnějším prstenci města. Komfortnější autobusy s vyšší kapacitou včetně příměstských a více na sebe navázaných spojů – to jsou jen některá z mnoha dobrých řešení vedoucích k většímu využívání veřejné dopravy.

Opravy zastávek a chodníků spolu s odstraněním bariér zlepší přístup nejen handicapovaným, ani pěší a cyklisté nebudou na okraji zájmu a upozaděni vůči automobilům. Strategie se drží celosvětového trendu, kterým je snižování uhlíkové zátěže, a je úzce spjata se zajištěním dostupné veřejné dopravy i přepravy zboží, se zlepšováním životního prostředí a zvyšováním bezpečnosti v dopravě. 

 „Z velkých infrastrukturních staveb začínáme s metrem D. A současně se snažíme všemožně podporovat vylepšování veřejného prostoru, aby pro lidi nebylo nebezpečné po městě chodit či jezdit na kole, naopak aby si to užívali a bavilo je to.“

Ing. Adam Scheinherr, MSc., Ph.D., náměstek primátora pro oblast dopravy

Na konci května roku 2019 Rada hl. m. Prahy schválila výstavbu metra D a pověřila Dopravní podnik hl. m. Prahy jeho realizací. Ta započala na Pankráci koncem června stejného roku zahájením geologického průzkumu a hloubením prvních šachet a štol. Nová linka Metra D povede v severojižním směru částečně paralelně se stávající linkou C. Délka trati bude 10,6 km s 9 běžnými a jednou přestupní stanicí na Pankráci. 

Projekt železničního spojení Praha – Letiště Václava Havla – Kladno spočívá v komplexní modernizaci železniční trati v úseku Praha – Masarykovo nádraží – Kladno-Ostrovec včetně vybudování nové odbočky na Letiště Václava Havla ze stanice Praha‐Ruzyně. V rámci úprav trati se počítá s vybudováním šesti nových vlakových stanic a zastávek.

Trať bude v celé délce dvoukolejná a elektrifikovaná, v úseku od Stromovky po Veleslavín a v předprostoru letiště povede v tunelech. Dokončení celé trati se předpokládá v roce 2030. Díky celé trase Praha – Letiště Václava Havla – Kladno dojde také k přímému spojení s největším městem Středočeského kraje.

Městský (vnitřní) okruh je aktuálně jedním z největších infrastrukturních projektů hl. m. Prahy. Doposud je provozováno cca 70 % z jeho celkové trasy. Pro dokončení okruhu je ještě potřeba realizovat zbývající soubor dvou silničních staveb v délce 10 km navazujících na tunelový komplex Blanka ve směru ke Štěrboholské radiále. 

Nový Dvorecký most překlene Vltavu v úseku mezi zlíchovským a podolským nábřežím a propojí tak Smíchov a Pankrác. Cílem jeho vybudování je zlepšit propojení města na obou březích Vltavy v jižní části Prahy, a to hlavně pro hromadnou dopravu, pěší a cyklisty, protože s individuální automobilovou dopravou se v případě Dvoreckého mostu nepočítá. Ateliér Tubes a Atelier 6, zpracovatelé projektové dokumentace, byly vybrány na základě otevřené architektonicko‐konstrukční soutěže, kterou v roce 2018 vyhlásilo hl. m. Praha. 

Trojská lávka je důležitým propojením pěších a rekreačních tras tří městských částí. Po nečekaném zhroucení původní lávky v prosinci roku 2017 vyvstala okamžitě potřeba toto propojení co nejdříve obnovit. Mezitím bylo propojení mezi Trojou a Císařským ostrovem v místě zřícené lávky nahrazeno lodním přívozem, který bude provozován až do doby, než bude zhotovena lávka nová. Přestože je projekt Trojské lávky relativně drobnou stavbou, je konkrétním příkladem úspěšného obnovení bezmotorového spojení v rámci Prahy.

Nové příležitosti

Strategický plán hl. m. Prahy v analytické části definuje mezinárodní „značku“ Prahy jako místa s pověstí jednoho z nejkrásnějších měst na světě, jako města kulturního a historického bohatství, současně však jedním dechem dodává, že tento obraz Prahy ve světě je založen na obrazech minulosti, nikoli na tom, co současného může město nabídnout. Zdá se, že potřeba uchovat to nejlepší ze svého dědictví a současně ho naplnit novým obsahem přitažlivým nejen pro návštěvníky Prahy, ale zejména pro její vlastní obyvatele, je jednou z hlavních výzev, které před hlavním městem při plánování jeho budoucnosti stojí. 

Tak jako v případě ostatních skupin našeho výběru i v kategorii „Nové příležitosti“ najdeme nejvíce projektů rekonstrukcí a rekultivací stávajících objektů či území – hned tři projekty se týkají konverzí historických budov, které už dávno neslouží svým původním účelům (Pražská, resp. Staroměstská tržnice a blok radničních domů na Malém náměstí).

Nová budova Kongresového centra reaguje na poptávku Prahy po rozšíření nabídky pro kongresovou a obchodní „turistiku“ oproti dominující turistice poznávací. Ambiciózním a ve svém rozměru za poslední desetiletí unikátním plánem na oživení pověsti Prahy jako metropole kultury je pak záměr na vybudování nového koncertního domu. 

„Když se stavěly symboly Prahy 19. století jako Národní divadlo nebo Rudolfinum, tak tomu předcházela výstavba nábřeží, která radikálně proměnila tvář toho místa, což do té doby byla vlastně periferie zmáčená každé jaro povodní. A dnes stojíme před podobnou příležitostí s plánem na novou koncertní síň na Vltavské, která by se společně s rozvojem toho území mohla stát symbolem Prahy 21. století.“ 

doc. Ing. arch. Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje 

Praha už dlouhodobě usiluje o výstavbu nového koncertního sálu, který by splňoval světové standardy (zejména akustické, ale stejně tak i kapacitní, dispoziční, technické a architektonické) pro uvádění koncertů vážné hudby. Na základě urbanistických analýz, které nechalo hl. m. Praha zpracovat, bylo rozhodnuto, že nejvhodnější místo pro stavbu nové koncertní síně je na levém břehu Vltavy v lokalitě Vltavská.

Jakkoliv bude srdcem nového hudebního domu koncertní sál s kapacitou minimálně 1 800 sedadel, s vynikajícími akustickými vlastnostmi a zázemím pro filharmonickou produkci, je pro provoz a „život“ domu důležité, aby byl celý projekt koncipován jako multifunkční a nabízel rozmanitý a atraktivní program. Vltavská filharmonie tedy svým uživatelům a návštěvníkům nabídne nejen vedlejší sály a zkušebny, ale také například galerii, kavárny, restauraci aj. 

Industriální památka Pražské (Holešovické) tržnice je vnímána jako jedinečný areál v prostoru města, který svou polohou, historickým odkazem a velikostí přesahuje lokální charakter Holešovic. Areál má potenciál stát se atraktivním centrem společenského života 21. století, pro širokou obec obyvatel různých věkových kategorií. Náplň areálu bude po revitalizaci založena na vhodném mixu maloobchodu, služeb, kultury, gastronomie a volnočasových aktivit.

Staroměstská tržnice se nachází v bloku domů mezi ulicemi 28. října a Rytířskou, jde o budovu postavenou v letech 1894–1896. Její autor Jindřich Fialka, mimo jiné autor vodárenské věže na Letné, ji navrhl jako novorenesanční litinovou konstrukci ve tvaru pětilodní baziliky. Majitel objektu Magistrát hl. m. Prahy nechal tržnici v loňském roce vyklidit a na základě architektonické koncepce studia SGL projekt připravuje rekonstrukci památkově chráněné budovy.

Odhadované náklady se pohybují kolem 400 mil. Kč a hradit je bude Praha ze svého rozpočtu. Samotného provozovatele bude tržnice hledat na základě mezinárodně otevřeného výběrového řízení, přičemž kromě původního provozu trhu s potravinami bude město poptávat také kulturní a společenský program. Nový správce tržnice by se měl zrekonstruovaných prostorů ujmout během roku 2022.

Na podzim 2017 otevřelo hl. m. Praha v samém srdci Starého Města pilotní projekt Pražského kreativního centra (PKC) – živou a tvůrčí laboratoř města. Projekt PKC vznikl cíleně pro využití bloku historických budov známých jako radniční domy, které se nacházejí doslova „na rohu“ mezi Staroměstským a Malým náměstím.

Po nepříliš citlivé rekonstrukci z konce šedesátých let sloužily budovy administrativním účelům, do roku 2006 zde byly kanceláře magistrátu, které byly následně přemístěny do Škodova paláce, a od té doby zůstaly radniční domy zcela nevyužity. V rámci PKC nabízí magistrát část jejich prostorů organizacím, které působí v oblasti kultury, kreativního podnikání či vzdělávání. Historické domy jsou dnes využívány jako kanceláře, coworkingové prostory, zasedací místnosti či přednáškové sály.

Nová budova Kongresového centra Praha, jejíž podoba vzešla z otevřené architektonické soutěže s mezinárodní účastí, bude sloužit kongresům, konferencím, společenským akcím a zejména výstavám, jež zpravidla doprovázejí kongresový program. Bude stát na jih od stávající budovy a bude mít podlouhlý tvar. Hlavní výstavní prostor bude možné upravit podle potřeb konkrétního vystavovatele, má variabilní vnitřní uspořádání.

Je důležité, že vítězný návrh neřeší pouze novou budovu, ale rovněž její okolí – nová budova položí základ kvalitnímu veřejnému prostranství a navržené urbanistické řešení by mělo v poslední etapě realizace zahrnovat i transformaci pražské magistrály z dopravní tepny v městský bulvár.

Nová náměstí a ulice

Kvalitní veřejný prostor je nutnou podmínkou, aby město správně fungovalo a v jeho čtvrtích se nejen bydlelo, ale skutečně žilo. Ulice, náměstí, bulváry a promenády významně spoluutvářejí charakter města. Jsou místy, kde lidé žijí své veřejné životy, dochází zde ke sdílení a vznikají sociální vazby, propojení mezi komunitou obyvatel a navazují se fungující mezilidské vztahy.

Vzájemná otevřenost společnosti vede k jejímu rychlejšímu vývoji či obnově. Mimo prostory pro vysokou kulturu jsou ve městě důležité i ty s tzv. kulturou pavlačovou, která utváří lokální identitu čtvrti a pěstuje sociální solidárnost. 

V rámci této kategorie pražských priorit představujeme revitalizaci čtyř významných náměstí a několika propojených ulic v centru města. Nejde tedy přísně vzato o zcela nová veřejná prostranství, nýbrž „pouze“ o novou tvář a využití těchto prostorů.

Většina zde zmíněných projektů vzešla z architektonických soutěží (resp. soutěžního dialogu), které vypsalo hlavní město (resp. městská část) ve spolupráci s IPR Praha. Ten se také v uplynulých letech stal průkopníkem mezi městskými organizacemi v zapojování občanů do procesu plánování změn a úprav veřejného prostoru Prahy.

Jelikož zájem o zapojení do plánování ze strany veřejnosti neustále stoupá, vyhlásilo hl. m. Praha v tomto roce pilotní program „Koordinátoři participativního plánování“, v rámci kterého bude IPR Praha předávat „participační know-how“ městským částem, aby si v budoucnu uměly participativní plánování projektů na svém území řídit samy.

„Já si představuji Prahu zítra jako zdravé město, jež je plné lidí, kteří spolu umějí žít, organizují různá sousedská setkávání a kulturní akce, umějí se spolu nejen bavit, ale také se společně zapojit do plánování a rozvoje vlastní lokality. Proto je důležité podporovat komunitní aktivity a spolupráci s městskými částmi.“

MgA. Hana Třeštíková, radní pro oblast kultury

Václavské náměstí vždy patřilo k jednomu z hlavních symbolů české země. Náměstí bylo a je středem Prahy a Pražské památkové rezervace a zároveň je také místem konání významných událostí a setkání. Obnovit tvář současné podoby náměstí se plánuje už od roku 2005 a několikrát pozastavený či odložený projekt byl nedávno zásadně doplněn o nové dopravní řešení, které na náměstí přivede tramvajovou trať. Ostatně tramvaje zde jezdily po většinu 20. století. Kromě nových tratí umístěných ve třetinách šířky náměstí zůstává projekt víceméně v podobě původní studie ateliérů Jakub Cigler architekti a Atelier DUA. 

Karlovo náměstí o rozloze přes 70 tisíc m² je největší náměstí v Praze i České republice a jedno z největších v Evropě. Je zároveň náměstím, parkem i zahradou. Má také značný historický a symbolický význam – ve středu náměstí, kudy dnes prochází Ječná ulice, stávala v době Karla IV. kaple Božího těla s korunovačními klenoty Svaté říše římské, za kterými přicházeli poutníci z celé Evropy.

Po mnoha letech nezdařilých pokusů nakonec Praha ve spolupráci s MČ Praha 2, památkáři, dopravním podnikem a dalšími zainteresovanými stranami vybrala zpracovatele nové architektonické studie, kterým je německé krajinářské studio Rehwaldt Landschaftsarchitekten ve spolupráci s českou architektonickou kanceláří BY Architects a českou dopravní kanceláří PD Filip. 

Hradebním korzem se označuje soustava ulic na rozhraní Starého a Nového Města vedoucí ve stopách staroměstských hradeb od Národní třídy přes ulici 28. října, Na Příkopech, náměstí Republiky až po Revoluční ulici. Historicky jde o jednu z nejstarších pražských promenád a jejímu významu pro město čas nic neubral. Cílem Prahy je tyto prostory lépe propojit, zvýšit jejich kvalitu a vylepšit podmínky pro chodce, cyklisty a městskou hromadnou dopravu. Architektonickou koncepci této proměny zpracuje architektonický ateliér Aoc ve spolupráci s IPR Praha. 

Malostranské náměstí je jedno z nejstarších pražských náměstí, které od svého založení tvoří těžiště Malé Strany. V průběhu staletí se jeho forma a náplň proměňovala, přesto základní urbanistický rámec přetrvává. Projekt revitalizace je výsledkem několikaleté snahy města a místních iniciativ zkultivovat toto významné, ale zanedbané veřejné prostranství.

Autorem vítězného návrhu nové podoby náměstí jsou architekti Martin Hájek, Václava Hájek a Petr Horský z Ateliéru Hájek, kteří uspěli v architektonicko-urbanistické soutěži v roce 2014. Po revitalizaci bude náměstí ve spodní i horní části nabízet velkorysý prostor, který může dobře sloužit všem – návštěvníkům Prahy, Pražanům i místním obyvatelům Malé Strany. 

Vítězné náměstí je střed a poznávací symbol živé čtvrti Dejvic. Jeho význam pro Prahu se však násobí tím, že vytváří pomyslnou bránu, kterou se vstupuje do města směrem od letiště. Dnešní podobu náměstí určil architekt Antonín Engel svým návrhem z roku 1924. Engel vytvořil pro celou čtvrť kolem náměstí regulační plán ovlivněný mj. přestavbou Paříže z 19. století, který se však v době svého vzniku realizoval pouze zčásti, a právě na něj chce město dalším rozvojem této lokality navázat.

Nový návrh úprav Vítězného náměstí vzešel z architektonické soutěže, kterou v roce 2018 vypsalo hl. m. Praha ve spolupráci s IPR Praha; jeho autory jsou Pavel Hnilička, Eva Macková a Josef Filip ze studia Pavel Hnilička architekti. 

Nové parky

Hlavní město Praha je jedním z nejzelenějších měst na světě, z hlavních měst možná dokonce nejzelenější. Je tomu tak díky nízké hustotě zástavby, Praha je ze 70 % zastavěna vesnickým nebo maloměstským typem zástavby. Z jakéhokoliv místa ve městě se člověk v Praze dostane do nějakého druhu parku do 250 metrů. Ačkoliv se v Praze připravuje nová velká zástavba na transformačních územích, krajina, parky, stromy a místa odpočinku jsou zásadním tématem při rozvoji nových čtvrtí, neboť do velké míry určují to, jak lidé vnímají kvalitu svého života v daném místě.

„Určitě bychom chtěli ještě v tomto volebním období začít budovat nový velký park na Rohanském ostrově, který spolu s revitalizací ostrova Štvanice výrazně zvýší rekreační potenciál břehu řeky. Současně bude fungovat jako přirozená protipovodňová ochrana města, neboť umožní řece, aby se při povodni rozlila zde místo do ulic Karlína.“

Ing. Petr Hlubuček, náměstek primátora pro oblast životního prostředí, infrastruktury a bezpečnosti

Projekt parku Soutok se týká záplavového území kolem soutoku Berounky a Vltavy, kde se nachází na 1 300 hektarů celoměstsky významné příměstské krajiny. Vedle romantických míst s meandrující řekou tu leží zanedbané brownfieldy, velké zemědělské plochy, golfové hřiště, logistické areály či mokřadní a vodní plochy. Území trpí nadměrnou fragmentací a hrozí, že necitlivé zásahy povedou k poškození krajiny.

IPR Praha zde připravuje založení příměstského parku Soutok, který spíše než klasickým městským parkem bude nástrojem pro koordinaci místních aktivit s cílem vytvořit krajinu, kde přírodní hodnoty budou v rovnováze s ekonomickými a kulturně-sociálními potřebami území. 

Praha už v roce 2017 schválila koncepci Císařského ostrova a podepsala společně s dalšími partnery Memorandum o spolupráci při místní správě. Byla založena organizace Příměstský park Trojská kotlina, která se bude starat o krajinu na území vymezeném Trojskou kotlinou o rozloze přibližně 800 hektarů, kde se mísí vlivy infrastruktury (čistička odpadních vod, nová mostní propojení a protipovodňová opatření) s projekty ochrany a rozvoje krajiny a přírody.

Území je rozděleno mezi celou řadu správců a vlastníků s odlišnými zájmy a odpovědnostmi a rozkládá se na území čtyř městských částí, proto v roce 2019 vznikl management plán – konkrétní postup, jak koordinovat aktivity jednotlivých správců. 

Revitalizace ostrova Štvanice má podle návrhu architektonického studia RKAW, který byl vybrán v architektonické soutěži už v roce 2013, navázat na lokální rekreační a sportovní tradici. Hlavní město téma revitalizace ostrova nedávno znovu otevřelo a dohodlo se s architekty na zpracování návazné koncepční studie.

Vyšehrad je významné místo české historie a důležitý památkový komplex zapsaný na Seznam světového dědictví UNESCO. Zároveň patří svou polohou k nejviditelnějším pražským urbanistickým a krajinářským celkům. Aby jeho údržba a rozvoj mohly do budoucna probíhat kontinuálně a na základě dlouhodobé strategie, vybralo vedení NKP Vyšehrad ve výběrovém řízení zpracovatele koncepční studie veřejných prostranství. Stalo se jímstudio Rehwaldt Landscape Architects. V rámci studie bude řešen rozvoj veřejných prostranství z hlediska jejich pobytových a estetických kvalit, podoba městského mobiliáře, informačního a orientačního systému. 

Drážní promenáda, která bude mít podobu tzv. liniového parku, se má stát zelenou bezmotorovou páteří Vršovic a Strašnic v trase opouštěného železničního koridoru benešovské trati a sloužit všem obyvatelům a návštěvníkům k rekreaci, dopravě i sportu. Umožní komfortní chůzi, jízdu na kole a bruslích či běhání s bezpečným oddělením rychlejšího a pomalejšího pohybu přerozdělením prostoru dvou rušených kolejí a s rozšířením o vybraná prostranství.

Promenáda propojí a zpřístupní navazující klidné pobytové lokality, parkové plochy, sportoviště, zastávky a současně zachová paměť místa v území pro další generace. V trase drážní promenády se předpokládá zachování historického kamenného podchodu, severní části mostu v Edenu, lávky u zastávky Strašnice a osvětlovacích věží či užití fragmentů kolejiště, pražců a návěstidel.