Stavby bez řečí a průtahů: Bobři ušetří lidem ročně stamilióny

Bobr evropský (Castor fiber) i jeho americký příbuzný (Castor canadensis) jsou známí svou neúnavnou stavební činností, není proto divu, že ačkoliv se lidé považují za mistry vodního inženýrství, bobři jim v některých případech vypálili rybník – doslova. Poslední kousek českých bobrů dokonce pobavil celý svět a dostal naše bobry na titulní stránky.

Zoolog Jiří Vlček se pro ČT24 k situaci, která v Brdech nastala, vyjádřil trefně: „Bobr je schopen to postavit za jednu noc, maximálně za dvě noci. Člověk musí získat povolení, vodoprávní rozhodnutí, a pak se uvidí, jestli na to získá peníze. A člověk by to samozřejmě postavil s bagrem odhadem za týden.“ Aktivní bobr ušetřil investici zhruba třiceti milionů.

Co přesně se začátkem roku stalo?

Úředníci v Chráněné krajinné oblasti Brdy, 30 km jihozápadně od Prahy, získali povolení k projektu na bývalém vojenském cvičišti už před lety. Jejich cílem bylo zabránit tomu, aby kyselá voda ze dvou rybníků přetékala do řeky Klabavy, která je domovem kriticky ohroženého raka kamenáče.

Projekt se však zasekl, protože se armáda a správci povodí Vltavy přeli o vlastnictví pozemků. Mezitím ovšem v lokalitě zaúřadovala bobří rodinka – úřední průtahy bez jediného zájmu o byrokracii a představy úředníků překonala téměř přes noc a v lednu přehradila řeku a proměnila oblast v mokřad s tůněmi a kanály. Prakticky tedy přesně tak, jak to bylo původně v plánu.

Stavění hrázi v místech, která jsou nejvýše vhodná (a která člověk složitě vybírá na papíře) je bobrům vrozené a od jejich útlého věku rozvíjené okoukáváním od dospělých a pomoci při stavbě. Co však bobry motivuje ke stavbě, to dodnes zůstává záhadou – ve hře jsou však teorie, že bobra popichuje zvuk tekoucí vody, že se bobr snaží vytvářet hlubší tůně kolem svých nor, protože ve vodě je obratnější než na souši, ad.

Doposud však všechny teorie ztroskotávají na fyzice, selském rozumu či prostém pozorování zvířat mimo přirozené prostředí. Skvělým příkladem je bobří internetová celebrita (pro zvědavé stačí vygooglit „Justin the Beaver“), která staví hráze uvnitř domu, kde se svým současným majitelem zvíře žije, a to aniž by v blízkosti byla jakákoli voda či její zvuk. Ke stavbě navíc využívá vše, co má po ruce, tedy například plyšová zvířátka.

Čeští bobři nejsou výjimkou

Příkladů, kdy bobři vypekli stavebníky je celá řada – některé jsou pozitivní, jako je příklad českých Brd, některé už o něco méně, protože bobr nerozlišuje, jestli staví, kde je to žádoucí a vítané, bobr prostě staví, kde mu to přijde vhodné.

Pozitivním bobřím dílem je ale například stavba v Německu, ve městě Winzer, kde se po opakovaných povodních, zejména v roce 2013, místní vláda rozhodla postavit hráz na vodním toku, který do města vtéká. Než se však úřady pustily do práce, do lesa u pramene potoka se nastěhovala bobří rodina a stavbou hrází na lesních potůčcích zpomalila tok vody natolik, že úřady nakonec část plánovaných technických opatření nemusely realizovat. Jedna bobří rodina tak ušetřila Winzeru přibližně 30 000 eur.

Abychom ale zůstali u mokřadů, jako je ten nově vytvořený v Brdech, podívejme se na dílo ve Skotsku, kde bobři pomohli se záchranou mokřadů – a mokřady se záchranou bobrů. Vyhynutí (či spíše vylovení) bobrů ve Velké Británii se datuje do 16. století, obnova jejich populace začala ve 20. století a v současné době je již možné zcela zodpovědně říci, že bobři odvádí pro lokální mokřady, které byly v minulosti devastovány a vysušovány, doslova mamutí práci.

Tyto výsledky poukázaly nejen na stěžejní roli bobra v udržování přírody a ekosystémů, ale i na katastrofální nedostatky Velké Británie ve snaze tohoto živočicha chránit a navrátit do přírody. I to bylo jedním z důvodů, proč byla v roce 2018 v Essexu vypuštěna bobří rodina do 40 000 m² velké ohrady na jednom z panství. Od té doby tam svým dílem zadržela přibližně 3 miliony litrů vody v rybnících, čímž pomohla zmírnit sucho i povodně, a to i pro město Finchingfield, které leží níže po proudu.

Dne 28. února 2025 prokázala Británie bobrům ještě větší službu – vláda oznámila, že jejich opětovné vypuštění do volné přírody bude v Anglii povoleno. Divocí bobři by se tak v přírodě mohli objevit (legálně, nelegálně již volně žilo asi 500 kusů) už na podzim.

Co na to Amerika?

Plné packy práce mají bobři i za oceánem. Například v Oregonu postavili hráze poblíž mnohamilionové čistírny dešťových vod a po bližším zkoumání se nakonec ukázalo, že prostřednictvím hrází dochází k mnohonásobně kvalitnějšímu čištění vody, než čeho je schopná čistírna.

Původní indiánský kmen Juroků v Kalifornii dokonce replikuje bobří dílo v lokalitách, kde je vysazování bobrů zakázáno, aby docílili podobných úspěchů, jakých dosahují sami bobři – a navíc změny v krajině těmito stavbami vyvolané přitahují do oblasti nové druhy zvířat, včetně bobra, kterého do lokality nelze cíleně vypustit. Pozitivní vliv bobrů na krajinu prokázaly i požáry v Idahu, kde zůstala spálená zem všude až na lokalitu, kde se bobři zabydleli. Ta zůstala víceméně nedotčená.

Zajímavostí může být i v Kanadě, Albertě, objevená největší bobří hráz na světě, která měří zhruba 800 metrům a zadržuje vodu z odtoku z pohoří Birch na nejjižnějším konci Národního parku Wood Buffalo. Hráz dosáhla tak významných rozměrů, že je možné ji vidět i z vesmíru.

Celková hodnota ekosystémových služeb, které bobři poskytují napříč severní polokoulí, je obrovská. V roce 2020 byl jejich přínos odhadován na 133 milionů dolarů (128 milionů eur) v oblasti tvorby a udržování biotopů, 32 milionů eur za zmírňování extrémních povětrnostních jevů, 28 milionů eur za čištění vody a další.

Kde všude řádí bobři v Česku?

Jak již bylo zmíněno, bobr staví, protože bobr chce, což je ne vždy v zájmu člověka. V rámci programu péče o bobra evropského z roku 2013 (nyní se připravuje aktualizace) se Česko dělí do tří zón – z celkové plochy státu je tak bobr chráněn pouze na 1 % rozlohy v evropsky významných lokalitách.

Na majoritní ploše (83 % rozlohy) je jeho dílo předmětem kompromisu mezi chtěním bobra a potřebou člověka, na této ploše je rovněž možné bobry odlovit, pokud je k tomu udělena výjimka. Na 16 % území, což jsou hlavně jihočeské rybníky, platí plošná výjimka pro odlov bobrů, protože jde o území, kde bobr zkrátka není vítán a platí zde pravidlo pro vyšší zájem – což je v tomto případě ochrana rybníků. Je ovšem nutné zdůraznit, že odlov je odlov, nejedná se o povolení k usmrcení bobra.

Současná populace bobrů na území České republiky je nyní odhadována na patnáct tisíc kusů – z toho přibližně stovka našla domov přímo v Praze, jednoho policie chytala přímo na Florenci, kde se snažil najít nové neprozkoumané území, které by mohl zabydlet a přehradit. Obdobně jako v případě vlka, i u bobrů je možné žádat o odškodnění v souvislosti s jejich aktivitou.

Zdroje: ČT24 [1] [2], WildernessSociety, NationalGeographic, Euronews, Parks Canada, Deník Referendum