Světlo, které zabíjí: Jak pouliční lampy a solární dekorace ohrožují noční hmyz

Většina živočichů na zemi jsou bezobratlí, tedy to, co bychom označili jako hmyz. Z této většiny jsou pak téměř dvě třetiny bezobratlých zcela noční, tedy aktivní v době, kdy spíme. Zřejmě i to je důvodem, proč nás často ani nenapadne myslet i na potřeby této části zvířecí říše, a to přestože jejich úkol na světě je stejně podstatný a neméně užitečný než ten, který plní jejich denní protějšky – opylují, recyklují živiny, provádějí přirozenou kontrolu škůdců a poskytují potravu jiným zvířatům.

Naše nevědomost je pak to, co je pro noční druhy hmyzu tím největším nepřítelem. V honu za estetikou a vizuálním požitkem často zapomínáme, že bychom neměli dělat věci jen proto, že chceme nebo protože vypadají dobře – a že to, co pro nás je nepatrná potěcha oka může zdecimovat celé populace hmyzu a některé druhy poslat až na hranici vyhubení.

Abychom přestali být tajnůstkářští, jak už název článku napovídá, jedná se o světlo. Noční světlo. A to ať už pouliční, ozdobné vánoční nebo zahradní solární. Každé světlo, které svítí v noci, znamená narušení přirozeného prostředí hmyzu, který se už celá tisíciletí řídí podle měsíce. Kde je měsíc, tam je obloha, a tam je třeba letět…

Který hmyz ovlivňuje noční osvětlení?

Můry jsou jedny z nejvíce postižených druhů hmyzu. Jsou silně přitahovány umělým světlem, což často vede k jejich dezorientaci a úhynu. Noční motýli (Hesperiidae, Papilionidae a další) jsou rovněž silně přitahováni světlem a často mohou být viděni, jak krouží kolem lamp. Některé druhy brouků, zejména ti, kteří jsou aktivní v noci, jsou také přitahovány světlem. To zahrnuje i různé druhy tesaříků a jiných velkých brouků. Termiti a další křídlatí hmyz mohou být rovněž ovlivněni umělým osvětlením, což narušuje jejich chování a životní cyklus. I když jsou většinou denní, některé druhy včel a dalších opylovačů mohou být aktivní i v noci a jsou ovlivněny světelnými zdroji. Někteří noční komáři a další hmyz žijící v blízkosti vody je také přitahován umělým osvětlením, což může ovlivnit migraci a reprodukci.

Jaký vliv má osvětlení?

V posledních desetiletích je stále více zřejmé, že antropogenní faktory mají významný dopad na přírodní ekosystémy. Jedním z faktorů, který se ukázal jako zvláště problematický pro biodiverzitu hmyzu, je rozšiřující se noční osvětlení. To zahrnuje pouliční osvětlení, světelné reklamy, průmyslové objekty a světelné znečištění v městských oblastech. Výzkumy naznačují, že právě tento typ světelného znečištění přispívá k poklesu populací hmyzu po celém světě.

Dezorientace a přitahování ke světlu: Mnoho druhů hmyzu je přitahováno umělým světlem, což je jev známý jako „fototaxe“. Místo toho, aby hmyz plnil své ekologické funkce (například opylování), zůstává přitahován světelnými zdroji, kde se často vyčerpá nebo stane kořistí. Například noční motýli mohou strávit hodiny kroužením kolem lamp, což snižuje jejich schopnost přežít a reprodukovat se.

Narušení biorytmů: Noční osvětlení také narušuje cirkadiánní rytmy hmyzu. Mnoho druhů je aktivních jen v noci, a nadměrné světlo tak ovlivňuje jejich přirozené cykly. To může vést k narušení chování spojeného s hledáním potravy, pářením a kladením vajíček. Pro opylující hmyz, jako jsou můry, může snížená aktivita v noci výrazně ovlivnit opylovací procesy.

Zvýšené riziko predace: Světlo láká také predátory, což zvyšuje riziko, že se hmyz stane kořistí.

Vliv na reprodukci a přežití: Studie naznačují, že dlouhodobé vystavení nočnímu osvětlení může mít negativní vliv na reprodukční úspěšnost hmyzu. Například u některých druhů je reprodukční chování, jako je páření, úzce vázáno na střídání světla a tmy. Přítomnost umělého osvětlení může tyto procesy narušit a vést k poklesu populace. Jeden příklad za všechny – jepice. Jepice žije jen jeden den, vylíhnou se, hledají polarizované světlo a zdroj vody, aby nakladly vajíčka, polarizované světlo najdou… a je to asfalt, na který nakladou vajíčka, která zemřou brzy po dospělcích.

Jde tedy o způsob, jak vyhladit celou populaci za 24 hodin. Světlo bychom v tomto kontextu měli ale vnímat jako součást většího problému, ne jako hlavního viníka – kombinace přitahování ke světlu, narušení biorytmů a ztráta habitatů v důsledku urbanizace vede ke snižování početnosti hmyzu, zejména v obydlených oblastech s vysokou koncentrací umělého osvětlení. Sebraná data ukazují, že populace některých druhů hmyzu klesají alarmujícím tempem, což má přímý dopad na biodiverzitu i funkci ekosystémů.

Ostatní zvířata a ekosystémy

Jak bylo zmíněno, kromě hmyzu noční osvětlení přitahuje a tudíž je také problémem pro další živočichy. Ptáci, kteří se orientují podle přirozeného světla pro migraci, mohou být zmatení umělým osvětlením. To může vést k úhynu při nárazu do budov nebo k selhání v reprodukci.

Samotný úbytek nočního hmyzu má přitom značný dopad na mnohem více druhů zvířat, která se na něj spoléhají jako na zdroj potravy (nebo jiným způsobem), než bychom si mohli myslet. V první řadě se samozřejmě jedná o noční ptáky, jako jsou sovy, kteří se spoléhají na hmyz jako na základní součást své stravy. Úbytek hmyzu může vést ke snížení dostupnosti potravy a ovlivnit reprodukci sov a schopnost přežití.

Úbytek hmyzu ale může ovlivnit i denní ptáky, pokud je noční hmyz součástí jejich potravního řetězce. Netopýři jsou známými predátory hmyzu a jejich noční aktivita je silně spojena s dostupností hmyzu. Pokles nočních hmyzích populací může rovněž mít vážné důsledky pro jejich výživu a reprodukci. Stejně tak někteří malí savci, jako jsou ježci a myši, nebo některé druhy plazů či žab a obojživelníků se živí hmyzem, a tudíž mohou být také negativně ovlivněny úbytkem nočního hmyzu.

Pokud by tedy došlo k výraznému poklesu nočních druhů hmyzu, mohlo by to znamenat velké problémy pro ekosystém a jídelníček celé řady živočichů.

Jaký by měl úbytek nočního hmyzu dopady?

Pokles hmyzu ovlivňuje nejen jednotlivé druhy zmíněných zvířat, ale také celé ekosystémy. Každé zvíře, a tedy i každý druh hmyzu, hraje klíčovou roli v potravním řetězci, a proto může úbytek nočního hmyzu vést k destabilizaci ekosystémů a dalším negativním důsledkům pro biodiverzitu a zdraví přírody.

Mnoho nočních hmyzích druhů, jako jsou můry, například hraje klíčovou roli v opylování rostlin. Jejich úbytek může vést k nižším výnosům plodin a ztrátě různých rostlinných druhů. To má přímý vliv na potravinovou bezpečnost a zemědělskou produkci, což může vést ke zvýšení cen potravin a nedostatku některých plodin.

S poklesem přirozených predátorů hmyzu (vč. predátorů z řad hmyzu), který by následoval po nedostatku potravy, se může zvýšit populace škodlivých hmyzích škůdců. Tyto druhy mohou způsobovat škody na plodinách a zahradách, což opět ohrožuje potravinovou bezpečnost a zvyšuje náklady na pesticidy a ochranu rostlin.

Hmyz ale rovněž hraje důležitou roli v přirozených cyklech, jako je rozklad organického materiálu a udržování zdravého půdního ekosystému. Úbytek hmyzu může zpomalit procesy, jako je rozklad, což může vést k nižší úrodnosti půdy a problémům s hospodařením. Obnovit takto narušenou rovnováhu by pak mohlo trvat řadu let a stát velké množství investic – a to nejen na obnovu hmyzích populací, ale i na vykonání činností, které nyní hmyz dělá zadarmo.

Jak situaci řešit?

• Používání vhodného typu osvětlení: Výzkumy ukazují, že teplejší barvy světla mají menší vliv na hmyz než studená, bílá světla (světla studenějších, modřejších odstínů a UV světla přitahují výrazně více hmyzu, naopak LED světla v žlutém až jantarovém odstínu přitahují hmyzu méně). Nahrazení tradičních osvětlení těmito typy může výrazně snížit přitažlivost pro hmyz.
• Redukce intenzity a cílené směrování světla: Další strategií je snížit intenzitu světel a zaměřit světlo pouze tam, kde je to nutné, například směrování dolů, aby se omezilo jeho šíření do okolí. Tento přístup nejenže snižuje světelné znečištění, ale také minimalizuje dopad na okolní ekosystémy.
• Zhasínání světel v nevytížených oblastech: Zhasínání světel v oblastech, kde není přítomnost člověka nebo není potřeba nočního osvětlení, je jednoduchým krokem ke snížení expozice hmyzu umělému světlu. Řešením mohou být rovněž čidla pohybu, která rozsvítí lampy v přítomnosti lidí pouze na určitou dobu.
• Vzdělávání a osvěta: Zvyšování povědomí o problémech spojených s nočním osvětlením a jeho vlivem na ekosystémy může pomoci ve změně chování veřejnosti – tedy například zamezit zapichování solárních světýlek na zahrady, kde jsou taková světýlka sice vizuálně hezká, ale naprosto zbytečná.

Jak je patrné, noční osvětlení je poměrně komplexní problém, který zahrnuje nejen běžného člověka a jeho denní návyky či volby zahradních doplňků, ale i větší společnosti či orgány přímo zodpovědné za provoz nočního osvětlení – a za určení časového rozmezí pro noční osvětlení.

I pouhé vypnutí uličních světel v hodinách, kdy se 99,9 % populace ulice neužívá, by byl obrovský krok kupředu, zvlášť v době, kdy se již objevují první zprávy o zhroucení hmyzích populací v civilizovaném světě, konkrétně například v Německu nebo Portoriku, a světelné znečištění zasáhlo čtvrtinu světového povrchu.

Zdroje: UCLA, TheGuardian, AWE, PHYS, Nature, BugLife, EnergyEnvironment